Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„To je přesně to, za co bojujeme za celou Ukrajinu - za to, aby se všechny naše děti, všichni Ukrajinci a Ukrajinky v každé části naší země cítili svobodně, užívali si svobody a realizovali se v životě tak, jak chtějí. A to se stane. Ukrajina bude bránit svou svobodu,“ sdílel dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na twitteru.
Soud v Moskvě poslal na sedm let do vězeňského tábora pracovníka moskevského policejního velitelství Sergeje Klokova za šíření „nepravdivých zpráv“ o ruské armádě v soukromém telefonickém rozhovoru z loňska. Dnes o tom informuje ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na nevládní organizaci OVD-Info. Prokurátor pro Klokova žádal devítiletý trest odnětí svobody.
Chování Moskvy dnes kritizovala i americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Zatímco tady sedíme, agrese pokračuje. Zatímco tady sedíme, ruské síly pokračují v zabíjení a zraňování civilistů. Zatímco tady sedíme, ruské síly ničí kritickou ukrajinskou infrastrukturu. Zatímco tady sedíme, připravujeme se na další Buču, Mariupol, příští Cherson. Další válečný zločin. Další zvěrstvo,“ uvedla.
V Žytomyru se dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským sešla estonská premiérka Kaja Kallasová. Ve společném prohlášení uvedli, že se shodují „na tom, že silná, nezávislá a prosperující Ukrajina coby část euroatlantické rodiny je klíčová pro budoucnost evropské bezpečnosti“. Uvedli také, že budou v kontextu summitu NATO ve Vilniusu „spolupracovat na cestě, po které se Ukrajina dostane blíže ke členství v NATO, a umožní Ukrajině, aby se připojila k NATO, jakmile to podmínky dovolí“.
Ruská invaze na Ukrajinu působí této zemi a jejím obyvatelům obrovské utrpení a devastaci. Při dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil generální tajemník světové organizace António Guterres. Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov seděl po Guterresově levici. Lavrov vystoupil hned po šéfovi OSN a v dlouhém projevu mimo jiné řekl, že Ukrajina již roky představuje hrozbu pro ruskou bezpečnost. Kyjev přitom nazval zločineckým režimem.
Podívejte se na aktuální snímky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova při zasedání Rady bezpečnosti v sídle OSN v New Yorku.
Vedení ukrajinské vojenské rozvědky před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu plánovalo provést zásadní útoky uvnitř Ruska. Tento záměr se však vůbec nezamlouval Spojeným státům, které jsou hlavním spojencem vlády v Kyjevě. Dnes o tom napsal americký The Washington Post s odvoláním na dokumenty, jež se na veřejnost podle všeho dostaly skrze sociální síť Discord.
Úřady na Slovensku při kontrolách obilí a mouky žádné další případy kontaminace nepovolenými látkami nezjistily. Jediným případem zůstává dříve oznámený výskyt pesticidu v zásilce ukrajinského obilí, která bude na žádost příslušného mlýna podrobena kontrolní analýze. Novinářům to dnes řekli slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan a hlavní slovenský veterinář Jozef Bíreš.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.