Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
S vyšetřováním možných válečných zločinů na Ukrajině po ruské vojenské invazi budou moci pomáhat také čeští vojenští policisté. Vyslání až 15 příslušníků vojenské policie dnes schválila Sněmovna. Souhlasila rovněž s vysláním dvou desítek instruktorů speciálních sil do Nigeru, kde budou působit jako poradci. Horní parlamentní komora schválila vládní návrh dvojice zahraničních misí už minulý týden.
Vojenští policisté by měli podporovat vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). Působit budou zejména na Ukrajině, případně také v Nizozemsku, ovšem nikoli nepřetržitě. Nasazení týmu se předpokládá několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů. „Konflikt na Ukrajině je zjevně provázen válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Ukrajinští uprchlíci před ruskou agresí, kteří v Česku používají auta ze své vlasti, je asi budou muset nechat do konce roku zapsat do evidence vozidel. V opačném případě by jim hrozila pokuta až 30.000 korun. Poslanci chtějí změnu, která má zlepšit postižitelnost dopravních přestupků ukrajinských řidičů, doplnit do vládní azylové novely. Poslali ji dnes do závěrečného kola schvalování, které se uskuteční zřejmě za dva týdny.
Změnu podpořil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj přispěje k lepšímu dodržování pravidel silničního provozu a zmírní obavy veřejnosti, že přestupky řidičů aut s ukrajinskou SPZ jsou nepostižitelné.
Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil dnes finský vstup do Severoatlantické aliance český premiér Petr Fiala. Ministr zahraničí Jan Lipavský novinářům v bruselské centrále aliance řekl, že ruská agrese na Ukrajině skandinávské zemi ukázala, že neutralita jí bezpečnost nepřinese. Finsko podle něj bude silným spojencem a jeho členství v NATO může prospět jak Helsinkám, tak celé Evropě.
Zástupci žatecké nemocnice pojedou příští týden na západ Ukrajiny, aby tamní armádě předali zdravotnické přístroje a spotřební materiál, kterými vybaví jednotku intenzivní péče s pěti lůžky. ČTK to dnes v Praze řekl ředitel nemocnice Jindřich Zetek. K podpoře Ukrajiny ho přivedly třicetileté osobní vazby na zemi, která se brání ruské agresi. Přesné místo, kde JIP s vybavením z Žatce vznikne, Zetek sdělit odmítl vzhledem k citlivosti informace, jelikož jde o vojenské zařízení.
Ukrajinského řidiče, který již několik let žije v České republice, zadrželi francouzští celníci s více než 70 kilogramy marihuany ukrytými mezi zbožím v kamionu. Droga zabalená v kilogramových balíčcích by na černém trhu měla cenu 240.000 eur (5,6 milionu korun). Zadržený dvaačtyřicetiletý řidič uvedl, že o nelegální části nákladu nevěděl, uvedl dnes server Denières nouvelles d'Alsace.
Stát společně s platformou Donio a Nadačním fondem pro Ukrajinu spustil novou sbírku, jejímž cílem je obnova energetické infrastruktury na Ukrajině, která byla zničena ruskou agresí. Vybrané peníze ve crowfundingové kampani s názvem Zapojme Ukrajinu chtějí organizátoři použít zejména na zajištění energetické sítě pro nemocniční zařízení nebo městskou infrastrukturu. Dnes její zástupci projekt představili novinářům. Kampaň navazuje na další sbírky, v nichž lidé přispěli na pomoc Ukrajině v řádu stovek milionů korun.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.