Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
"Začínají připravovat svou společnost. To je velmi nebezpečné," uvedl dnes Zelenskyj pro BBC. "Nejsou připraveni to udělat, použít je. Ale začínají o tom mluvit. Nevědí, jestli je budou používat, nebo ne. Myslím, že je nebezpečné o tom vůbec mluvit," pokračoval.
"Vidíme, že lidé v Rusku, kteří jsou u moci, mají rádi život, a proto si myslím, že riziko použití jaderných zbraní není tak definitivní, jak říkají někteří experti, protože chápou, že po jejich použití není cesty zpět, a to nejen v dějinách jejich země, ale ani pro ně samotné," řekl Zelenskyj BBC.
Zelenskyj dnes znovu popřel, že by se ve čtvrtek vyslovil pro "preventivní údery" Severoatlantické aliance proti Rusku, než Moskva sáhne po jaderných zbraních. Dnes znovu upřesnil, že měl na mysli preventivní sankce, a ne jaderné údery. Dodal, že se jednalo o chybný překlad. Původní prohlášení rozhořčilo Kreml.
Ukrajinské síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 osad na východě země, uvedl Zelenskyj. Ve čtvrtek řekl, že na jihu země bylo znovu dobyto více než 500 kilometrů čtverečních území.
„Výkonná rada Mezinárodní měnového fondu právě podpořila poskytnutí zhruba 1,3 miliardy dolarů (32,6 mld. Kč) Ukrajině. Peníze se pošlou už dnes,“ děkuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu k lídrům Evropské unie na neformálním summitu v Praze požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice.
Zvlášť důležité jsou nyní podle něj systémy protivzdušné obrany, které by pomohly Ukrajině bránit infrastrukturu před ruskými útoky a zajistily, aby lidé kvůli škodám nezůstali v zimě bez dodávek tepla a elektřiny.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.