Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Práce na dalším, osmém balíčku sankcí Evropské unie vůči Rusku, budou podle místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče pokračovat na podzim.
Evropská komise dnes navrhla v rámci dalšího rozšíření protiruských sankcí zakázat dovoz ruského zlata do Evropské unie. Unijní exekutiva chce také dále omezit vývoz vojensky využitelných produktů do Ruska a zcela vyloučit dopad dosavadních unijních sankcí na distribuci potravin. O návrhu mají v pondělí diskutovat ministři zahraničí členských zemí evropského bloku, kteří jej musí jednomyslně schválit, aby začal platit.
Evropská komise také navrhla prodloužit všechny stávající protiruské sankce do konce ledna 2023.
Podoba platformy, jež by koordinovala veškerou pomoc Ukrajině poskytovanou světovým společenstvím, by se měla představit v září, řekl Šefčovič.
Evropská komise (EK) a členské státy EU nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. Aktuálně se řeší dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. EK by měla možná opatření představit dnes.
Lídři Evropské unie by podle maďarského premiéra Viktora Orbána měli připustit, že sankce proti Rusku nefungují a je potřeba je změnit. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth tento politik známý svými dobrými vztahy s Ruskem řekl, že sankce poškozují EU více než Moskvu a že evropské hospodářství lapá po dechu.
„Dospěli jsme do okamžiku pravdy, politici v Bruselu musejí připustit, že jejich kalkulace nebyly správné,“ řekl Orbán. Představitelé sedmadvacítky podle něj předpokládali, že opatření přijatá kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou Rusy bolet více než Evropany, ale „tak to není, víc bolí nás“. Místo toho, aby tím, že Rusko oslabí, válku zkrátily, jen ji protahují, uvedl Orbán.
„Původně jsem si myslel, že jsme se střelili jen do nohy, ale nyní je jasné, že evropská ekonomika se střelila do plic a lapá po dechu,“ řekl Orbán,
Orbán se domnívá, že v současné situaci je potřeba „sednout si s Rusy, musí se vyjednávat, dosáhnout příměří a pak se musejí konat mírové rozhovory, protože mír je jediným řešením současných ekonomických problémů“.
Ukrajinská vláda a Evropská komise (EK) by mohly zřídit platformu, jež by koordinovala veškerou pomoc Ukrajině poskytovanou světovým společenstvím. Novinářům to dnes před zasedáním Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Vedlo by to podle něj k maximální efektivitě a zároveň by bylo možné dohlížet na správné využití prostředků.
Podle eurokomisaře už existuje předběžná dohoda s ukrajinskou stranou. Platforma by byla podle něj vhodná k tomu, aby se pomoc nezdvojovala. „A z druhé strany, abychom dohlédli na to, aby prostředky byly správně využité, nevznikala podezření, že se prostředky ztrácejí nebo nejsou čerpány na správný účel,“ uvedl Šefčovič.
Dobré ráno, ctění čtenáři. Dnes se v Praze v rámci českého předsednictví v Radě EU sejdou ministři pro záležitosti EU všech členských zemí pod taktovkou Mikuláše Beka. Hlavními tématy budou Ukrajina a odolnost demokratických institucí.
Zúčastní se také ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová a místopředsedové Evropské komise (EK) Věra Jourová, Maroš Šefčovič a Dubravka Šuicaová.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.