Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Do přípravy fotbalistů Liberce na soustředění v rakouském Aigenu se zapojil střední obránce nebo záložník Maksym Talovjerov. Dvaadvacetiletý Ukrajinec bude na severu Čech hostovat z pražské Slavie. Oba kluby na twitteru uvedly, že finalizují podmínky dohody.
Talovjerov přišel do Slavie v zimě z Českých Budějovic a nastoupil do 11 ligových utkání. Zahrál si také Evropskou konferenční ligu. Do základní sestavy se ale natrvalo neprobojoval a kouč Jindřich Trpišovský na čtvrteční tiskové konferenci avizoval, že odchovanec Šachtaru Doněck zamíří na hostování.
Ukrajinští uprchlíci nepracují za nižší mzdy ani za horších podmínek než Češi, zjistila inspekce práce. V Česku pracuje podle Jurečky 90.000 běženců.
Pardubický výrobce výbušnin a střeliva, společnost Explosia letos očekává, že zisk před zdaněním překročí hodnotu 100 milionů korun. Byl by to nejlepší výsledek v historii firmy jako samostatné akciové společnosti. Zčásti se na něm podílejí i dodávky na Ukrajinu, řekl ČTK mluvčí společnost Martin Vencl. Dosud nejvyšší zisk, 99,7 milionu korun, dosáhla firma v roce 2017.
„Válečný konflikt vyvolal zvýšený zájem o výbušniny z Pardubic, přičemž na obranu Ukrajiny dodala Explosia produkty ve výši dosahující více než 150 milionů korun,“ uvedl Vencl.
Produkce Explosie většinou míří do zahraničí. Výrobky dodává hlavně firmám z odvětví trhavin a střelivin.
Vízum dočasné ochrany získalo ve čtvrtek 409 ukrajinských uprchlíků. Před týdnem jich bylo třikrát více. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo vízum v Česku 393 934 běženců. Na Twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo vnitra. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Expert Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany okomentoval válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle něj mají obě strany potíže s pokračováním v bojích a se získáním taktické a strategické inciativy.
„Tyto střety však ani jedné straně prozatím nepřinášejí územní zisky strategického významu. Tento způsob vedení konfliktu zcela jistě není záměrem ze strany Ruska a může být i známkou slabosti či nedostatku schopností ruské armády a pochopitelně i armády ukrajinské,“ uvedl Petráš.
„Je překvapující, že ruská armáda poté, co na počátku července dobyla ukrajinský Lysyčansk, dosáhla hranice Luhanské oblasti a získala tak vojenskou kontrolu nad většinovou částí této oblasti, paradoxně nepokračuje v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupila k takzvané operační přestávce. Ruská armáda tak organizuje přeskupování sil, stahování prvosledových jednotek a jejich odpočinek a mezitím provádějí i omezené průzkumné útoky a dál bombardují kritické oblasti, aby vytvořily podmínky pro budoucí pozemní ofenzivy, jejichž načasování zůstává nejasné,“ uvedl odborník.
Dnes se koná jednání ministrů pro evropské záležitosti členských států EU v Praze, kterého se zúčastní i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) a Věra Jourová. Jedním z hlavních tématů dnešního zasedání bude také Ukrajina.
Jourová ocenila, že mezi priority českého předsednictví patří poválečná obnova Ukrajiny a pomoc této zemi, která čelí ruské agresi. Jednání se dnes účastní i ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Jourová zmínila, že s ní intenzivně spolupracuje. Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. „Ujistila mě, že i v extrémních válečných podmínkách experti ukrajinské vlády pracují na jednotlivých kapitolách,“ uvedla Jourová.
Jourová je Ukrajině připravena pomáhat s potřebnými reformami v oblasti justice, protikorupčního boje či střetu zájmů. Ukrajina podle Jourové stojí o to, aby při nejbližším prosincovém hodnocení Evropské komise vykázala pokrok. „Je naší povinností Ukrajině pomáhat v reformách, které by vedly k dřívějšímu vstupu do unie, ale i s přípravou rekonstrukce Ukrajiny,“ dodala.
Dnes končí v Česku možnost zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do mateřských a základních škol pro nadcházející školní rok. Podle neuzavřených dat, která ve čtvrtek sdělil šéf Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS), se zatím přihlásilo asi 40 000 dětí z Ukrajiny. Je to o 30 000 méně, než kolik jich podle statistik po vypuknutí války na Ukrajině do České republiky přišlo. Podle Kuby je pravděpodobné, že část rodin se s dětmi už vrátila do vlasti nebo to má v brzké době v plánu.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.