Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Od propuknutí invaze na Ukrajině zemřelo 226 dětí, 417 dětí utrpělo zranění. Informovala o tom běloruská televize Nexta s odkazem na kancelář státního zástupce Ukrajiny.
Prezident Miloš Zeman schválil 103 českým občanům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Na twitteru to dnes uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Dodal, že rozhodnutí musí spolupodepsat předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Fiala se na začátku března se Zemanem dohodnul, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Uvedl tehdy, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení. Na Pražský hrad se v té době obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády.
Ruskem okupovaná Chersonská oblast na jihu Ukrajiny chce požádat Putina o začlenění do Ruské federace, uvedla podle BBC nová oblastní správa.
Dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo neziskových organizací si bude možné odečíst z daňového základu. Senát to schválil.
Ruské síly se snaží dobýt východoukrajinská města Rubižne, Severodoněck a Lyman. Uvedl to ukrajinský generální štáb, který potvrdil také informaci, že pokračuje ostřelování ocelárny Azovstal.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.