Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Lidé se shromáždili u zapálených svíček během akce pořádané skupinou příznivců Ruska na znamení solidarity s Moskvou proti Ukrajině, konalo se to v libanonském Bejrútu.
Dočasný most přes řeku Irpiň u obce Romanivka (část stejnojmenného města Irpiň Kyjevské oblasti) bude uveden do provozu v týdnu od 10. září, uvedl náčelník Kyjevské oblastní vojenské správy Oleksandr Pavljuk.
Práce na výstavbě provizorního mostu u obce Stojanka budou dokončeny za 7-10 dní.
Mosty byly zbořeny, aby se zbrzdil postup ruské armády ke Kyjevu.
Itálie po Velikonocích opět otevře své velvyslanectví v Kyjevě, oznámil dnes podle agentury ANSA italský ministr zahraničí Luigi Di Maio. Zpráva přišla den poté, co se do hlavního města vrátil velvyslanec Evropské unie na Ukrajině Matti Maasikas. Ten dnes na twitteru publikoval fotografii unijní vlajky vyvěšené na stožáru.
Unijní diplomacie v pátek oznámila, že obnovuje svou přítomnost v Kyjevě, kde byla na konci pracovního týdne na návštěvě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Italské ministerstvo zahraničí navázalo oznámením, že v příštích dnech provede „nutné kontroly“ pro přesun diplomatického týmu do Kyjeva a že velvyslanectví znovu otevře „ihned po Velikonocích“.
„Byli jsme posledními, co Kyjev opustili, a budeme mezi prvními, co se vrátí,“ prohlásil ministr Di Maio.
Britský premiér Boris Johnson právě jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Na twitteru o tom informovala ukrajinská ambasáda v Londýně.
Více než dvě třetiny domů v Ruskem okupovaném městě Černihiv byly zničeny, informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Přes 700 lidí bylo zabito při ostřelování.
Televize Nexta na twitteru sdílela fotografie školy v Borodjance.
Skupina lidí si dnes před ruským velvyslanectvím v Praze připomněla civilní oběti masakru v ukrajinské Buči a v dalších městech, která obsadila ruská armáda. Účastníci happeningu sugestivně ztvárnili záběry z fotografií, které před týdnem obletěly svět. Přímo na vozovce před ambasádou nehybně leželi staří i mladí figuranti polití umělou krví, někteří s rukama svázanýma za zády.
Další snímky Kramatorsku. Na fotografiích je vidět, kolik lidí se na nástupišti nacházelo před útokem. Po útoku museli hasiči uhasit například auto.
Šéfka TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová podpořila Petra Fialu a prohlásila, že je potřeba se odstřihnout od "diktátora, který vraždí a plundruje". Psal o tom Blesk.
Dnes už v dřívějších hodinách uvedla, že se Česko musí co nejdřív odstřihnout od ruského plynu a ropy.
Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny, aktivita v zahraniční politice či změna energetiky jsou hlavními úkoly vlády v příštích dvou letech, uvedl premiér.
Vláda se bude muset potýkat s nebývalými problémy kvůli dění na Ukrajině, dál ale platí každá řádka a slib v programovém prohlášení, sdělil.
„Ukrajinci dnes prolévají krev za naše společné hodnoty a zásady, za mír v celé Evropě na východ od ukrajinských hranic,“ uvedl podle Blesku na pražském kongresu velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Děkoval vládě ČR za poporu.
Velvyslanec připomenul masakry, jejichž rozměr poznává svět po osvobození některých ukrajinských měst. „Musíme se soustředit na to, že máme zvítězit a pohnat viníky k zodpovědnosti. Dokážeme to s podporou politickou i zcela konkrétní. Zbraně, sankce a maximální izolace Ruska jsou klíčové,“ uvedl.
Česko se musí co nejdřív odstřihnout od ruského plynu a ropy řekla šéfka TOP 09 Adamová na kongresu ODS. Vybídla k soudržnosti koalice Spolu.
Česko je lídrem dodávek pomoci na Ukrajinu, tahounem zpřísnění sankcí a místem fenomenální solidarity. Na pražském kongresu ODS to uvedl velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Pozvání k vystoupení na kongresu, které sám označil za nestandardní, vnímá jako gesto podpory a solidarity s Ukrajinou napadenou ruskými vojsky. „Žijeme v nestandardní době a musíme dělat nestandardní kroky,“ uvedl s díkem vládě, v jejímž čele stojí předseda ODS Petr Fiala.
Občanští demokraté jako součást vlády podle Perebyjnise stojí v přední linii boje proti zlu přicházejícímu z Východu. Jmenovitě poděkoval ministryni obrany Janě Černochové, ministrům financí Zbyňkovi Stanjurovi a dopravy Martinu Kupkovi. Připomněl cestu premiéra Fialy, který s kolegy z Polska a Slovinska navštívil ostřelovaný Kyjev jako první z politiků po napadení Ukrajiny 24. února.
Satelitní snímek z Kramatorsku na Ukrajině jen chvíli poté, co střela zasáhla vlakové nádraží, na kterém čekali civilisté na evakuaci. Zemřelo nejméně 52 z nich, víc než 100 bylo zraněno. Podle některých názorů snímek dokazuje, že šlo o cílený útok Rusů, nikoliv zbloudilou střelu.
Ukrajinci každý den pohřbívají desítky mrtvých z řad civilistů. Na snímcích je pohřeb teprve dvanáctileté Veroniky Kutsové, která zemřela během ruského bombardování Černihivské oblasti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.