Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bude po Velikonocích jednat se svým protějškem Lloydem Austinem, ve hře je i jednání o americké přítomnosti v České republice. Nastínila, že Česko může jít cestou dohody jako Slovensko, kdy Američané na základě dohody mohou v zemi využívat dvě vojenské základny.
Premiér Petr Fiala (ODS) k tomu řekl, že to není věc, kterou by mohla rozhodnout vláda, ale že to musí schválit obě komory Parlamentu. „Hledáme všechny prostředky pro to, abychom zajistili naši bezpečnost, abychom posílili východní křídlo Severoatlantické aliance a dokázali čelit takové agresivní politice, jakou dnes předvádí Rusko Vladimíra Putina,“ řekl.
Černochová chce s americkým ministrem obrany jednat také o nákupech České republiky, například o vrtulnících. „Mým cílem je, abychom vrtulníků dostali více než osm plus čtyři. Už mým předchůdcům bylo jasné, že to není konečné a nyní se musí všechny nákupy zrychlovat. Stavíme se do fronty žadatelů na veškerou vojenskou techniku, po všem je větší poptávka,“ podotkla.
Jednání s Američany o možnostech rozšíření nákupu vrtulníků Venom a Viper od společnosti Bell už ministryně zahájila. Deníku Mladá fronta dnes již dříve řekla, že na březnovém zasedání ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu už svému americkému protějšku naznačila, že Česko chce vrtulníků více.
Skupina lidí si dnes před ruským velvyslanectvím v Praze připomněla civilní oběti masakru v ukrajinské Buči a v dalších městech, která obsadila ruská armáda. Účastníci happeningu sugestivně ztvárnili záběry z fotografií, které před týdnem obletěly svět. Přímo na vozovce před ambasádou nehybně leželi staří i mladí figuranti polití umělou krví, někteří s rukama svázanýma za zády.
Lidé z Ukrajiny, kteří našli zázemí v olomouckém regionu při útěku před válečným konfliktem, se začali učit česky v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Prvního běhu kurzu se účastní 15 zájemců. Fakulta ho pořádá ve spolupráci s Úřadem práce, jeho cílem je zvýšit šanci uchazečů na získání zaměstnání, informovali ČTK zástupci univerzity.
„Ukrajinci dnes prolévají krev za naše společné hodnoty a zásady, za mír v celé Evropě na východ od ukrajinských hranic,“ uvedl podle Blesku na pražském kongresu velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Děkoval vládě ČR za poporu.
Velvyslanec připomenul masakry, jejichž rozměr poznává svět po osvobození některých ukrajinských měst. „Musíme se soustředit na to, že máme zvítězit a pohnat viníky k zodpovědnosti. Dokážeme to s podporou politickou i zcela konkrétní. Zbraně, sankce a maximální izolace Ruska jsou klíčové,“ uvedl.
Asistenční centrum v Praze pomohlo v uplynulých sedmi dnech 5149 uprchlíkům, o týden dřív jich bylo asi o 1500 víc. Celkem odbavilo téměř 68.500 lidí.
V Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) ve Zlíně bylo dosud registrováno 7833 lidí z Ukrajiny. Jde o údaj do půlnoci z pátku na dnešek, řekla dnes ČTK mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Zlínské centrum je v provozu od 3. března.
Česko se musí co nejdřív odstřihnout od ruského plynu a ropy řekla šéfka TOP 09 Adamová na kongresu ODS. Vybídla k soudržnosti koalice Spolu.
Česko je lídrem dodávek pomoci na Ukrajinu, tahounem zpřísnění sankcí a místem fenomenální solidarity. Na pražském kongresu ODS to uvedl velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Pozvání k vystoupení na kongresu, které sám označil za nestandardní, vnímá jako gesto podpory a solidarity s Ukrajinou napadenou ruskými vojsky. „Žijeme v nestandardní době a musíme dělat nestandardní kroky,“ uvedl s díkem vládě, v jejímž čele stojí předseda ODS Petr Fiala.
Občanští demokraté jako součást vlády podle Perebyjnise stojí v přední linii boje proti zlu přicházejícímu z Východu. Jmenovitě poděkoval ministryni obrany Janě Černochové, ministrům financí Zbyňkovi Stanjurovi a dopravy Martinu Kupkovi. Připomněl cestu premiéra Fialy, který s kolegy z Polska a Slovinska navštívil ostřelovaný Kyjev jako první z politiků po napadení Ukrajiny 24. února.
Lídři vládních stran připustili, že strany vedou debaty o společném kandidátovi na prezidenta. Podle předsedy lidovců Mariana Jurečky hledání kandidáta zbrzdilo dění na Ukrajině po ruské vojenské invazi.
Česko vydalo přes 274.000 speciálních víz lidem zasaženým invazí na Ukrajinu. Jejich denní počet postupně klesá, v pátek jich přibylo necelých 2500.
Namísto kabelek, brašen, pásků a peněženek šijí v pražském brašnářství neprůstřelné vesty a posílají je na Ukrajinu. Ušili jich už několik stovek, ale jak řekl ČTK jednatel firmy Brašnářství Tlustý & spol. Ivan Petrův, potřeba jich jsou desítky tisíc. Firma navíc zaměstnala ukrajinské dívky a ženy, které utekly do ČR před válkou. Vyrábějí tak ochranné prostředky pro své muže, bratry nebo otce, kteří na Ukrajině brání vlast.
„Jejich motivace je tedy maximální,“ řekl Petruv. Připomíná, že firma nevyrábí úplné vesty, ale obaly na balistické pláty, které se do nich doplní. Vyrábí je pro společnost Post Bellum, která je pak kompletuje a dodává na Ukrajinu tamní domobraně. Muži, kteří nejsou vojáky, často podle něj nemají žádné podobné ochranné prostředky.
V Národním muzeu v Praze se bude v sobotu konat celodenní doprovodný program k výstavě Czech Press Photo. „Válka na Ukrajině nás velmi zasáhla. Okamžitě jsme se rozhodli alespoň symbolicky Ukrajině pomoci. Zároveň jsme požádali fotografy, kteří pracovali přímo na Ukrajině nebo fotografovali uprchlickou krizi, aby se s námi během Dne s Czech Press Photo podělili o své fotografie i jejich příběhy,“ uvedl manažer soutěže Czech Press Photo Dan Materna.
Někteří se podělí o své zážitky z dokumentování války na Ukrajině, jiní budou vyprávět o fotografování olympijských her nebo všemožném zachycování toho, jak společnost ovlivnila pandemie nemoci covid-19.
ODS budou v sobotu v O2 volit vedení, mandát počtvrté obhajuje premiér Petr Fiala (ODS). Hlasování bude předcházet blok vystoupení předsedů vládních koaličních stran, promluví také ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.