Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Evropská komise (EK) by měla vytvořit strategii pro boj se zahraničním vměšováním i dezinformacemi a posílit kybernetickou bezpečnost. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení, v němž uvádějí konkrétní doporučení, jak chránit západní demokracie před nepřátelskými zahraničními aktéry, jako je Rusko nebo Čína. Europoslanci v úterní rozpravě varovali, že ruská invaze na Ukrajinu zvýraznila potřebu proaktivního přístupu EU k tomuto problému.
Poslanci Evropského parlamentu (EP) dnes vyzvali Evropskou komisi (EK), aby do roku 2025 zakázala režimy občanství pro investory a okamžitě zastavila vydávání takzvaných zlatých víz a pasů bohatým občanům Ruské federace výměnou za investice.
Poslanci přijali usnesení necelých 14 dní po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která vedla k bezprecedentním sankcím západních zemí vůči Moskvě a režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa aerolinek Aeroflot nebo zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Unie také rozšiřuje vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky.
Oznámila to Rada EU. Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.
Lídři zemí EU budou ve čtvrtek jednat o dalších sankcích proti Rusku, uvedl unijní činitel. Na omezení dovozu ruského plynu mají různé názory, dodal.
Nizozemský premiér Mark Rutte se vyslovil proti zákazu importu ruské ropy a zemního plynu do EU, pro země bloku by to podle něj bylo neudržitelné.
Evropská unie uvalí sankce na dalších 160 ruských činitelů či oligarchů. Rozšíří také vyloučení z platebního systému SWIFT i na běloruské banky.
Vrcholní představitelé Evropské unie dnes ve Štrasburku v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu vyzvali k posílení investic do evropské obrany.
„Nové sankce proti Rusku a Bělorusku v odpovědi na invazi na Ukrajinu: Dalších 160 lidí na sankčním seznamu (oligarchové, politici), sankce proti běloruskému bankovnímu sektoru, zákaz exportu technologií pro námořní navigaci, zahrnutí kryptoměn ke stávajícím sankcím,“ informovala Evropská komise v ČR na svém twitteru.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell oznámil, že vlády členských zemí EU pracují na sankcích proti stovce Rusů a doufají, že se na nich dnes dohodnou.
EU nakoupila dostatek zkapalněného zemního plynu, aby byla až do konce zimy nezávislá na dovozu z Ruska, řekla v rozhovoru s ARD šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.