22°C
„Znásilnili roční dítě.“ Ukrajinské ombudsmanky v Česku vyprávěly o ruských zvěrstvech
Ve Sněmovně ve čtvrtek byly ukrajinské ochránkyně práv. Tři odvážné ženy, které monitorují válečné zločiny na Ukrajině a pomáhají obětem násilností a znásilňování, poděkovaly Čechům, že se zapojují do pomoci Ukrajině, a vyzvaly, stejně jako předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), k tomu, aby se na ruské hrůznosti nezapomínalo a aby se všechny zločiny řádně vyšetřily.
Sněmovna přivítala tři ochránkyně lidských práv z Ukrajiny. Dorazila Marija Suljalinová, Daryna Pidhorná a Jiluja Sporyšová. Tyto ženy se věnují a aktivně podílejí na monitorování porušování lidských práv a předkládají důkazy a podněty Mezinárodnímu trestnímu soudu. Věnují se i právům dětí a mládeže, ale zabývají se i sexuálními zločiny.
Účastnily se nyní veřejného slyšení, kde sdílely své zážitky z válkou zmítané Ukrajiny. Později vystoupily před novináři také na tiskové konferenci. „Ruští vojáci zabíjejí děti a civilisty a omezují dostupnost k jídlu a lékům. Útočí na školy a nemocnice, chtějí ale něco mnohem více. Chtějí genocidu ukrajinského národa! Naše děti chtějí převychovat, chtějí zničit náš národ,“ uvedla Suljalinová na začátku tiskové konference.
„Musíme bojovat“
Daryna Pidhorná zmínila, že ale porušování lidských práv už trvá osm let a stejně jako Suljalinová, i ona vidí v ruských útocích pokus o ukrajinskou genocidu. „Rusko může napadnout všechny státy a prosím vás, abychom společně bojovali za společnou budoucnost,“ podotkla.
„Rozšířili jsme svou činnost, pomáháme i znásilněným dětem a mužům,“ dodala následně Sporyšová. Sporyšová se věnuje právě sexuálním zločinům a během tiskové konference zmínila několik případů znásilnění, které by neměly být zapomenuty a které by měly být vyšetřeny. „Byla znásilněna i roční holčička. Na následky tohoto zločinu zemřela. Máme i zprávy o kastrování,“ dodala. Blesk Zprávy pro vás chystají s ochránkyněmi exkluzivní rozhovor.
Speciální soud kvůli Ukrajině? Pro je Pekarová i europoslankyně
Na slyšení vystoupila i česká předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09). Ta mimo jiné vyzvala k ustavení ad hoc mezinárodního trestního tribunálu pro zločiny ruské agrese na Ukrajině.
„Mapování a informace o válečných zločinech jsou zásadní, protože dříve či později musí dojít k potrestání viníků,“ řekla předsedkyně dolní komory. „Věřím tomu, že nejen Česká republika, ale i ostatní civilizované země nejen v Evropě budou o totéž usilovat,“ poznamenala.
20:12
Dnes
Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.
Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.
18:47
Dnes
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj upozornil, že ukrajinská armáda pozoruje hromadění a přeskupování ruských vojsk u Charkova, druhého největšího města Ukrajiny vzdáleného jen asi 30 kilometrů od ruské hranice. Charkov se v posledních měsících stává častým terčem vzdušných útoků a podle Ukrajiny se Rusové toto město s 1,3 milionu lidí snaží učinit neobyvatelným.
„V nejvíce ohrožených oblastech byla naše vojska posílena dělostřelectvem a tankovými jednotkami,“ uvedl Syrskyj.
Nový pozemní útok z Ruska naopak podle armádního velitele nyní nehrozí v Sumské a Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.
16:43
Dnes
Ruské soudy o víkendu uvalily vazbu na dva novináře, kteří podle nich spolupracovali s týmem opozičního politika Alexeje Navalného při výrobě videí publikovaných na YouTube a odhalujících korupci ve špičkách ruské politiky. Oba novináři, kteří také spolupracovali se západními tiskovými agenturami, jsou obvinění z účasti v extremistické organizaci. Jak Konstantin Gabov, tak Sergej Karelin obvinění odmítli, ve vazbě ale zůstanou přinejmenším dva měsíce a v případě odsouzení jim hrozí až pět let ve vězení, uvedla AP.
Už dříve úřady zakázaly Navalného Fond boje pro korupci jako extremistickou organizaci, což znamená, že postih hrozí i spolupracovníkům. Většina z nich odešla do exilu, ostatní byli uvězněni, připomněla agentura AFP.
Případy Gabova a Karelina spojila se stupňováním tlaku ruských úřadů na nezávislá a zahraniční média. Po rozpoutání války proti Ukrajině se režim snaží rozdrtit jakýkoliv odpor a umlčet veškerý nesouhlas. Karelin spolupracoval s AP, která nad jeho zadržením vyjádřila „hluboké znepokojení“. Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
Na tiskové konferenci poděkovala přítomným ženám za jejich práci a připomněla, že Češi musí nadále pomáhat. I například proto, že za dobu války bylo na Ukrajině zničeno přes 2 tisíce škol.
O možném ustanovení speciálního soudu pro řešení zločinů, které se udály – a ještě možná budou dít – se Blesk Zprávy nedávno bavily i s českými europoslankyněmi. Zvláštní tribunály nejsou historickou novinkou. Konkrétní případy se řešily například kvůli Rwandě. „Bylo by i vhodné, aby vznikl zvláštní soud, protože ten objem toho, co se tam děje, to je nesrovnatelné s tím, co tu bylo předtím. Například s nějakými srbskými válečnými zločinci, to se nedá srovnat,“ podotkla na dotaz Blesk Zpráv europoslankyně Michaela Šojdrová. Stále ale bude záležet na posouzení Haagu a OSN, jestli se k tomuto kroku přistoupí.
Témata:
Související
