I díky Česku Ukrajina obstála! Pekarová Adamová v náručí s místopředsedkyní ukrajinské sněmovny
I díky české vojenské pomoci na začátku války se Ukrajině podařilo při ruské invazi obstát a uhájit území, které má dnes. Po dnešní návštěvě Poslanecké sněmovny to řekla místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Olena Kondratjuková. S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) jednaly o další české pomoci i o tom, jak lze Ukrajinu podpořit při českém předsednictví v EU. Pekarová Adamová by se chtěla během předsednictví na Ukrajinu vydat se sněmovní delegací.
Novinářům Pekarová Adamová řekla, že na dnešní schůzce s Kondratjukovou mluvily zejména o tom, jak může Česko v následujících měsících během svého předsednictví Ukrajině pomoct. „Je to příležitost pro Českou republiku dostat témata spojená s válkou na Ukrajině, s tou neospravedlnitelnou agresí Ruska vůči Ukrajině, pro Evropskou unii,“ poznamenala. Za jednu z klíčových věcí označila podporu kandidátského statusu Ukrajiny v Evropské unii. Je podle ní potřeba dát Ukrajincům jasnou perspektivu.
Zelenskyj v českém parlamentu
Předsedkyně Sněmovny připomněla, že 15. června vystoupí s projevem pro české poslance a senátory ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na potvrzení termínu se podle ní ještě čeká. Předtím zasednou výbory obou komor, aby projednaly, jakou formou rezoluce by Parlament mohl Ukrajinu podpořit, řekla.
Za další důležité téma Pekarová Adamová označila perspektivu obnovy Ukrajiny. Za jedno z možných klíčových témat českého předsednictví považuje tzv. Marshallův plán pro Ukrajinu, tedy obdobný program, jakým pomohly Spojené státy k obnově západní Evropy po druhé světové válce. Zabývat by se jím mohla i plánovaná cesta sněmovní delegace na Ukrajinu. Její termín zatím stanoven nebyl, podle Pekarové Adamové by měli poslanci odjet ve chvíli, až budou mít Ukrajině co nabídnout. Může to podle ní být i pomoc českých odborníků se zmapováním válečných zločinů ruských vojáků na Ukrajině.
Poděkování za českou pomoc
Kondratjuková Česku poděkovala za pomoc, kterou Ukrajině poskytlo, poděkovala zejména za dodávky těžkých zbraní. „Musím říct, že díky české podpoře na samotném počátku totální invaze Ruské federace na Ukrajinu se nám podařilo v této invazi obstát a uchránit území, které máme dnes,“ poznamenala. Podotkla, že českou podporu bude Ukrajina potřebovat ještě delší dobu, a to v podobě zbraní i ekonomické pomoci a spolupráce. Vyzvala, aby byl Ukrajině v EU udělen status kandidátské země. V české předsednictví vložila velké očekávání, jak řekla.
Rusko-ukrajinská válka se může změnit v táhlý vojenský konflikt, jehož konec bude hodně záležet na solidaritě evropských zemí, upozornila Kondratjuková. Ukrajina podle ní potřebuje Rusko vytlačit na linii z doby před invazí, poté mohou začít jednání. Vyzvala také k přípravě sedmého balíčku unijních sankcí vůči Rusku.
Kondratjuková dnes v Praze jednala také s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (TOP 09). Česko bude podle něj jako předsednická země podporovat přijetí Ukrajiny za kandidátskou zemi na vstup do EU. Kyjev požádal o členství v Unii krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, vyjádřil se prezident Petr Pavel k tomu, jak novopečený předseda Sněmovny Tomio Okamura jednu z budovy svého úřadu sundal. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, dodal prezident.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
