I díky Česku Ukrajina obstála! Pekarová Adamová v náručí s místopředsedkyní ukrajinské sněmovny
I díky české vojenské pomoci na začátku války se Ukrajině podařilo při ruské invazi obstát a uhájit území, které má dnes. Po dnešní návštěvě Poslanecké sněmovny to řekla místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Olena Kondratjuková. S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) jednaly o další české pomoci i o tom, jak lze Ukrajinu podpořit při českém předsednictví v EU. Pekarová Adamová by se chtěla během předsednictví na Ukrajinu vydat se sněmovní delegací.
Novinářům Pekarová Adamová řekla, že na dnešní schůzce s Kondratjukovou mluvily zejména o tom, jak může Česko v následujících měsících během svého předsednictví Ukrajině pomoct. „Je to příležitost pro Českou republiku dostat témata spojená s válkou na Ukrajině, s tou neospravedlnitelnou agresí Ruska vůči Ukrajině, pro Evropskou unii,“ poznamenala. Za jednu z klíčových věcí označila podporu kandidátského statusu Ukrajiny v Evropské unii. Je podle ní potřeba dát Ukrajincům jasnou perspektivu.
Zelenskyj v českém parlamentu
Předsedkyně Sněmovny připomněla, že 15. června vystoupí s projevem pro české poslance a senátory ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na potvrzení termínu se podle ní ještě čeká. Předtím zasednou výbory obou komor, aby projednaly, jakou formou rezoluce by Parlament mohl Ukrajinu podpořit, řekla.
Za další důležité téma Pekarová Adamová označila perspektivu obnovy Ukrajiny. Za jedno z možných klíčových témat českého předsednictví považuje tzv. Marshallův plán pro Ukrajinu, tedy obdobný program, jakým pomohly Spojené státy k obnově západní Evropy po druhé světové válce. Zabývat by se jím mohla i plánovaná cesta sněmovní delegace na Ukrajinu. Její termín zatím stanoven nebyl, podle Pekarové Adamové by měli poslanci odjet ve chvíli, až budou mít Ukrajině co nabídnout. Může to podle ní být i pomoc českých odborníků se zmapováním válečných zločinů ruských vojáků na Ukrajině.
Poděkování za českou pomoc
Kondratjuková Česku poděkovala za pomoc, kterou Ukrajině poskytlo, poděkovala zejména za dodávky těžkých zbraní. „Musím říct, že díky české podpoře na samotném počátku totální invaze Ruské federace na Ukrajinu se nám podařilo v této invazi obstát a uchránit území, které máme dnes,“ poznamenala. Podotkla, že českou podporu bude Ukrajina potřebovat ještě delší dobu, a to v podobě zbraní i ekonomické pomoci a spolupráce. Vyzvala, aby byl Ukrajině v EU udělen status kandidátské země. V české předsednictví vložila velké očekávání, jak řekla.
Rusko-ukrajinská válka se může změnit v táhlý vojenský konflikt, jehož konec bude hodně záležet na solidaritě evropských zemí, upozornila Kondratjuková. Ukrajina podle ní potřebuje Rusko vytlačit na linii z doby před invazí, poté mohou začít jednání. Vyzvala také k přípravě sedmého balíčku unijních sankcí vůči Rusku.
Kondratjuková dnes v Praze jednala také s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (TOP 09). Česko bude podle něj jako předsednická země podporovat přijetí Ukrajiny za kandidátskou zemi na vstup do EU. Kyjev požádal o členství v Unii krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
