Česko pošle Ukrajině další vojenskou pomoc až za 700 milionů? Černochová popsala plány
Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis očekává, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude během vystoupení před českým parlamentem 15. června hovořit o českém předsednictví EU. Bude chtít prosadit zpřísnění sankcí proti Rusku a další zbraňovou pomoc Ukrajině. Perebyjnis to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podotkla, že vládě další zásilku vojenského materiálu pro Ukrajinu navrhne, má mít hodnotu až 700 milionů korun.
„Já jsem přesvědčený, že jedním z hlavních poselství bude české předsednictví Evropské unii,“ popsal Perebyjnis, co očekává, že bude Zelenskyj před českým parlamentem řešit. Podle velvyslance by Ukrajina mohla získat statut kandidátské země už v červnu, ještě během francouzského předsednictví. „Během českého předsednictví (začíná v červenci, pozn. red.) už začnou přístupová jednání,“ myslí si ukrajinský velvyslanec.
„Budeme očekávat od Evropské unie zpřísnění sankcí proti Rusku a zesílení pomoci Ukrajině, abychom bojovali s ruskou agresí. To znamená zbraně. Ale také začátek obnovy Ukrajiny,“ popsal dále Perebyjnis, co podle něj bude Zelenskyj od českého předsednictví požadovat.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upozornila, že válka jen tak neskončí. „My se nesmíme nechat ukolébat tím, že ve veřejném prostoru už je těch informací méně,“ řekla šéfka resortu. „V našich srdcích musí ta pomoc Ukrajině přetrvat,“ dodala.
Vyzdvihla, že Česko patří mezi největší podporovatele Ukrajiny. V absolutních číslech pak podle ní není důležité, jakou hodnotu pomoc Česka měla, ale že je kontinuální. Černochové také zmínila, že má pro vládu připravený návrh zásilky dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu, bude mít hodnotu 600-700 milionů korun. Zatím Česko poslalo materiál v hodnotě více než 3,5 miliardy korun.
Černochová nechtěla potvrdit ani vyvrátit, zda Česko dodala na Ukrajinu také bojové helikoptéry, jak to v pondělí uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací také tanky T-72, americký ministr obrany zmínil i dodávky raketových systémů.
Černochová poukázala i na dodávky humanitárního a nevojenského materiálu z Česka a na Ukrajinu, které mají na starosti jiná ministerstva. Například Správa státních hmotných rezerv (SSHR) pomohla Ukrajině podle údajů z poloviny dubna vybavením a potravinami za 120 milionů korun.
Ukrajinský parlament potvrdil ve funkci ministra zahraničí stávajícího šéfa diplomacie Andrije Sybihu. Ukrajinská vláda prochází obměnou.
Tvrzením, že muž zadržený v souvislosti s vyhrůžkami vůči českým a slovenským školám byl pravděpodobně placen z Ruska, chtěla česká Bezpečnostní informační služba (BIS) zakrýt podstatný fakt, že jde o Ukrajince, uvedl místopředseda slovenské sněmovny a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar.
„Jsem znechucen z toho, jak to komunikují zejména partneři z Česka, to je nehorázné,“ řekl k případu Gašpar ve vysílání internetového kanálu Infovojna. Podle něj poslanci slovenského parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost už po loňských výhrůžkách školám na Slovensku a v Česku dostali od slovenských bezpečnostních složek informace o ukrajinském pozadí výhrůžek. Gašpar dále tvrdil, že za výhrůžkami nemohl být pouze jeden člověk. „Toto nedělala jedna osoba. Osobně si myslím, že je to skupina lidí, která se snažila rozvrátit politické poměry na Slovensku,“ uvedl.
Jeho kolega z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Erik Kaliňák, který je také šéfem poradců premiéra Roberta Fica, označil ředitele BIS Michala Koudelku za klauna. Naopak slovenská opozice už ve středu kritizovala slovenskou policii a ministra vnitra, že při informování o akci společného policejního týmu Česka, Slovenska a Ukrajiny zamlčeli možnou ruskou stopu v případu.
Ruské jednotky převzaly kontrolu nad třemi vesnicemi ve třech různých ukrajinských oblastech, oznámilo ruské ministerstvo obrany a vyjmenovává Kamjanske v Záporožské oblasti, Dehtjarne v Charkovské a Popiv Jar v Doněcké oblasti.
Moskva považuje celou Záporožskou a Doněckou oblast za součást Ruské federace, stejně jako další částečně okupované oblasti: Luhanskou a Chersonskou oblast. Ruská armáda pravidelně hlásí dobytí, v jejím pojetí „osvobození“, menších ukrajinských vesnic, nejčastěji v Doněcké oblasti, kde se odehrávají nejtěžší boje.
Informace z oblastí bojů nelze nezávisle ověřit. Pokud by se však pravdivost dnešního oznámení potvrdila, znamenalo by to ruský postup na několika frontách proti ukrajinské armádě, která se potýká s nedostatkem vojáků i zbraní, poznamenala agentura AFP.
