Česko pošle Ukrajině další vojenskou pomoc až za 700 milionů? Černochová popsala plány
Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis očekává, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude během vystoupení před českým parlamentem 15. června hovořit o českém předsednictví EU. Bude chtít prosadit zpřísnění sankcí proti Rusku a další zbraňovou pomoc Ukrajině. Perebyjnis to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podotkla, že vládě další zásilku vojenského materiálu pro Ukrajinu navrhne, má mít hodnotu až 700 milionů korun.
„Já jsem přesvědčený, že jedním z hlavních poselství bude české předsednictví Evropské unii,“ popsal Perebyjnis, co očekává, že bude Zelenskyj před českým parlamentem řešit. Podle velvyslance by Ukrajina mohla získat statut kandidátské země už v červnu, ještě během francouzského předsednictví. „Během českého předsednictví (začíná v červenci, pozn. red.) už začnou přístupová jednání,“ myslí si ukrajinský velvyslanec.
„Budeme očekávat od Evropské unie zpřísnění sankcí proti Rusku a zesílení pomoci Ukrajině, abychom bojovali s ruskou agresí. To znamená zbraně. Ale také začátek obnovy Ukrajiny,“ popsal dále Perebyjnis, co podle něj bude Zelenskyj od českého předsednictví požadovat.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upozornila, že válka jen tak neskončí. „My se nesmíme nechat ukolébat tím, že ve veřejném prostoru už je těch informací méně,“ řekla šéfka resortu. „V našich srdcích musí ta pomoc Ukrajině přetrvat,“ dodala.
Vyzdvihla, že Česko patří mezi největší podporovatele Ukrajiny. V absolutních číslech pak podle ní není důležité, jakou hodnotu pomoc Česka měla, ale že je kontinuální. Černochové také zmínila, že má pro vládu připravený návrh zásilky dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu, bude mít hodnotu 600-700 milionů korun. Zatím Česko poslalo materiál v hodnotě více než 3,5 miliardy korun.
Černochová nechtěla potvrdit ani vyvrátit, zda Česko dodala na Ukrajinu také bojové helikoptéry, jak to v pondělí uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací také tanky T-72, americký ministr obrany zmínil i dodávky raketových systémů.
Černochová poukázala i na dodávky humanitárního a nevojenského materiálu z Česka a na Ukrajinu, které mají na starosti jiná ministerstva. Například Správa státních hmotných rezerv (SSHR) pomohla Ukrajině podle údajů z poloviny dubna vybavením a potravinami za 120 milionů korun.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
