Zelenskyj má promluvit i před českými poslanci a senátory. Vystrčil: Domlouváme průběh
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl k českému Parlamentu promluvit 15. června. Poslanci a senátoři jeho projev formou videopřenosu vyslechnou ve svých sídlech. Po večerním jednání vedení obou komor to dnes novinářům řekli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Neoficiálně už máme potvrzeno, že 15. 6. v 11:00 by mělo proběhnout společné zasedání k vyslechnutí projevu Zelenského,“ uvedla šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Poslanci a senátoři vyslechnou on-line projev každý v sídle své parlamentní komory, řekla. Pekarová Adamová s Vystrčilem poslali Zelenskému oficiální pozvání, nyní čekají na oficiální potvrzení.
Vystrčil: Domlouváme průběh
„Domlouváme průběh, jaký to vystoupení pana prezidenta bude mít, kdo jiný by případně ještě promluvil a jakým způsobem bychom na to jako jednotlivé komory reagovali,“ uvedl Vystrčil. Koaliční strany mají podle předsedkyně Sněmovny zájem na dohodě i s opozicí. Se zástupci ANO ve vedení dolní komory panoval konsenzus na hladkém průběhu, dodala.
Zelenskyj od napadení Ukrajiny ruskými vojenskými silami promluvil prostřednictvím videokonference v mnoha parlamentech včetně amerického, britského, italského, německého či izraelského. Předminulý týden hovořil k poslancům na Slovensku. V projevech obvykle děkuje příslušným zemím za podporu a žádá, aby ji zintenzivnily. Hovoří také o konkrétních ukrajinských potřebách či sankcích vůči Rusku.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
Vedení obou komor se dnes zabývala také přípravou na české předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku. Sněmovna podle své předsedkyně plánuje na jeho začátku a konci dvě konference týkající se projektu Východního partnerství, jehož cílem je posílit politické přidružení a hospodářskou integraci šesti postsovětských republik včetně Ukrajiny k EU.
Představitelé Sněmovny a Senátu se dohodli také na koordinaci zahraničních cest v příštích letech, aby podobně jako v minulosti sněmovní a senátní výbory a představitelé obou komor podnikali cesty společně. V některých případech je to pro Českou republiku dobré pro zvýšení autority a prospěšnosti výjezdu a vyjádření vůle obou komor, řekl Vystrčil. Připomenul, že s předsedkyní Sněmovny už navštívili společně sídlo EU v Bruselu.
Vedení obou komor řešila také užší spolupráci při projednávání zákonů a jejich úprav. „Budeme si sdělovat důvody těch změn, které provádí Poslanecká sněmovna a případně Senát, abychom potom netrávili tolik času tím, že budeme pátrat, jakým způsobem ta která změna vznikla a proč byla učiněna,“ uvedl Vystrčil. Podobná spolupráce by se měla týkat i vlády, dodal.
