Zelenskyj má promluvit i před českými poslanci a senátory. Vystrčil: Domlouváme průběh
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl k českému Parlamentu promluvit 15. června. Poslanci a senátoři jeho projev formou videopřenosu vyslechnou ve svých sídlech. Po večerním jednání vedení obou komor to dnes novinářům řekli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Neoficiálně už máme potvrzeno, že 15. 6. v 11:00 by mělo proběhnout společné zasedání k vyslechnutí projevu Zelenského,“ uvedla šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Poslanci a senátoři vyslechnou on-line projev každý v sídle své parlamentní komory, řekla. Pekarová Adamová s Vystrčilem poslali Zelenskému oficiální pozvání, nyní čekají na oficiální potvrzení.
Vystrčil: Domlouváme průběh
„Domlouváme průběh, jaký to vystoupení pana prezidenta bude mít, kdo jiný by případně ještě promluvil a jakým způsobem bychom na to jako jednotlivé komory reagovali,“ uvedl Vystrčil. Koaliční strany mají podle předsedkyně Sněmovny zájem na dohodě i s opozicí. Se zástupci ANO ve vedení dolní komory panoval konsenzus na hladkém průběhu, dodala.
Zelenskyj od napadení Ukrajiny ruskými vojenskými silami promluvil prostřednictvím videokonference v mnoha parlamentech včetně amerického, britského, italského, německého či izraelského. Předminulý týden hovořil k poslancům na Slovensku. V projevech obvykle děkuje příslušným zemím za podporu a žádá, aby ji zintenzivnily. Hovoří také o konkrétních ukrajinských potřebách či sankcích vůči Rusku.
Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.
Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony.
Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Vedení obou komor se dnes zabývala také přípravou na české předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku. Sněmovna podle své předsedkyně plánuje na jeho začátku a konci dvě konference týkající se projektu Východního partnerství, jehož cílem je posílit politické přidružení a hospodářskou integraci šesti postsovětských republik včetně Ukrajiny k EU.
Představitelé Sněmovny a Senátu se dohodli také na koordinaci zahraničních cest v příštích letech, aby podobně jako v minulosti sněmovní a senátní výbory a představitelé obou komor podnikali cesty společně. V některých případech je to pro Českou republiku dobré pro zvýšení autority a prospěšnosti výjezdu a vyjádření vůle obou komor, řekl Vystrčil. Připomenul, že s předsedkyní Sněmovny už navštívili společně sídlo EU v Bruselu.
Vedení obou komor řešila také užší spolupráci při projednávání zákonů a jejich úprav. „Budeme si sdělovat důvody těch změn, které provádí Poslanecká sněmovna a případně Senát, abychom potom netrávili tolik času tím, že budeme pátrat, jakým způsobem ta která změna vznikla a proč byla učiněna,“ uvedl Vystrčil. Podobná spolupráce by se měla týkat i vlády, dodal.
