Zelenskyj má promluvit i před českými poslanci a senátory. Vystrčil: Domlouváme průběh
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl k českému Parlamentu promluvit 15. června. Poslanci a senátoři jeho projev formou videopřenosu vyslechnou ve svých sídlech. Po večerním jednání vedení obou komor to dnes novinářům řekli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Neoficiálně už máme potvrzeno, že 15. 6. v 11:00 by mělo proběhnout společné zasedání k vyslechnutí projevu Zelenského,“ uvedla šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Poslanci a senátoři vyslechnou on-line projev každý v sídle své parlamentní komory, řekla. Pekarová Adamová s Vystrčilem poslali Zelenskému oficiální pozvání, nyní čekají na oficiální potvrzení.
Vystrčil: Domlouváme průběh
„Domlouváme průběh, jaký to vystoupení pana prezidenta bude mít, kdo jiný by případně ještě promluvil a jakým způsobem bychom na to jako jednotlivé komory reagovali,“ uvedl Vystrčil. Koaliční strany mají podle předsedkyně Sněmovny zájem na dohodě i s opozicí. Se zástupci ANO ve vedení dolní komory panoval konsenzus na hladkém průběhu, dodala.
Zelenskyj od napadení Ukrajiny ruskými vojenskými silami promluvil prostřednictvím videokonference v mnoha parlamentech včetně amerického, britského, italského, německého či izraelského. Předminulý týden hovořil k poslancům na Slovensku. V projevech obvykle děkuje příslušným zemím za podporu a žádá, aby ji zintenzivnily. Hovoří také o konkrétních ukrajinských potřebách či sankcích vůči Rusku.
Drony dalekého doletu ukrajinské tajné služby SBU podruhé v tomto týdnu zasáhly ruské těžební plošiny v Kaspickém moři, uvedly dnes agentury Unian a server Ukrajinska pravda s odvoláním na anonymní zdroje v SBU.
Ve čtvrtek ukrajinská média s odvoláním na své zdroje informovala, že drony dlouhého doletu poprvé zaútočily na ruská ropná zařízení v Kaspickém moři, když zasáhly ropnou plošinu Filanovskij. Ta patří společnosti Lukoil-Nižněvolžskněfť.
Tentokrát bezpilotní letouny kromě plošiny Filanovskij zasáhly i plošinu Korčagina, která také patří společnosti Lukoil-Nižněvolžskněfť. Drony na obou plošinách poškodily kriticky důležité zařízení, což vedlo k přerušení provozu, napsal Unian.
Sobotní jednání o Ukrajině, které se očekávalo v Paříži, je zrušeno. Uvedl to dnes podle agentury Reuters úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Kyjev, Spojené státy a Evropa podle Elysejského paláce stále pracují na společném postoji ohledně míru na Ukrajině. USA dnes dříve uvedly, že svoji účast na tomto jednání teprve zvažují.
Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek byl tak splněn. Na síti X to dnes vpodvečer napsal končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu.
„Slíbil jsem, že ukrajinským obráncům letos dodáme 1.800.000 kusů velkorážové munice. Jsem rád, že mohu potvrdit, že jsme dnes tento cíl splnili,“ napsal dnes Fiala.
Vedení obou komor se dnes zabývala také přípravou na české předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku. Sněmovna podle své předsedkyně plánuje na jeho začátku a konci dvě konference týkající se projektu Východního partnerství, jehož cílem je posílit politické přidružení a hospodářskou integraci šesti postsovětských republik včetně Ukrajiny k EU.
Představitelé Sněmovny a Senátu se dohodli také na koordinaci zahraničních cest v příštích letech, aby podobně jako v minulosti sněmovní a senátní výbory a představitelé obou komor podnikali cesty společně. V některých případech je to pro Českou republiku dobré pro zvýšení autority a prospěšnosti výjezdu a vyjádření vůle obou komor, řekl Vystrčil. Připomenul, že s předsedkyní Sněmovny už navštívili společně sídlo EU v Bruselu.
Vedení obou komor řešila také užší spolupráci při projednávání zákonů a jejich úprav. „Budeme si sdělovat důvody těch změn, které provádí Poslanecká sněmovna a případně Senát, abychom potom netrávili tolik času tím, že budeme pátrat, jakým způsobem ta která změna vznikla a proč byla učiněna,“ uvedl Vystrčil. Podobná spolupráce by se měla týkat i vlády, dodal.
