Zelenskyj má promluvit i před českými poslanci a senátory. Vystrčil: Domlouváme průběh
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl k českému Parlamentu promluvit 15. června. Poslanci a senátoři jeho projev formou videopřenosu vyslechnou ve svých sídlech. Po večerním jednání vedení obou komor to dnes novinářům řekli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Neoficiálně už máme potvrzeno, že 15. 6. v 11:00 by mělo proběhnout společné zasedání k vyslechnutí projevu Zelenského,“ uvedla šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Poslanci a senátoři vyslechnou on-line projev každý v sídle své parlamentní komory, řekla. Pekarová Adamová s Vystrčilem poslali Zelenskému oficiální pozvání, nyní čekají na oficiální potvrzení.
Vystrčil: Domlouváme průběh
„Domlouváme průběh, jaký to vystoupení pana prezidenta bude mít, kdo jiný by případně ještě promluvil a jakým způsobem bychom na to jako jednotlivé komory reagovali,“ uvedl Vystrčil. Koaliční strany mají podle předsedkyně Sněmovny zájem na dohodě i s opozicí. Se zástupci ANO ve vedení dolní komory panoval konsenzus na hladkém průběhu, dodala.
Zelenskyj od napadení Ukrajiny ruskými vojenskými silami promluvil prostřednictvím videokonference v mnoha parlamentech včetně amerického, britského, italského, německého či izraelského. Předminulý týden hovořil k poslancům na Slovensku. V projevech obvykle děkuje příslušným zemím za podporu a žádá, aby ji zintenzivnily. Hovoří také o konkrétních ukrajinských potřebách či sankcích vůči Rusku.
Moskevský soud poslal na 21 let do vězení čtyřiatřicetiletého fyzika Arťoma Chorošilova, kterého uznal vinným z vlastizrady, útoku na kritickou infrastrukturu, přípravy sabotáže a výroby výbušnin. Informoval o tom dnes nezávislý server Mediazona, podle něhož soud uložil Chorošilovi také pokutu ve výši 700.000 rublů (asi 188.000 Kč). Vědec podobnou sumu poslal před třemi roky ukrajinským organizacím.
Státní hrad a zámek Český Krumlov je nově při ozbrojeném konfliktu pod zvýšenou ochranou podle Haagské úmluvy o ochraně kulturního dědictví. Dnes o tom v Paříži rozhodl příslušný výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), na jejímž seznamu světového kulturního dědictví je Český Krumlov zapsaný. Podobnou zvýšenou ochranu měla v Česku dosud jen brněnská Vila Tugendhat. ČTK to dnes sdělila mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá.
Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval dnes deník The Irish Times. Ukrajinský prezident v ten den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Drony se objevily poblíž irského pobřeží v době, kdy měl kolem prolétnout ukrajinský prezidentský speciál. Letadlo s prezidentem však přiletělo dříve, než bylo plánováno, a drony proto nepředstavovaly bezprostřední nebezpečí.
Není známo, odkud drony pocházely. Jejich dolet a čas ve vzduchu naznačují, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedly zdroje irského média. Podle úřadů šlo spíše o pokus narušit letový provoz než o možný útok na prezidentské letadlo.
Vedení obou komor se dnes zabývala také přípravou na české předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku. Sněmovna podle své předsedkyně plánuje na jeho začátku a konci dvě konference týkající se projektu Východního partnerství, jehož cílem je posílit politické přidružení a hospodářskou integraci šesti postsovětských republik včetně Ukrajiny k EU.
Představitelé Sněmovny a Senátu se dohodli také na koordinaci zahraničních cest v příštích letech, aby podobně jako v minulosti sněmovní a senátní výbory a představitelé obou komor podnikali cesty společně. V některých případech je to pro Českou republiku dobré pro zvýšení autority a prospěšnosti výjezdu a vyjádření vůle obou komor, řekl Vystrčil. Připomenul, že s předsedkyní Sněmovny už navštívili společně sídlo EU v Bruselu.
Vedení obou komor řešila také užší spolupráci při projednávání zákonů a jejich úprav. „Budeme si sdělovat důvody těch změn, které provádí Poslanecká sněmovna a případně Senát, abychom potom netrávili tolik času tím, že budeme pátrat, jakým způsobem ta která změna vznikla a proč byla učiněna,“ uvedl Vystrčil. Podobná spolupráce by se měla týkat i vlády, dodal.
