Úterý 24. května 2022
Svátek slaví Jana, zítra Viola
Zataženo, déšť 20°C

Zeman se svíčkou i emotivní vzkazy Pekarové a Vystrčila: Oběti holokaustu vzpomněli i politici

Aktualizováno -
27. ledna 2022
22:55
Autor: ČTK, simao - 
27. ledna 2022
22:33

Společnost nesmí přihlížet projevům jakékoliv agrese proti lidem kvůli jejich původu, shodli se dnes předsedové parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Uvedli to na slavnostním setkání ke Dni památky holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v sídle Senátu. Pamětní svíčku dnes zapálil i prezident Miloš Zeman.

„Zlo nelze odstranit, pokud není odstraněna jeho příčina. Ustupování zlu problém nikdy neřeší, naopak, legitimizuje ho,“ řekla předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová (TOP 09). Podle ní by proto společnost měla odmítat všechny formy agrese, neboť opak může představovat spoluúčast na těchto agresích.

Šéfka dolní komory mimo jiné odsoudila počínání odmítačů očkování proti koronaviru, kteří si připínají symbol židovské hvězdy, a staví se tak na roveň obětí nacistického vyhlazování. Označila to za „výraz absence morálky a zdravého rozumu“. Podle Pekarové Adamové je třeba posilovat povědomí o tom, co holokaust byl, neboť „nejlepší prevencí relativizace těchto hrůz je právě jejich připomínání“.

„Je důležité, abychom se nikdy nestali oběťmi ani pachateli, ale abychom se nestali ani pouhými přihlížejícími,“ uvedl předseda Senátu Vystrčil. Podle něj nelze být přihlížejícími ani vůči dění v Bělorusku a na Ukrajině, které hrozí ruská agrese.

Vystrčil ve svém projevu poukázal nedávné 80. výročí setkání nacistických pohlavárů ve Wannsee, na němž bylo rozhodnuto o organizaci likvidace 11 milionů evropských Židů. Připomněl, že setkání vedl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který bývá označován za kata jak českého, tak židovského národa. Česko by proto mělo zůstat bezpečnou zemí pro obyvatele židovské víry.

„Nikdy nesmíme zapomenout,“ stojí pro změnu v příspěvku na profilu prezidenta Miloše Zemana, který si dnes připomněl mezinárodní den také.

Bývalá vězeňkyně nacistického tábora v Osvětimi Helga Hošková–Weissová při akci v Senátu mimo jiné varovala před podceňováním projevů antisemitismu, rasismu a xenofobie.

„Ulicemi pochodují svobodně skupiny skandující fašistická hesla, stejně jako kdysi Hitlerjugend,“ poznamenala. Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová připomenula okolnosti romského holokaustu a jeho toleranci či napomáhání mu.

Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma uvedl, že podle statistik počet antisemitských projevů vzrůstá i v Česku. Popírání skutečnosti a šíření lží a dezinformací nelze podle Klímy obhajovat právem na svobodu slova.

„Není projevem názoru, když někdo říká, že nehoří dům, který je v plamenech,“ dodal Klíma na setkání, které kvůli pandemickým opatřením mělo na rozdíl od předchozích vzpomínkových akcí komorní charakter a omezilo se v podstatě jen na řečníky.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska.

Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.

Video  Pan Jiří, poslední dvojče Mengeleho. Popsal děsivé pokusy i boj o přežité v Osvětimi  - Blesk - Nikola Forejtová
Video se připravuje ...

PraPor ( 28. ledna 2022 14:41 )

Co se prezidentovi ten prostředník tak dlouho hojí,,,, cukrovka?

alnair ( 28. ledna 2022 07:37 )

Židovský holokaust začal pomalu a bez jakéhokoli skutečného cíle.
V roce 1933 využili nacisté veřejnou bezpečnost jako záminku k tomu, aby německé občany zbavili mnoha jejich práv a svobod. Když nacisté získali moc, vyvinuli vybroušené policejní a vojenské síly a dali jim téměř neomezenou moc. Koncem roku 1934 měl Adolf Hitler úplnou kontrolu nad Německem.
V roce 1935 byly přijaty zákony, které poskytly právní základ pro omezení přístupu Židů do německé společnosti. Nacisté vinili za téměř každou špatnou událost Židy. Postupně byly přidány další zákony, které omezovaly Židy. V roce 1938 se útoky na Židy staly násilnějšími. Jakýkoli odpor Židů byl používán jako záminka k útokům, potrestání a izolaci Židů.
Zatímco mnoho Židů uprchlo do jiných zemí, bylo velmi obtížné se z Evropy dostat. V roce 1941 byli Židé skutečně uvězněni. V každé zemi obsazené nacistickým Německem museli Židé nosit odznak, který je označoval jako nenáviděnou rasu. V letech 1941-42 Německo uzákonilo „konečné řešení“ a začalo systematické masové vraždění židovského obyvatelstva.

Skrze lockdowny, příkazy k nošení respirátorů a nucené vakcíny bychom měli vidět, jak snadno by se něco podobného mohlo stát znovu.
I když koronavirová tyranie nevyčlenila žádnou rasu ani skupinu, propagandistická mašinérie obviňuje všechny odpůrce.
Vzhledem k tomu, kolik vládních úředníků ukázalo, že nerespektují zákony, nerespektují něčí práva a svobody a nebojí se jakéhokoli odporu nebo trestu, co jim brání v postupném zvyšování počtu útoků?
Koordinace.
Pokud má guvernér tolik moci, že může jednoduše sám zavřít celý stát, i když porušuje několik zákonů, co by mohl teprve dělat, kdyby každý další guvernér byl ve shodě s ním?

Vede nás to k tomu, kdo ve skutečnosti stojí za koronavirovým útlakem, zbavováním svobod a vynucenými injekcemi experimentálních toxinů. Připomíná nám to globální elitu a její dlouho hledanou a směle proklamovanou touhu snížit světovou populaci o 95 %.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa