„Mrtví leží na chodnících“. Zelenskyj poprvé promluvil k Rusům: Cenzoři chtěli rozhovor zatrhnout
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři jako lživé odmítl tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině. V interview znovu vyjádřil svou ochotu setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí. Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor varoval ruská média, aby rozhovor nezveřejnily, uvedl server Meduza.io, jehož šéfredaktor se rozhovoru s šéfem ukrajinského státu zúčastnil. Roskomnadzor své varování zveřejnil na sociální síti Telegram.
K tragédii - tedy k ruské válce proti Ukrajině - podle Zelenského došlo proto, že Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí ruský prezident Vladimir Putin.
O demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny, jak je hlásá Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není ani jasné, co termín přesně znamená, ale Ukrajina je podle prezidenta připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. Ale ty nesmí skončit jen na papíře, jako Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Británie, Ruska a USA.
„Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Nakolik si pamatuji, začalo kvůli tomu válku,“ řekl Zelenskyj.
Zelenskyj v prvním rozhovoru, který poskytl ruským novinářům od vypuknutí války, zdůraznil, že od svého zvolení říkal ruském prezidentovi Putinovi, že se nechystá „vojenskou cestou zabrat naše území“, a že se snažil - až do ruského vpádu - hledat a najít cesty k soužití obou zemí.
Každopádně bude ale podle Zelenského dohodu muset posvětit referendum, protože „jedině lid může schválit rozhodnutí, že bude takové postavení země a takové záruky“. Odhadl, že plebiscit by se mohl uskutečnit do několika měsíců, ale změna ústavy, ve které je nyní zakotveno směřování Ukrajiny do Severoatlantické aliance, zabere „přinejmenším rok“.
„Referendum není možné za přítomnosti (cizích) vojsk. Nikdy nikdo neuzná výsledky referenda, pokud se na území státu nacházejí vojska či nezákonná ozbrojená uskupení či jednotky jiné země bez nějakého právního základu. To není možné. To je to, co bylo na Krymu,“ řekl s narážkou na „schválení“ anexe ukrajinského poloostrova v hlasování uspořádaném pod zbraněmi ruských vojsk na Krymu. Pořádat takové nelegitimní referendum, které nikdo neuzná, nemá podle prezidenta smysl.
Je proto podle Zelenského třeba, aby ruská strana do jednání zapojila právníky. Anebo „alespoň lidi s právnickým vzděláním, a ne pouze vojáky“.
Ukrajinský prezident v rozhovoru poukázal na strašnou situaci v obklíčeném Mariupolu, který stále brání ukrajinské síly. Zůstává prý s těmito obránci města ve spojení. „Říkám jim, že vše chápu, chlapci, určitě se (do Mariupolu) vrátíme. Ale jestli cítíte, že tam musíte být, a cítíte, že tak je to správné a že můžete přežít, udělejte to,“ řekl s tím, že dal tamním vojákům právo si vybrat, ale ti mu odpověděli, že nemohou opustit město, opustit raněné, a ani své mrtvé.
„Abychom se pochopili: tam prostě leží mrtví na cestách, na chodnících. Prostě leží mrtví a nikdo je neodklízí - ruské vojáky a ukrajinské občany. Jsou jich hromady. Chybí mi správný výraz,“ dodal Zelenskyj.
Varování ruských cenzorů
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se dnes bez uvedení důvodů snažil zabránit publikaci rozhovoru skupiny ruských novinářů s ukrajinským prezidentem i videozáznamu jejich diskuse.
„Řada ruských médií, včetně médií plnících funkci zahraničního agenta, udělala rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským. Roskomnadzor varuje ruská média, že je nezbytné, aby se zřekla zveřejnění tohoto rozhovoru,“ uvedl úřad. Zahájil prý kontrolu dotyčných médií, aby stanovil míru jejich odpovědnosti a rozhodl o příslušných odvetných opatřeních.
„Hovořil jsem s předsedou vlády České republiky Petrem Fialou. Informoval jsem ho o všech našich kontaktech a snahách o ukončení zabíjení a dosažení skutečného míru,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „V posledních dnech proběhlo mnoho telefonátů a kontaktů na různých úrovních. Všechny spojuje pochopení, že válka musí skončit a že Evropa musí zaujmout společný postoj ke všem důležitým bezpečnostním aspektům.“
„Poděkoval jsem České republice za veškerou podporu, kterou Ukrajině poskytla, zejména za českou iniciativu dodávat našim válečníkům dělostřelectvo. To pomohlo zachránit mnoho životů a posílit naše pozice. Díky síle se přibližujeme ke spolehlivé bezpečnosti. Děkuji!“ dodal prezident.
Ukrajinský lídr dále uvedl, že Spojené státy jsou odhodlány dosáhnout příměří. „My musíme společně podporovat všechny konstruktivní kroky. Důstojný, spolehlivý a trvalý mír může být pouze výsledkem našich společných snah.“
„Padl český dobrovolník Michal Kadavý, muž, který opustil bezpečí svého domova, aby bojoval za svobodu cizí země. S odvahou, srdcem a ctí,“ tweetoval „Tarmo“. „Čtyři roky sloužil ve francouzské cizinecké legii. Když Rusko napadlo Ukrajinu, neváhal. Od září 2022 stál na jejím území bok po boku s těmi, kteří bránili svou vlast, jako člen speciální jednotky Bratrstvo.“
K vláknu se sešlo množství kondolencí i pár zlomyslných příspěvků, sdílel ho i zahraniční reportér Jakub Szántó. Tarmo pak ale přinesl lepší zprávu: „Michal je naživu. Omlouvám se za nesprávnou informaci, ale jednal jsem v dobré víře, když jsem čerpal informace ze zdroje, který jsem považoval za spolehlivý.“
„8. srpna 2008: Přesně před 17 lety napadlo Rusko Gruzii. Stejně jako 21. srpna 1968 v Československu byla i tehdy invaze maskována jako bratrská pomoc,“ tweetuje Ministerstvo zahraničí ČR. „Nadále pevně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích.“
Server Meduza avizoval, že rozhovor uskutečnili jeho šéfredaktor Ivan Kopakov, šéfredaktor nezávislé televize Dožď Tichon Dzjadko, spisovatel a publicista Michail Zygar a zpravodaj listu Kommersant Vladimir Solovjov. Po zveřejnění je začala vyšetřovat prokuratura.
Prokuratura oznámila, že právně vyhodnotí zveřejnění rozhovoru s ukrajinským prezidentem a jeho obsah, uvedla agentura TASS. „V podmínkách rozsáhlé protiruské propagandy a pravidelného zveřejňování lživých informací o počínání Ruské federace v souvislosti se speciální vojenskou operací, uskutečňované ozbrojenými silami Ruské federace na obranu (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republiky, udělá generální prokuratura principiální právní vyhodnocení obsahu zveřejněných vyjádření,“ citoval TASS z vyjádření prokuratury.
