Ukrajinský táta se vzdával Rusům: Zastřelili ho i s manželkou před očima syna!
Počátkem března svět obletělo děsivé video, na kterém Rusové nedaleko Kyjeva bez váhání zastřelili ukrajinského civilistu. Ten s rukama vzhůru vystupoval z auta, kterým odvážel svou rodinu do bezpečí. Mělo se jednat o Ukrajince Maksima Iovenka. Palba okupantů zabila i jeho manželku. Přežil akorát šestiletý synek, který byl v autě.
Britský deník Daily Mail zjistil, kdo je zabitý Ukrajinec, který počátkem měsíce zemřel, když se vzdával ruským okupantům. Jednalo se o Maksima Iovenka.
Ten s rodinou projížděl po rychlostní silnici E40 západně od Kyjeva. Po chvíli cesty si ale všiml zaparkovaného ruského tanku na kraji silnice a skupinky vojáků. S autem rychle zatočil a následně zabrzdil a zastavil. Vystoupil z auta, okamžitě se chtěl vzdát, aby ušetřil svou rodinu, ale marně. Okupanti ho nemilosrdně zastřelili a následně jeho bezvládné tělo odtáhli mezi stromy nedaleko silnice.
Křičel, že v autě jsou děti
Okupanti neušetřili ani jeho ženu, která byla ve voze společně s šestiletým synem a matkou jednoho z Maksimových přátel, který jel v autě nedaleko za nimi. Ta byla sice zraněná, ale společně s malým chlapcem hrůzný incident přežila.
„Slyšeli jsme střelbu a všichni jsme se otočili. Později jsme všichni zastavili, viděli jsme, že jedno auto chybí. V tom autě byl Maksim, jeho žena, jejich syn a moje máma,“ popsal pro BBC jeden z Maksimových přátel. „Podle toho, co mi máma později řekla, Maksim s autem zastavil a vystoupil z auta. Zvedl ruce nad hlavu a začal křičet, že v autě jsou děti. A oni ho i přesto zastřelili,“ dodal zdrcený přítel.
Rodina byla zdrcená
Maksimovi příbuzní doufali, že on i jeho rodina žije. Zpráva o tom, že ruští vojáci Maksima i jeho ženu zastřelili, je šokovala. „Nemohl jsem tomu uvěřit, i když jsem viděl to video. Až když jsem se dotkl synova mrtvého těla, tak jsem uvěřil,“ dodal v slzách otec Sergej Iovenko.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
