Další Putinův obětní beránek? Ruský prezident poslal neúspěšného generála do domácího vězení
Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v čistkách. Za neúspěch ruských vojsk při invazi na Ukrajině vyhodil i generála a velitele armády Vladislava Jeršova a poslal ho do domácího vězení. Podle ukrajinských médií pod jeho velením zemřelo přes 2000 vojáků.
Válka na Ukrajině už trvá víc než měsíc a Rusku se nepodařilo ovládnout žádné z větších měst, jak si před zahájením invaze představovalo. Původně si Kreml myslel, že půjde jen o pár dní války, která skončí vítězstvím, toho se ale Rusku stále nedaří dosáhnout.
Ruské ministerstvo obrany v pátek přiznalo smrt 1351 vojáků od začátku invaze na Ukrajinu, ale podle ukrajinské armády je tento počet mnohem vyšší. Generální štáb ukrajinské armády v pátek uvedl, že Rusko přišlo od začátku bojů na Ukrajině o 16 100 vojáků. Není však jasné, zda jsou do této bilance započítáni pouze padlí, či také zajatci a ranění příslušníci, kteří už nemohou bojovat.
Špatná ruská strategie a velké ztráty
A neúspěch ruských vojáků samozřejmě nenechává chladným strůjce celé invaze, prezidenta Vladimira Putina. Jeho hněv údajně odnesl jeden z Putinových generálů Vladislav Jeršov. Ten byl prezidentem odvolán a následně umístěn do domácího vězení. Důvodem byly podle deníku Daily Mail dlouhodobé strategické neúspěchy a těžké ztráty ruské armády na Ukrajině, která se okupantům brání ze všech sil.
Odvolání Jeršova z funkce ale není jedinou ztrátou, která Rusko ve velitelských pozicích postihlo. Od začátku invaze podle informací ukrajinské armády padlo šest ruských generálů. Podle americké televize CNN tak vysoký počet může souviset i s tím, že ani není určen vrchní velitel ruské operace a invaze nemá vlastní velitelství. „Bez velitele v operační oblasti by se strategická alokace omezených zdrojů mohla ukázat jako problematická,“ prohlásil americký generál ve výslužbě Ben Hodges.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
