7°C
Síkela pro Blesk o drahých energiích: Domácnostem uleví úsporný tarif. Kdy vznikne?
Blesk přinesl seriál o modelové domácnosti Bezmocných - vlivem inflace a zdražování přijde o 13 tisíc korun měsíčně. Zdražování energií přitom zdaleka nekončí, hlavně u plynu se nárůst ukáže v dalších měsících, přiznal v rozhovoru pro Blesk ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Prozradil, že vláda chystá takzvaný úsporný tarif, který by měl domácnostem od extrémního nárůstu cen energií ulevit.
Naši modelovou rodinu Bezmocných trápí růst nákladů. Jen na elektřině a plynu zaplatí měsíčně přes 4 tisíce korun navíc. Jak jim - a všem Čechům ve stejné situaci - může váš resort pomoci?
„Není to daleko od reality. A je to do určité míry vystřízlivění, kdy po dlouhých letech, kdy jsme se měli relativně dobře, jsme zjistili, že nemoci a války tady stále jsou. Že témata jako inflace nejsou prázdnými ekonomickými pojmy a začínají se objevovat. A přiznám se, že i já jsem si představoval, že budu více rozvojový ministr, který se bude zabývat více budoucností, nikoliv pouze obranou a doháněním toho, co minulá vláda zanedbala. Skutečnost je taková, že musíme intenzivně a velmi rychle řešit celou řadu problémů, a to problémů, z nichž žádný tato vláda nezpůsobila, pouze převzala. K tomu finančnímu zatížení rodiny musíme připočítat ještě jednu věc, na kterou se zapomíná. A to je to, že na každého občana vytvořila minulá vláda 90tisícový dluh. Dluh, který bude muset splatit, budou ho muset splatit občané a podnikatelé, a to dnes, zítra nebo v budoucnu. A v budoucnu i jejich děti. Převzali jsme vládu po vládě, která byla populistická, rozhazovačná a která v dobách, kdy jsme se měli dobře a měli jsme investovat do infrastruktury či energetické bezpečnosti, investovala do velmi podivných věcí, včetně toho, že v posledních měsících investovala hlavně do hlasů svých voličů. To je skutečnost. My jsme si vědomi toho, že na jedné straně máme inflaci, kdy tu inflační spirálu určitým způsobem nastartovala bývalá vláda svou rozdávačnou politikou. Podporovala poptávku, takže ceny šly nahoru. A s tím přetržením dodavatelských řetězců v době covidu a později i ruskou agresí proti Ukrajině nám hrozí, že se nám poptávková inflace změnila na nabídkovou, takže kromě boje s inflací musíme bojovat i s tím, že se nám spousta rodin začíná dostávat do energetické chudoby. Jako ta vaše modelová rodina nemá dostatek peněz na to, aby zaplatila základní účty. A my říkáme, že nenecháme nikoho padnout. Musíme velmi dobře balancovat, komu a jaké peníze rozdáme. Protože všechny peníze, které rozdáváme, si musíme půjčit. A financování státního dluhu se prodražilo.“
Co se tedy udělalo?
„Přes to všechno se už k dnešnímu dni na podporu domácnostem a firmám vyčlenilo 75 miliard, z nichž některé už reálně tečou. A další k tomu přibudou.“
To mluvíte o pomoci i z ostatních resortů, jako je zvýšení existenčního a životního minima, přídavek rodinám s dětmi…
„Ano. K tomu v blízké době přibudou další věci. A pokud se ptáte, co mohu udělat já jako ministr průmyslu a obchodu, tak do mé kompetence spadají primárně energie, paliva, pomoc firmám a podnikatelům, ale přes to všechno jsem byl já iniciátorem navýšení existenčního a životního minima. To se zároveň promítá do celé řady dávek. Byla to pomoc nutná, rychlá, administrativně nenáročná a mohla se implementovat poměrně rychle. Další věc, kterou vnímáme, jsou vysoké ceny energií, které se mohou v příštích měsících ještě zhoršit. Tam musíme počítat s tím, že dokud bude pokračovat ruská agrese proti Ukrajině, bude trvat i nejistota na trzích a vysoké ceny energií. Tam je mou hlavní rolí, a tou nejdůležitější, zajistit dostatečné dodávky energií - plynu, elektřiny i pohonných hmot, a to tak, aby došlo k co nejmenšímu narušení chodu státu. A bez ohledu na to, co se stane a jak situace vyeskaluje, pro domácnosti, nemocnice a základní infrastrukturu těch energií bude vždy dost. Samozřejmě vnímáme i to, že energie kvůli Putinově agresi a kvůli vysokým cenám plynu výrazně stouply, a připravujeme opatření, které se dotkne téměř všech rodin a které pomůže. Nazýváme to úsporný tarif.
Tedy pomoc rodinám s účty za energie. Představte to, prosím.
„Vzali jsme základní tarify na elektřinu a na plyn, jak je domácnosti používají, a rozdělili do kategorií, jak kdo plynem či elektřinou topí, vaří či svítí. A v rámci určité spotřeby poskytneme poměrně výraznou slevu do výše této určité spotřeby.
Jak by ta spotřeba měla být vysoká?
„Měla by být vysoká tak, aby na jedné straně to domácnosti pocítily. A pocítily to v dostatečné výši. Ta úspora by měla být třeba i vyšší, než je současná energetická inflace. Na druhé straně potřebujeme motivovat všechny k tomu, aby se energie uspořily. Všechny plány Evropské unie, všechny názory odborníků a renomovaných energetických institucí se shodují na tom, že jednou z cest odklonu od energií jsou energetické úspory. Chceme pomoci, takže budeme ten tarif poskytovat do určité spotřeby, který pro průměrnou rodinu z nižší, ale i vyšší příjmové třídy vystačí. A kdo spotřebovává větší množství energie, například si vyhřívá venkovní bazén, kdo si dovolí velké množství elektrospotřebičů nebo jiných zdrojů, a tak přesáhne tu hranici, do které bude energie levnější, tak nad ní bude platit normální tržní cenu. Máme všechno změřeno. Máme změřeny kategorie obyvatelstva a máme k dispozici tarify dodavatelů energií na trhu. Máme změřeno, kolik rodin se nám v daném tarifu nachází. A z těchto statistických dat vycházíme. Teď to kalibrujeme, aby to opravdu zafungovalo, a v nejbližší době půjdeme s hotovým návrhem do vlády a pak do parlamentu.“
Úsporný tarif hodláte na vládě dle svých slov předložit v řádu týdnů. Situace je špatná už teď, proč to nejde předložit co nejdřív? Nebo si to necháváte na chvíli, až bude opravdu zle?
„My to předkládáme velmi rychle, ale je to legislativní změna. Sami vidíte, nakolik jsou ministři vázáni velmi „produktivním“ sezením ve Sněmovně a posloucháním hodinových obstrukčních projevů opozice. My pracujeme rychle, ve dne v noci, ale ty věci je opravu potřeba připravit, aby fungovaly. Aby nebyly ušity horkou jehlou. Například teď řešíme, jestli dát ten tarif každému, byť víme, že pro ty vyšší příjmové skupiny to nemá velký význam, protože je to vždycky jen na jednu domácnost. A ti bohatší lidé jsou známí tím, že mají více nemovitostí. Nebo dát možnost pro ty, kteří říkají: Já to zvládnu sám, pomohu státu a ten tarif odmítnu. Což by administrativně bylo nenáročné. Anebo o ten tarif bude muset každý požádat.
K jaké z těch možností se přikláníte?
„Já jako ekonom se přikláním k tomu, aby si každý, kdo o něj má zájem, o tarif požádal. Ale jako „začínající politik“ s poměrně fundovaným ekonomickým zázemím bych řekl: Pojďme to zkusit a pojďme to dát všem. A ti, kdo to nepotřebují, dejme jim možnost se toho tarifu vzdát.
Tarif by zřejmě platil jen po určitou dobu. Třeba na půl roku?
„Je to jedna z věcí, kterou teď diskutuji s panem ministrem financí. Pokud by tarif byl platný jen půl roku, tak by to znamenalo, že věříme v poměrně rychlé vyřešení toho konfliktu a ve stabilizaci cen. V tuto chvíli mám v hlavě variantu, že by šlo o jednoroční planost s možností prodloužení.“
Kolik to bude stát?
„Pohybujeme se mezi 15 až 20 miliardami korun.“
Z dalších opatření - šel byste třeba žádat ministra financí o snížení daní na energie? Nebo je možnost i velkoobchodní ceny zastropovat, jak to ostatně doporučují i někteří dodavatelé?
„Víte, ona se s tím sice opozice velmi ráda ohání, ale zasahování do daňového systému je velmi problematické. A vidíme i napříč Evropou, že i ty státy jsou v tom zdrženlivé. Navíc tato tabulka (jde o srovnání cen pohonných hmot v EU - pozn. red.) ukazuje, že například u pohonných hmot i bez těch zásahů na tom nejsme zdaleka nejhůře. Naopak jsme v polovině států s těmi levnějšími palivy. To je jedna věc. Druhá věc je, že vidíme, že státy, které zasáhly do cen, si vytvořily úplně nové problémy - například fronty u těch čerpacích stanic, nedostatek pohonných hmot v Maďarsku. A vidíme, že i ty státy, které se masivně zadlužují, jsou na tom s tou inflací špatně jako my. Akorát ten výhled - ona jim inflace stále stoupá - my věříme tomu, že se to u nás v druhé polovině roku otočí. A já pevně doufám, že nás i Česká národní banka v tom úsilí bude podporovat.
A stropování cen energií?
„Do určité míry je i ten úsporný tarif do určité konkrétní spotřeby, v tom je pro nás ten úsporný element. Podobný instrument využívá i Izrael u cen vody - pro ně je to daleko cennější komodita než pro nás, takže pro domácnost mají do určité spotřeby regulovaný tarif. Pak to letí nahoru. A je to vlastně nástroj, díky kterému si mohou domácnosti velmi dobře rozmyslet, jak budou s těmi energiemi nakládat. Pokud jde o zastropování, tak my se přikláníme k cestě, kterou jsem už avizoval, a tou je státní obchodník s energiemi. Obchodník, který bude vstupovat do smluvních ujednání přímo s výrobci nebo s těmi největšími obchodníky s energiemi. Bude schopen dodávat energie za výhodnější ceny, než za které nyní dodávají obchodníci. A stát by takto levněji nakoupené energie mohl používat například i na financování nějakého úsporného tarifu.“
A jak pomůžete firmám? Prý až třetina z nich může být v problémech.
„První pomoc, kterou jsme udělali hned, jak jsme se dostali k moci, je ta, že jsme zrušili nesmyslný lockdown, jenž byl vyhlášen minulou vládou. Ukazuje se, že jsme měli jeden z nejdelších lockdownů, nejdéle zavřené školy a jeden z nejvyšších počtů mrtvých. Opatření byla chaotická a nekoncepční, dokonce se vyplácely mnohamiliardové kompenzace, které, pokud by ta ekonomika jela, by se nemusely v takové míře vytvářet. Další věc je, že jsme dokonce zaplatili nekryté šeky vystavené minulou vládou, která naslibovala hory doly na kompenzacích za covid, ale nedala to do rozpočtu. To znamená, že strukturální původní deficit bývalé vlády byl o mnoho desítek miliard vyšší. To se týkalo i programů, jejichž vyplácení teď připravujeme spolu s ministerstvem pro životní prostředí, jde o tzv. kompenzace nepřímých nákladů. Energeticky náročným firmám budeme na podzim vyplácet 800 milionů. A ty v návaznosti na to realizují projekty, které povedou k úsporám energií. Další věc, kterou chystáme, je opatření vycházející z dočasného rámce, jenž byl vydán Evropskou komisí v návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině. V rámci něj plánujeme pomoc firmám z energeticky náročných odvětví za podmínky, že ten, kdo tu pomoc dostane, se zaváže, že stejnou částku investuje do snížení energetické náročnosti, případně do přechodu na jiný, nízkoemisní zdroj energie.“
Video Fiala představil deštník proti drahotě. Vláda chce lidem ukázat, kdy a jak žádat o pomoc kvůli zdražování.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Snad nedělají další dluhy, které SAMOZŘEJMĚ PŘIPÍŠOU BABIŠOVI? 
Na co úsporný tarif? Nezdražuj
Na Ukrajině půjde hlavně o emise - splodiny z těch spalin a výbuchů. Hrozí ozónová díra. Pokud zbraně dovážené na Ukrajinu západem, nebudou splňovat emisní limity, je potřeba ukončit jejich výrobu. A všechen bordel ekologicky zlikvidovat. Kontaminované potraviny nedovážet. Soudruzi bděte.