Obr po boku Zelenského klame tělem: Profesor vyzývá k boji proti Putinovi, Vystrčila označil za přítele
Svou mohutností převyšuje většinu lidí v okolí, pravidelně komentuje dění na Ukrajině, stojí již mnoho let po boku prezidenta Volodomyra Zelenského, kterého považuje za svého přítele, a od roku 2021 předsedá Nejvyšší radě. Pravidelně vyzývá západ, aby bojoval proti ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a informuje o genocidě, která se v ukrajinských městech děje. Přesto nejspíše nadále s láskou vzpomíná na roky za katedrou. Řeč je o Ruslanu Stefančukovi, který mimo jiné v Kyjevě doprovázel českého šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS).
„Děkujeme, že věříte v naše vítězství. Vždy si budeme pamatovat, jak jste s námi stáli bok po boku proti našemu nepříteli,“ takovými slovy okomentoval předseda Nejvyšší ukrajinské rady nedávnou návštěvu šéfa horní komory Miloše Vystrčila v Kyjevě.
A nešetřil i dalšími vlídnými a přátelskými slovy. Na sítích se pochlubil vyznamenáním, které mu Vystrčil předal pro ukrajinský lid a poděkoval za mnohostrannou pomoc Česka Ukrajině. „To je nejen materiální, ale i lidská pomoc,“ konstatoval a Vystrčila společně s jeho polským protějškem Tomaszem Grodzkým nazval svými přáteli. Návštěvu i ukončil společným selfíčkem.
Stefančuk je v posledních měsících na sítích výrazně aktivní. Od vypuknutí invaze pravidelně komentuje dění v ukrajinských ulicích i v kuloárech a aktivně se staví pro možnost, aby Ukrajina vstoupila do EU a aby byl ruský prezident vyhlášen válečným zločincem. Ale kdo je vlastně tato na první pohled hora svalů a člověk, který je pomyslnou pravou rukou prezidenta Volodymyra Zelenského?
Vědec a profesor
Na první pohled by si člověk Stefančuka zařadil spíše jako člena ochranky. Své kolegy doslova převyšuje na každé fotografii. Při vyhledávaní informací o tomto politikovi se i často najde dotaz na jeho výšku - bohužel se nám ji zjistit nepodařilo. Stefančuk si ale nevybral v životě boj za pomocí svalů, ale přesně naopak. Jeho největší vášní je věda.
Tento stávající šéf ukrajinského parlamentu se s prezidentem Zelenským seznámil už na konci 90. let, a to na komediální scéně. Humor ho ale nelákal a rozhodl se věnovat právě vědě. Od roku 2017 je dokonce ctěným pracovníkem vědy a techniky Ukrajiny a je také členem Národní akademie právních věd Ukrajiny. Stefančuk se může chlubit také právnickým titulem a kariérou profesora. Za katedru by se dokonce rád vrátil, jak uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Pravda.
„Zelenský se začal méně usmívat“
„Politika mě moc nebaví. Můj bývalý profesorský život se mi líbil víc,“ uvedl před rokem novinářce Olze Kyrylenko. Tehdy ještě nebyl předsedou Nejvyšší rady - tedy předsedou parlamentu. Tím se stal v říjnu 2021.
V ukrajinském městě Vinnycja vypukly v noci na dnešek potyčky mezi policií a místními obyvateli. Stovky lidí se sešly u stadionu, na kterém vojáci z náborového střediska shromáždili stovku místních mužů, aby je odvedli do armády. Demonstrující ženy požadovaly propuštění svých příbuzných, uvedla ukrajinská média. Vinnycja se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.
Policisté podle očitých svědků použili k rozehnání demonstrace pepřové spreje, slzný plyn a také zatýkali protestující. Po výzvách k rozchodu kvůli zákazu nočního vycházení ve městě část demonstrantů odešla domů, ale asi dvě desítky lidí hlídkovali u stadionu do tří do rána. Asi o dvě hodiny později začali mobilizované muže ze stadionu odvážet, píše server Meduza.
Ruské jednotky dnes zahájily masivní dronový útok na město Družkivka v Doněcké oblasti, přičemž zranily nejméně pět lidí, uvedl guvernér Vadym Filaškin. Družkivka leží 15 kilometrů od města Časiv Jar. Nedávný ruský útok poškodil dva domy, tržnici, obchod, administrativní budovu a několik aut, uvedl Filaškin.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V rozhovoru se rozpovídal i o Zelenském. „Osobní vztahy jsou přátelské. Ale když už jsme u těch oficiálních vztahů, spíš bych se označil za spojence prezidenta,“ uvedl s tím, že na prezidentovi vidí od jeho zvolení do úřadu řadu změn. „Zdá se mi, že se bohužel začal méně usmívat.“
Už tehdy se Stefančuk vyjadřoval o sousedním Rusku jako o válečném nepříteli. „Nepochybně jsme si uvědomili, že jsme ve stavu války, nikoli stavu vnitřní agrese nebo konfrontace. Okamžitě jsme tomu říkali válka (…) Možná díky tomu, že Rusko je zemí se slabou schopností vyjednávat, bylo potřeba toto riziko ještě více posoudit. Stále tu byla vize, že je možné vést jednání rychleji, ale nemůžeme je vést za cenu vlastních lidí, půdy, cenu vlastní kapitulace,“ řekl před rokem. Nyní z jeho slov až mrazí. Ukrajina totiž těžce bojuje už od 24. února o každý metr své půdy a vyjednávání s Ruskem jsou spíše na bodu mrazu.
Z obleku do zeleného trika
Stefančuk stál Zelenskému po boku během prezidentských voleb. Připravoval volební program jeho strany Služebníci lidu a stanul hned na druhém místě stranické listiny. Do voleb šel tehdy i jeho bratr Mykola, který byl rovněž úspěšně zvolen. V říjnu 2021 Nejvyšší rada odhlasovala odvolání svého šéfa Dmytra Razumkova a do jeho funkce nastoupil právě Stefančuk.
„Když jsem byl ve svém obleku a pracoval v parlamentu, přijali jsme velmi důležité reformy. Ale dnes jsem již čtyřikrát sestupoval do suterénu, protože nad našim 1,5 tisíce let starým městem lítají bomby,“ uvedl během svého online projevu v Evropském parlamentu, který se vysílal 3. března, tedy krátce po začátku plnohodnotné invaze.
Stefančuk nyní pravidelně apeluje na Západ, aby Ukrajině pomohl a aby společně bojovaly proti nebezpečí, které Ruská federace může představovat. „Je čas, aby NATO učinilo rozhodnutí – společná budoucnost s Ukrajinou nebo 13. století s Ruskem,“ napsal například na twitteru.
Stejně tak pravidelně apeluje na to, aby byl Putin prohlášen za válečného zločince. „V Irpiňi a Buči jsem byl svědkem genocidy. Lidé byli zabiti jenom proto, že jsou Ukrajinci. Jejich vrahy jsou Putin, Lukašenko, armáda a všichni, co Rusko podporují. Neodpustím, nezapomeneme a potrestáme všechny,“ uvedl rovněž na svém účtu na sociální síti.
