Důkaz o zkáze Putinovy lodní chlouby: Hořící křižník Moskva na satelitních snímcích
Ruská chlouba šla ke dnu! Satelitní snímky zachytily hořící ruský křižník Moskva a kolem něj další lodě, jak se patrně snaží zachránit posádku. Podle Rusů se podařilo námořníky evakuovat a na Krymu se s nimi sešel šéf námořnictva a admirál Jevmenov. Ukrajinci předtím uváděli, že se většina posádky patrně utopila. Nejasné je nyní i to, zda je mezi přeživšími kapitán Anton Kuprin, či nikoliv.
Satelitní snímky z Černého moře z 13. dubna patrně zachytily poslední chvíle před tím, než byla loď zasažena ukrajinskými jednotkami.
Ukrajinské úřady potvrdily, že vlajkovou loď Černomořské flotily zasáhly protilodními střelami Neptun. Na snímcích jsou v okolí vidět další plavidla, zřejmě záchranné lodě, uvedl deník DailyMail.
Britské námořnictvo křižník zachytilo pomocí radaru se syntetickou aperturou. Satelit, který loď zaznamenal, nad místem proletěl ve středu okolo 18:30 místního času, uvedlo námořnictvo.
Loď se potopila na východ od Hadího ostrova, asi 50 námořnických mil od ukrajinského pobřeží a 80 námořnických mil od města Oděsa.
„Na základě analýzy od několika lidí jsme přesvědčeni, že toto zachycuje poslední chvíle lodě Moskva,“ stálo ve zprávě námořnictva. Pozice, ve které loď zachytili, se shoduje s lokací a trajektorií Moskvy.
Záchranná mise a nové video s ruskými námořníky z křižníku
Snímky také zachytily menší plavidla v okolí Moskvy, což by naznačovalo, že Rusko vyslalo záchrannou misi na vysvobození posádky.
Rusko sice potvrdilo, že na lodi vybuchla munice, ale neuvedlo, že by problémy způsobil útok ze strany Ukrajiny. Moskva nepotvrdila ani žádná úmrtí, Kyjev pro změnu tvrdil, že většina posádky je patrně po smrti.
Jenže v sobotu se objevilo video, které zveřejnili právě Rusové - pochází patrně z krymského přístavu Sevastopol a jsou na něm údajní přeživší námořníci z křižníku Moskva. Sešel se s nimi podle agentury TASS vrchní velitel námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov.
Britský list The Guardian označil Moskvu za pýchu ruského námořnictva a nejprestižnější plavidlo nasazené ve válce s Ukrajinou, proto jeho ztráta prezidenta Vladimira Putina a jeho poskoky určitě musí bolet.
„Potopení křižníku Moskva není jen významnou ztrátou, je také symbolem nynějšího chaotického ruského válečného tažení,“ cituje The Guardian Michaela Kofmana, ředitele výzkumu a odborníka na Rusko z amerického Centra pro námořní analýzy.
Jaderné hlavice na palubě
Jenže jak se ukázalo posléze, na palubě Moskvy mohly být jaderné zbraně, a tak Ukrajinci trnou v obavách, zda útokem nevědomky nezpůsobí potenciálně ještě větší katastrofu! „Mohly tam být dvě hlavice,“ uvedl vojenský analytik Mychajlo Samus pro Daily Mail. Pokud se jeho slova potvrdí, půjde o první důkaz toho, že Putinovo vyhrožování atomovou válkou nebylo jen blafování.
Podle ukrajinské agentury Unian křižník Moskva nechvalně proslul už na začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Posádka tohoto plavidla tehdy vyzvala ukrajinské obránce Hadího ostrova, aby se vzdali. Ukrajinští vojáci to však nevybíravými slovy odmítli. „Ruská válečná lodi, jdi do p*dele,“ vzkázal tehdy jeden z Ukrajinců.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
