Dojednali 9 koridorů pro uprchlíky, ale... Rusové bezcitně ostřelují evakuační autobusy?!
Na Ukrajině bylo pro dnešek dojednáno devět humanitárních koridorů, které mají sloužit k evakuaci civilistů, mimo jiné i těch, kteří se budou snažit dostat osobními auty z obléhaného města Mariupol. Informovala o tom ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Obavy však budí ukrajinské zprávy o tom, že Rusové ostřelují i konvoje s civilisty. Při jednom z útoků na evakuační autobus mělo ve čtvrtek zemřít sedm lidí.
Pět domluvených z koridorů má podle vicepremiérky Vereščukové vést z Luhanského regionu na východě země, který je terčem intenzivního ostřelování. Obyvatelé Mariupolu, Berďansku, Tokmaku a Enerhodaru byli podle ukrajinské vicepremiérky vyzváni, aby se připravili na opuštění oblasti ve svých soukromých vozidlech.
Otevření devíti humanitárních koridorů bylo dojednáno i v pátek. Z konfliktních oblastí se ten den podařilo evakuovat 2864 lidí.
Kyjev: Rusové stříleli i na evakuační autobusy
Sedm civilistů zemřelo a dalších 27 utrpělo zranění, když ruské jednotky v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny střílely na autobusy, které vezly lidi prchající před válkou do bezpečnějších míst, informovala v pátek podle agentury AFP ukrajinská generální prokuratura.
„Dne 14. dubna ruská armáda střílela na evakuační autobusy s civilisty v obci Borova. Podle prvních informací bylo sedm lidí zabito a 27 utrpělo zranění,“ uvedla generální prokuratura. Zahájila vyšetřování kvůli porušení pravidel platných ve válce a úkladné vraždě.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
Před týdnem zahynulo pět desítek lidí při ruském raketovém útoku na nádraží v Karamatorsku. Také oni se snažili odjet do bezpečí.
Moskva opakovaně tvrdí, že její vojenské aktivity na Ukrajině nemají za cíl civilisty. Ruská armáda, která na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájila invazi do sousední země 24. února, se na začátku dubna stáhla od Kyjeva a z většiny oblastí na severu Ukrajiny. V poslední době se Rusové soustřeďují zejména na východ a jihovýchod Ukrajiny, kde zřejmě chystají novou ofenzivu.
