Obr po boku Zelenského klame tělem: Profesor vyzývá k boji proti Putinovi, Vystrčila označil za přítele
Svou mohutností převyšuje většinu lidí v okolí, pravidelně komentuje dění na Ukrajině, stojí již mnoho let po boku prezidenta Volodomyra Zelenského, kterého považuje za svého přítele, a od roku 2021 předsedá Nejvyšší radě. Pravidelně vyzývá západ, aby bojoval proti ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a informuje o genocidě, která se v ukrajinských městech děje. Přesto nejspíše nadále s láskou vzpomíná na roky za katedrou. Řeč je o Ruslanu Stefančukovi, který mimo jiné v Kyjevě doprovázel českého šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS).
„Děkujeme, že věříte v naše vítězství. Vždy si budeme pamatovat, jak jste s námi stáli bok po boku proti našemu nepříteli,“ takovými slovy okomentoval předseda Nejvyšší ukrajinské rady nedávnou návštěvu šéfa horní komory Miloše Vystrčila v Kyjevě.
A nešetřil i dalšími vlídnými a přátelskými slovy. Na sítích se pochlubil vyznamenáním, které mu Vystrčil předal pro ukrajinský lid a poděkoval za mnohostrannou pomoc Česka Ukrajině. „To je nejen materiální, ale i lidská pomoc,“ konstatoval a Vystrčila společně s jeho polským protějškem Tomaszem Grodzkým nazval svými přáteli. Návštěvu i ukončil společným selfíčkem.
Stefančuk je v posledních měsících na sítích výrazně aktivní. Od vypuknutí invaze pravidelně komentuje dění v ukrajinských ulicích i v kuloárech a aktivně se staví pro možnost, aby Ukrajina vstoupila do EU a aby byl ruský prezident vyhlášen válečným zločincem. Ale kdo je vlastně tato na první pohled hora svalů a člověk, který je pomyslnou pravou rukou prezidenta Volodymyra Zelenského?
Vědec a profesor
Na první pohled by si člověk Stefančuka zařadil spíše jako člena ochranky. Své kolegy doslova převyšuje na každé fotografii. Při vyhledávaní informací o tomto politikovi se i často najde dotaz na jeho výšku - bohužel se nám ji zjistit nepodařilo. Stefančuk si ale nevybral v životě boj za pomocí svalů, ale přesně naopak. Jeho největší vášní je věda.
Tento stávající šéf ukrajinského parlamentu se s prezidentem Zelenským seznámil už na konci 90. let, a to na komediální scéně. Humor ho ale nelákal a rozhodl se věnovat právě vědě. Od roku 2017 je dokonce ctěným pracovníkem vědy a techniky Ukrajiny a je také členem Národní akademie právních věd Ukrajiny. Stefančuk se může chlubit také právnickým titulem a kariérou profesora. Za katedru by se dokonce rád vrátil, jak uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Pravda.
„Zelenský se začal méně usmívat“
„Politika mě moc nebaví. Můj bývalý profesorský život se mi líbil víc,“ uvedl před rokem novinářce Olze Kyrylenko. Tehdy ještě nebyl předsedou Nejvyšší rady - tedy předsedou parlamentu. Tím se stal v říjnu 2021.
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
V rozhovoru se rozpovídal i o Zelenském. „Osobní vztahy jsou přátelské. Ale když už jsme u těch oficiálních vztahů, spíš bych se označil za spojence prezidenta,“ uvedl s tím, že na prezidentovi vidí od jeho zvolení do úřadu řadu změn. „Zdá se mi, že se bohužel začal méně usmívat.“
Už tehdy se Stefančuk vyjadřoval o sousedním Rusku jako o válečném nepříteli. „Nepochybně jsme si uvědomili, že jsme ve stavu války, nikoli stavu vnitřní agrese nebo konfrontace. Okamžitě jsme tomu říkali válka (…) Možná díky tomu, že Rusko je zemí se slabou schopností vyjednávat, bylo potřeba toto riziko ještě více posoudit. Stále tu byla vize, že je možné vést jednání rychleji, ale nemůžeme je vést za cenu vlastních lidí, půdy, cenu vlastní kapitulace,“ řekl před rokem. Nyní z jeho slov až mrazí. Ukrajina totiž těžce bojuje už od 24. února o každý metr své půdy a vyjednávání s Ruskem jsou spíše na bodu mrazu.
Z obleku do zeleného trika
Stefančuk stál Zelenskému po boku během prezidentských voleb. Připravoval volební program jeho strany Služebníci lidu a stanul hned na druhém místě stranické listiny. Do voleb šel tehdy i jeho bratr Mykola, který byl rovněž úspěšně zvolen. V říjnu 2021 Nejvyšší rada odhlasovala odvolání svého šéfa Dmytra Razumkova a do jeho funkce nastoupil právě Stefančuk.
„Když jsem byl ve svém obleku a pracoval v parlamentu, přijali jsme velmi důležité reformy. Ale dnes jsem již čtyřikrát sestupoval do suterénu, protože nad našim 1,5 tisíce let starým městem lítají bomby,“ uvedl během svého online projevu v Evropském parlamentu, který se vysílal 3. března, tedy krátce po začátku plnohodnotné invaze.
Stefančuk nyní pravidelně apeluje na Západ, aby Ukrajině pomohl a aby společně bojovaly proti nebezpečí, které Ruská federace může představovat. „Je čas, aby NATO učinilo rozhodnutí – společná budoucnost s Ukrajinou nebo 13. století s Ruskem,“ napsal například na twitteru.
Stejně tak pravidelně apeluje na to, aby byl Putin prohlášen za válečného zločince. „V Irpiňi a Buči jsem byl svědkem genocidy. Lidé byli zabiti jenom proto, že jsou Ukrajinci. Jejich vrahy jsou Putin, Lukašenko, armáda a všichni, co Rusko podporují. Neodpustím, nezapomeneme a potrestáme všechny,“ uvedl rovněž na svém účtu na sociální síti.
