Výhrůžky po potopení megakřižníku za 17 miliard: 3. světovou Rusové straší i kvůli ztrátě, míní analytik
Pýcha ruské flotily, křižník Moskva, je na dně moře. Ukrajinci tvrdí, že za to mohou jejich střely. A kremelský stroj na výhrůžky opět jede na plné obrátky. Američané se prý mají připravit na »nepředvídatelné důsledky« a v ruské státní televizi se mluví o třetí světové válce!
Podle dokumentu, který obdržel Washington, prý svými dodávkami zbraní do Kyjeva podněcuje ukrajinský konflikt a má být v pozoru.
Reakce amerického prezidenta Joea Bidena (79)? Pár hodin poté, co mu »lejstro« došlo, oznámil, že pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 18 miliard korun včetně houfnic. Od začátku invaze už Američané dali Ukrajincům vojenský materiál za skoro 70 miliard korun.
Projev slabosti
Podle zahraničních odborníků jsou výhrůžky, z nichž jednu dostalo i Česko, hlavně potvrzením toho, jak oslabeno se Rusko cítí po potopení křižníku Moskva i dílčích prohrách na Ukrajině.
Také aktuální bombardování Kyjeva a Lvova je považováno za odvetu. Kreml zároveň celou dobu tvrdí, že plavidlo zničil blíže neurčený požár na palubě, sem tam zmíní i vliv rozbouřeného moře (což je dle meteorologů nesmysl).
Panenka hrozí
Jen státní televize Rossija 1, která funguje jako hlásná trouba režimu Vladimira Putina, asi neví, jaká je oficiální verze událostí, a tak tvrdí: Potopili nám loď, byli jsme napadeni, je to třetí světová válka!
„V současnosti bojujeme jak přímo proti NATO, tak proti jeho struktuře - a musíme to říci nahlas,“ nechala se slyšet v diskuzním pořadu televize moderátorka Olga Skabejevová, které se kvůli obhajobě Kremlu říká Putinova »železná panenka«.
Neustáli by to
Máme se tedy bát ruských výhrůžek? „Ne. Je to jenom pokračování dřívějšího trendu zastrašování partnerů v klíčovém momentu, kdy Ukrajinci konečně dostávají od Západu sofistikovanější zbraně a vybavení,“ řekl Nedělnímu Blesku analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Šel do »p*dele«
Obrovitému křižníku Moskva řekli 24. února pohraničníci z ukrajinského Hadího ostrova, ať jde do »p*dele«, když je posádka vyzývala ke kapitulaci. Přání se splnilo až 14. dubna. 12 500 tun těžký a 186 metrů dlouhý křižník, který měl hodnotu v přepočtu 17 miliard korun, už nepluje.
Zatímco Rusové mluvili o požáru na palubě, pak dokonce o rozbouřeném moři, Ukrajinci tvrdí, že pomocí dronů zaměstnali obranné radary plavidla a z pobřeží ho sestřelili. Z pětisetčlenné posádky údajně přežilo jen několik desítek námořníků. Rusové počet obětí nekomentují, s posádkou se sešel v sobotu jejich šéf námořnictva.
V přístavu Sevastopol se na památku lodi a zemřelých námořníků i přes ruské popírání obětí pokládají smuteční věnce.
Zelenskyj: Připravme se
Názor analytiků, že je Rusko bezzubým lvem, nesdílí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Prý se máme všichni připravit, že by Putin mohl použít jaderné či chemické zbraně, protože životy Ukrajinců pro něho nic neznamenají. „Neměli bychom se bát, měli bychom být připraveni,“ varoval v rozhovoru pro CNN.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni tak, jak je uvádí ukrajinská strana. Informace nelze v průběhu války spolehlivě ověřit.
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla dnes ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na dnešek vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. „Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí,“ uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
