Cizinci, kteří chtějí vstoupit do Mezinárodní obranné legie Ukrajiny, se mají obrátit na ukrajinské velvyslanectví ve své zemi. Od diplomatů se dozvědí, jaké musejí společně s přihláškou dodat dokumenty, poté si je ukrajinský vojenský přidělenec pozve na pohovor. S jeho pomocí vyplní přihlášku k dobrovolné službě v ukrajinské armádě a obdrží informace k cestě do země.
„Pokud máte k dispozici vlastní vojenskou výstroj jako oblečení, helmy či neprůstřelné vesty, doporučujeme vzít je s sebou,“ uvádí se na stránce po potenciální zahraniční bojovníky. Smlouvu o vstupu do legie podepíše zájemce až poté, co dorazí na místo, které mu určí ukrajinská strana.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že na Ukrajinu již dorazili ze zahraničí první dobrovolníci ochotní bojovat po boku Ukrajinců proti ruskému vpádu. Již v té době Ukrajina evidovala na 16.000 zájemců o službu v její cizinecké legii. Moskva vzápětí varovala, že „zahraniční žoldnéři“ se nebudou těšit postavení válečných zajatců, ale budou postaveni před vojenský soud.
Na Ukrajinu chtějí jet bojovat také někteří Češi. Podle dosavadní právní úpravy tak mohou učinit legálně pouze v případě získání výjimky od prezidenta republiky. O tu podle Pražského hradu do čtvrtka požádalo na 300 lidí. Politici zvažují změnu zákona, která by službu v ukrajinské armádě umožnila. Některé země už službu v ukrajinské armádě svým občanům povolily.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.