Rušno kvůli invazi: Biden volal s prezidentem Ukrajiny, sejde se Rada bezpečnosti OSN
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že měl ve čtvrtek dlouhý telefonický hovor se svým americkým protějškem Joem Bidenem o společném postupu, který má vést ke zmírnění současného napětí s Ruskem. Probrali také finanční pomoc Ukrajině. Podle agentury Unian trval hovor dvě hodiny. USA vedle toho požádaly, aby se situaci na Ukrajině věnovala poprvé i Rada bezpečnosti OSN. Orgán odpovědný za zajištění světového míru by se měl sejít v pondělí v New Yorku.
„Debatovali jsme o nedávných diplomatických snahách o deeskalaci situace a dohodli se na společném postupu do budoucna. Poděkoval jsem Joeu Bidenovi za současnou vojenskou podporu. Možnosti finanční pomoci Ukrajině byly také předmětem diskuse,“ uvedl Zelenskyj po jednání s Joem Bidenem na Twitteru.
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla novinářům, že telefonát byl „kontrolním hovorem“, jehož cílem nebylo žádné konkrétní oznámení. „Tento hovor bych považovala za součást pravidelného jednání s ukrajinskou vládou,“ uvedla Psakiová.
Rusko v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u ukrajinských hranic a Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje invazi na Ukrajinu. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.
USA ve středeční oficiální odpovědi odmítly požadavek Moskvy, aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Stejně tak daly najevo, že nehodlají jednat o stažení jednotek NATO a zbraní z východu Evropy, k němuž Rusko rovněž vyzývá. Kreml přijal odmítavou reakci USA na své požadavky „bezpečnostních záruk“ chladně, o dalších krocích má rozhodnout prezident Vladimir Putin.
Washington stejně jako Británie nebo Česká republika podpořil Kyjev dodávkami zbraní, které mají zvýšit obranyschopnost země tváří v tvář možnému ruskému útoku. Ve středu na kyjevském letišti přistál americký vojenský letoun se třetí zásilkou vojenského vybavení a munice z celkového balíku vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy Kč).
V pondělí Rada bezpečnosti OSN
V pondělí by se měla sejít Rada bezpečnosti OSN. „Rusko se dopouští dalších destabilizačních akcí namířených proti Ukrajině a představuje jasnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost i Chartu OSN,“ uvedla podle agentury Reuters v prohlášení americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Toto není okamžik, kdy bychom měli vyčkávat a přihlížet. Nyní je zapotřebí plné pozornosti Rady bezpečnosti a my se v pondělí těšíme na přímou a účelnou diskusi,“ dodala.
Kterýkoliv člen rady může požádat o procedurální hlasování, které může zasedání zablokovat. K tomu je zapotřebí alespoň devět z 15 hlasů, přičemž stálí členové – Čína, Rusko, USA, Británie a Francie – v tomto případě nemohou uplatnit právo veta. Podle diplomatů v OSN bude zřejmě jakýkoliv případný pokus o zablokování pondělní schůze neúspěšný.
Biden bude vyjednávat s Německem
Do Bílého domu pak 7. února zavítá německý kancléř Olaf Scholz, aby s Bidenem probral právě další agresi Ruska vůči Ukrajině. „Návštěva kancléře Scholze poskytuje příležitost potvrdit hluboké a trvalé vazby mezi Spojenými státy a Německem,“ uvedla Bidenova mluvčí Jen Psakiová.
Západní lídři Moskvu varují, že v případě invaze by následovaly drtivé sankce, a snaží se v této věci koordinovat plány. Spojenci z NATO nicméně nejsou zcela jednotní a mezi nejvíce ožehavé body se v tomto směru řadí budoucnost plynovodu Nord Stream 2 spojujícího Rusko s Německem.
Podle zjištění deníku The Wall Street Journal prosazoval nedávno šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns na berlínské schůzce se Scholzem, aby Německo v případě ruského útoku projekt už dostavěného plynovodu úplně opustilo.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price pak tento týden prohlásil, že Nord Stream 2 by při naplnění obav z invaze „nepostupoval dál“. Po takovém postupu volají i některé státy Evropské unie, Berlín nicméně své plány nevyjasnil a německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se navíc skepticky postavila k navrhované možnosti odpojit Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Vy nevěříte v demokracii a lidskou slušnost?