12°C
Vážné ohrožení ČR, varuje Lipavský před invazí Rusů. Jednotky NATO zamíří i na Slovensku?
Česká vláda zvažuje, že po zaslání dělostřelecké munice poskytne Ukrajině ještě další pomoc, uvedl dnes ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O Ukrajině jednal dnes na svém prvním jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v Bruselu. Lipavský již po středečním jednání vlády varoval, že invaze Ruska na Ukrajinu by znamenala i vážné ohrožení České republiky. Hrozba se přibližuje i k českým hranicím. Jednotky NATO by nově mohly být nasazené i na sousedním Slovensku.
Nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet, míní ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Do Bruselu vyrazl na první jednání se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
NATO podle Lipvského zůstává jednotná v odmítnutí ruských požadavků, které ohrožují i českou suverenitu. Západ se obává, že Rusko využije na 100 000 vojáků připravených u ukrajinských hranic k napadení sousedního státu a chce invazi odvrátit jednáním.
NATO však zároveň ve snaze podpořit vlastní bezpečnost posiluje vojenskou přítomnost na svém východním křídle. „Vytvoření takovýchto útvarů a hlavně dodání reálných vojenských kapacit by bylo ve prospěch bezpečnosti České republiky,“ uvedl Lipavský.
„Věřím, že Česká republika najde dostatečně silný příspěvek do posilování již existujících struktur,“ doplnil s tím, že o konkrétní podobě tohoto zapojení se teprve bude v Česku diskutovat.
Lipavský: Vážné ohrožení bezpečnosti celé Evropy
Lipavský dorazil do Bruselu den poté, co česká vláda schválila, že Kyjevu poskytne 4000 dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů „Odehrává se to poměrně blízko našim hranicím a eskalace toho konfliktu by mohla mít závažný dopad na bezpečnost Evropy,“ varoval přitom po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
„Ruská federace zcela bezdůvodně pokračuje ve shromažďování své armády podél hranic Ukrajiny a na okupovaném Krymu. My doufáme v úspěch diplomatických jednání, zároveň se společně v rámci EU a s našimi spojenci v NATO připravujeme na ten nejhorší možný scénář. Ruská invaze vůči Ukrajině by byla vážným ohrožením bezpečnosti celé Evropy a také samozřejmě ČR. Ty důsledky by se nás velice vážně dotkly,“ dodal.
Diplomatická jednání pokračují
Lipavský ve čtvrtek se Stoltenbergem mluvil také o důležitosti jednoty aliance ve vztahu k Rusku. Spojené státy i NATO ve středu písemně odmítly ruské požadavky zavřít Ukrajině dveře do NATO a stáhnout síly z postkomunistických zemí.
„Jednoznačně jsme odmítli, že nám někdo bude určovat, koho si smíme na své území pozvat a koho ne,“ prohlásil ministr. Zdůraznil přitom, že nejlepší řešení napjaté situace vidí NATO aliance stále v diplomatických jednáních.
Lipavský zamíří do Kyjeva
Dodávkou dělostřeleckých granátů se Česko připojilo k řadě aliančních zemí včetně USA či Británie, které rovněž posílají na Ukrajinu vojenskou pomoc. Podle ministra Lipavského nemusí být tento český příspěvek poslední.
„My pracujeme s informacemi, dohledáváme si další možnosti, je to ve fázi, kdy na tom vláda pracuje,“ řekl Lipavský. Dodal, že Česko s Ukrajinou aktivně komunikuje a on sám se do Kyjeva vydá 7. února.
Se Stoltenbergem se bavil také o zahraničněpolitických postojích nové české vlády či o pozici Česka v rámci NATO. Došlo i na výdaje na obranu, k jejichž dříve slíbenému zvýšení se snaží evropské spojence přesvědčit Washington. Lipavský šéfovi aliance potvrdil „vážně míněnou snahu“ české vlády zvyšovat částky věnované na obranu až na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) k roku 2025.
Nasazení NATO i na Slovensku?
Podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka spojenci NATO zvažují i nasazení jednotek na Slovensku. Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.
„Taková úvaha mezi spojenci je, žádné rozhodnutí učiněno nebylo,“ uvedl Korčok poté, co s poslanci zahraničního výboru slovenského parlamentu hovořil o situaci na Ukrajině, která sousedí se Slovenskem. Detaily ke zmíněnému plánu neřekl s odůvodněním, že jde jen o úvahy.
Případné vyslání vojenských jednotek NATO na Slovensko podle Korčoka není požadavkem Bratislavy. „Je to součást normálního obranného plánovaní, reakce na vzniklou situaci. Jsme součástí obranné aliance a tato obranná aliance není na papíře, k tomu musíme mít i nějaké vojenské struktury,“ řekl šéf slovenské diplomacie. Dodal, že takové vojenské struktury už delší dobu působí v Pobaltí a v Polsku.
Slovenské ministerstvo obrany v prohlášení zaslaném ČTK uvedlo, že návrh vojenských expertů na případné společné působení ozbrojených sil členských zemí NATO na východním křídle aliance vychází ze zkušeností z přítomnosti v Pobaltí a v Polsku jako reakce na anexi ukrajinského poloostrova Krym Ruskem a na ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny. „NATO chce a musí být připraveno na všechny možné scénáře vývoje včetně těch nejhorších, byť si všichni přejeme uklidnění situace,“ uvedl úřad.
Podle ministerstva by o rozmístění vojáků spojeneckých států na Slovensku musely rozhodnut příslušné slovenské instituce.
Slovenská opozice v jiné záležitosti už dříve kritizovala vládu, že připravovaná dohoda o obranné spolupráci se Spojenými státy kromě jiného umožní americkým vojákům využívat dvě vojenská letiště na Slovensku.
Rusko u hranic s Ukrajinou soustředilo desítky tisíc vojáků. Kyjev i Západ se obává, že Moskva chystá invazi, což ale Rusko popírá. Vojenskou přítomnost v pohraničí Kreml zdůvodňuje cvičením. Podle dřívějšího vyjádření slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě by i menší ruský útok na Ukrajinu vyvolal nápor vlny uprchlíků na slovensko-ukrajinskou hranici.
Když už na lidi nezabírá strašení coronavirem, tak si vládnoucí šašci vymysleli ruské tanky. To už tady bylo. Rusky mluvící felčaři v českých nemocnicích ještě nestačili vyvraždit všechny pamětníky roku 1968.