Sobota 2. července 2022
Svátek slaví Patricie, zítra Radomír
Oblačno, bouřka 27°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Zemní plyn z Kataru: Naděje, ale také spousta překážek. Emirát má Evropu v šachu

Autor: Markéta Mikešová - 
19. května 2022
05:20

Nejedna země se v posledních týdnech obrátila na Katar s žádostí o dodávky zemního plynu. Evropská unie chce snížit energetickou závislost na Rusku a Katar se jeví jako logická, byť jen částečná náhrada. Malý muslimský stát na Blízkém východě má třetí největší zásoby zemního plynu na světě, což neuniklo pozornosti ani České republice. Katar se tak dostal do unikátní pozice, kdy si může diktovat podmínky a kdy se z něj zanedlouho kvůli současné krizi stane jedna z nejbohatších zemí planety. 

Ještě před pár měsíci byl Katar převážně neznámý region kdesi na Arabském poloostrově, velký zhruba jako Středočeský kraj. Od vypuknutí války na Ukrajině se ale jeho jméno skloňuje prakticky denně. Dokonce se do něj na konci března, bez vědomí vlády, vydal hradní kancléř Vratislav Mynář, aby pozval katarského emíra Tamim bin Hamad Sáního do Česka. Hrad sice nejprve neřekl, proč o tuto návštěvu usiluje, všem to však bylo jasné – šlo o dodávky zemního plynu.

V dubnu pak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN) také na květen plánují cestu do Kataru za účelem navázání obchodních vztahů. Hrad posléze oznámil, že katarský emír české pozvání přijal. „Jednání s Katarem je dle názoru KPR logickou volbou vzhledem k tomu, že tento stát disponuje dostatečným množstvím této komodity (plynu, pozn. red.),“ uvedl Hrad.

Video  Katarský emír do Česka dorazí na podzim, řekl Fiala po jednání se Zemanem  - ČTK
Video se připravuje ...

Některé hlasy namítaly, že emír nepřijede osobně, podle premiéra Petra Fialy (ODS) ovšem dorazí přímo on. Řekl to v pondělí po pravidelné večeři s prezidentem Milošem Zemanem. Podle něj by se návštěva měla uskutečnit na přelomu září a října. Česko by chtělo s Katarem podepsat smlouvu o dvojím zdanění a investicích, což je první krok k tomu, aby se o budoucích dodávkách plynu vůbec mohlo začít vyjednávat.

Do Kataru se stojí fronty

Pro Česko je současná situace skutečně složitá. Na plynu z Ruska je závislé na sto procent, nejvíce z celé Evropské unie. Vláda si uvědomuje, že to není ideální situace, zvlášť když ruský prezident Vladimir Putin ze svého rozmaru už dodávky dvěma evropským státům zcela zastavil. Ke katarskému plynu ale povede dlouhá cesta a stále není nikde zaručeno, že ho dostaneme.

Toto jednání vede rovnou celá řádka zemí, vlastně skoro celý Západ. Americký prezident Joe Biden v lednu hovořil s katarským emírem v Bílém domě a nazval ho „důležitým spojencem mimo NATO“. Do Velké Británie následně Tamim bin Hamad Sáního pozval britský premiér Boris Johnson a do Kataru letěl i šéf unijní diplomacie Joseph Borell. Jednání zahájil rovněž německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Všichni sborně řešili dodávky zemního plynu.

Katar v tuto chvíli nemůže svůj export o moc více navýšit, většinu produkce (85 procent) má uzavřenou v dlouhodobých kontraktech, především do Asie. „To jsou pevné smlouvy, se kterými nemůžu nic udělat,“ vysvětloval pro server The New York Times katarský ministr energetiky a ředitel státní společnosti Qatar Energy Saad Sherida Al-Kaabi. „Posvátnost smluv a naše reputace jsou prvořadé, takže nemůžu jít za zákazníkem a říct mu ‚pardon, teď musíme pomoct Evropanům',“ dodal ministr.

Neznamená to ale, že situace je bezvýchodná, jinak by se evropské státy na Katar neobracely. Země v poslední době investovala 45 miliard dolarů do navýšení produkce plynu a do roku 2027 by ji mohla zvýšit o celé dvě třetiny. Půlka z toho by podle Saad Sherida Al-Kaabiho mohla jít právě do Evropy.

Přitom ještě nedávno za to byl Katar kritizován, v době odchodu od fosilních paliv schytával nelibé komentáře od světových lídrů za investici do něčeho tak „nečistého“ jako zemní plyn. Teď Západ o tento plyn ve zkapalněné formě (LNG) žádá. „Hvězdy jsou nakloněny tomu, aby se Katar stal velmi důležitým exportérem LNG do Evropy,“ hodnotí pro The New York Times Cinzia Bianco, výzkumnice z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Katar už investoval do stavby LNG terminálu v Belgii, Velké Británii a Francii. Pokud všude půjde podle plánu, země by se podle serveru mohla stát jedním z nejbohatších států světa v přepočtu na občana, ne-li nejbohatší.

Mnohem větší vliv, než kdo čekal

Paradoxní je, že když Katar v 70. letech minulého století svá ložiska objevil, byl nešťastný z toho, že to není ropa. Oproti tomu sousední regiony jako Saudská Arábie či Kuvajt ropu měly a neuvěřitelně na tom bohatly. Po zemním plynu nikdo v Kataru neviděl větší poptávku, a tak ho převáženě nechával být. První investice do LNG proběhla s rozvojem technologií až v 90. letech a ukázalo se, že zkapalněný plyn lze jednodušeji ve velkém objemu posílat na vzdálenější místa, navíc je o něco ekologičtější než ostatní fosilní paliva.

Katar na něm najednou začal bohatnout, podobně jako jeho větší sousedé na ropě. „Postavili nejlepší a nejlevnější LNG operaci,“ hodnotí Katařany profesor mezinárodních vztahů David Roberts z King’s College London. Z hlavního města Kataru, Douhá, se najednou stala moderní metropole plná blyštivých mrakodrapů.

Význam Kataru tím také začal růst na mezinárodné scéně. Zemi se podařilo udržet si diplomatické vztahy s různými státy v regionu, které jsou často znepřátelené, takže mezi nimi vystupuje jako mediátor. Hostuje největší americkou vojenskou základnu na Blízkém východě. Dokáže komunikovat i s Íránem či extremistickými hnutími Tálibán a Hamás.

Toho Západ nezřídka využívá. „Katařané získali mnohem větší vliv, než si kdokoliv představoval (…) Zemní plyn se jim podařilo proměnit na různé druhy měkké síly,“ míní Jim Krane z Baker Institute for Public Policy.

Saad Sherid Al-Kaabi se tak netají nadšením z toho, že plyn je zpět v kurzu. Své významné pozice se rovněž rozhodl patřičně využít. Jednání s Německem například nabrala nečekaný zvrat, když si katarská delegace minulý týden stanovila podmínku, že případný dodaný LNG nemůže být přeprodáván ani posílán do jiných zemí, což odmítá Evropská unie. Zároveň Katar požaduje, aby smlouva byla dlouhodobá, minimálně na 20 let, a to jde proti německým plánům na dekarbonizaci, informovala agentura Reuters.

Česko je přitom zvyklé plyn (v současnosti ruský) brát primárně od Německa a o společném využívání chystaných LNG terminálů hovořil minulý týden Fiala s německým kancléřem Olafem Scholzem. Zatím není jisté, jak by to katarská podmínka ovlivnila. Kataru se ale efektivně podařilo dostat Evropu do šachu a teprve uvidíme, kam až se to dostane.

23:28
1. 7. 2022

Děkujeme, že jste i dnes sledovali naše zpravodajství týkající se ruské invaze na Ukrajinu. O aktuálním dění v okupované zemi vás budeme informovat zase od zítřejšího rána. Prozatím přejeme za celou redakci Blesk Zpráv dobrou noc. 

23:23
1. 7. 2022

Ukrajinské státní společnosti Enerhoatom se po dvou dnech podařilo obnovit spojení mezi systémy v Záporožské jaderné elektrárně a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). S odvoláním na Enerhoatom o tom informovala agentura Reuters. Největší ukrajinskou jadernou elektrárnu během své invaze na Ukrajinu 4. března obsadily ruské jednotky.

22:53
1. 7. 2022

Ukrajinský server TV Nexta sdílel vzpomínku na zesnulou Naděždu a jejího syna Dima (12), kteří byli zabiti při útoku na Oděsu. Server také upozorňuje, že vedle dvou zmíněných obětí dnes bylo zabito dalších 19 lidí. 

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...
Další videa