Zelenskyj dorazí na Hrad? Česko ho chce pozvat na summit během předsednictví, prozradil Bek
Česko by při předsednictví v Radě Evropské unie chtělo uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Zároveň poznamenal, že od původního záměru uspořádat více akcí v regionech mimo Prahu vláda spíše upouští. Vedou ji k tomu válka na Ukrajině a hluboké ekonomické problémy. Česká republika bude EU předsedat v druhé polovině roku.
Česko původně pracovalo s možností, že by se summitu zúčastnil americký prezident Joe Biden. „Poté, co navštívil Polsko, nepovažujeme za příliš pravděpodobné, že by se vrátil do střední Evropy v poměrně krátkém čase,“ uvedl Bek. Biden navštívil Polsko na konci března.
Aktuálně je podle ministra ve hře evropský summit věnovaný některému z klíčových témat předsednictví, například energetické bezpečnosti. „Byli bychom rádi, kdyby hostem toho summitu mohl být ukrajinský prezident,“ řekl. Uskutečnit by se měl na počátku října na Pražském hradě.
Do Prahy podle Beka v nadcházejících týdnech zamíří jeden ze Zelenského poradců. Byl by také rád, kdyby se červencového neformálního zasedání Rady pro obecné záležitosti zúčastnila ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová.
„Rádi bychom ukrajinskou stranu dostali do dialogu s evropskými premiéry a ministry co nejintenzivněji, tak aby proces hledání podoby vztahů Ukrajiny k Evropské unii co nejvíce odpovídal přáním ukrajinské strany a také našim představám,“ poznamenal Bek.
Kromě summitu s ukrajinským prezidentem je na stole i varianta setkání lídrů zemí Evropské unie s představiteli států západního Balkánu. Záleží však na tom, zda se podobné zasedání neuskuteční ještě za francouzského předsednictví, které skončí v polovině roku. „Pokud by summit nebyl, dávali bychom asi přednost tomu, že by lídři západního Balkánu byli účastníky některého z regulérních zasedání Evropské rady v Bruselu během našeho předsednictví. Summit na Pražském hradě bychom nejraději dedikovali velkému tématu našeho předsednictví, což bude řešení situace na Ukrajině,“ dodal ministr.
Původně vláda plánovala více akcí uspořádat v regionech. Válka na Ukrajině a řešení hlubokých ekonomických problémů ji ale podle Beka vedou k tomu, že ambice posilovat program předsednictví v regionech bude muset být velmi úsporná. „Je jasné, že za těchto podmínek by bylo neobhajitelné před veřejností nějakým způsobem navyšovat rozpočet českého předsednictví,“ uvedl. V regionech by se mohly uskutečnit například kulturní akce. „Ale naše ambice vysunout mimo Prahu nějaké náročnější akce z hlediska logistiky a financování válkou berou za své,“ doplnil Bek.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) minulý týden v Polsku uvedl, že by Česko mohlo během předsednictví uspořádat dárcovskou konferenci pro Ukrajinu. „Plán prochází debatou na vládě,“ řekl Bek. Podle něj česká diplomacie uvažuje o tom, že konferenci ČR buď může uspořádat, nebo spolupořádat, nemusí ale také nutně být na českém území.
„Stavba zdí je vždy špatná, jak ukazuje historie,“ řekl komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov plán evropských zemí vybudovat takzvanou zeď proti dronům na svém východním křídle. „A je velmi smutné, že ukrajinská militaristická, konfrontační politika by se nyní mohla potenciálně zhmotnit ve vytváření nových dělících zdí.“
NATO na průnik ruských dronů do Polska reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Země na východním křídle Evropské unie se shodly na potřebě „dronové zdi“, uvedl unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius. „Evropa musí rázně a jednotně reagovat na vpády ruských dronů na našich hranicích,“ řekla dnes též předsedkyně Eurokomise Ursula von der Leyenová.
„Volodymyr Z., Ukrajinec, kterého Němci podezřívají z účasti na vyhození plynovodu Nord Stream do vzduchu, byl zadržen v Polsku,“ informovala polská rozhlasová stanice RMF FM. Muž je podle stanice hledán na základě mezinárodního zatykače vydaného německým soudem. Zadržení následně podle agentury Reuters potvrdil také právník ukrajinského občana.
Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byly poškozeny při sérii explozí v září 2022, tedy sedm měsíců poté, co Rusko v plném rozsahu vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Výbuchy zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů, které se staly symbolem závislosti Německa na ruském plynu.
