30°C
Vyslyší Brusel prosby Zelenského? Jak rychle může Ukrajina vstoupit do EU
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pronesl přes video vášnivý projev k Evropské unii a vzbudil nadšení mnoha europoslanců. Umožní ruská agrese zrychlit přistoupení k EU? Problematiku rozebral server Deutsche Welle.
Modrá a žlutá. Plenárnímu sálu a vestibulu budovy Evropského parlamentu v Bruselu dominovaly ukrajinské národní barvy. Mnoho europoslanců si vzalo na znamení solidarity trička s vlajkou Ukrajiny, transparenty nebo se celí oblékli do modrožluté jako Margrethe Vestagerová, evropská komisařka pro hospodářskou soutěž.
Když pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v plamenném projevu – pravděpodobně z bojujícího Kyjeva – prostřednictvím videopřenosu požadoval co nejrychlejší vstup Ukrajiny do EU, poslanci Evropského parlamentu i četní návštěvníci ukrajinského původu na galerii jednacího sálu se nechali strhnout k předlouhému potlesku.
Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová poděkovala prezidentu Zelenskému a ukrajinskému lidu za „hrdinský“ odpor proti ruským okupantům a nechala se slyšet: „Budoucnosti musíme čelit společně.“ Evropský parlament se v drtivé většině vyslovil pro zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, o což Zelenskyj požádal den předtím.
Na celém kontinentu, a zejména v rámci Evropské unie, byla přijata rozhodnutí, která by byla ještě před několika týdny nemyslitelná. Během několika dní zašel Brusel ve svém úsilí stát se sám o sobě geopolitickou mocností dále, než tomu bylo za desítky let. Válečný šok vracející se na kontinent sjednotil 27 členských států EU, protože blok schválil nejen nejsilnější balíček sankcí, jaký kdy uvalil, ale také souhlasil s nákupem a dodávkou zbraní Ukrajincům, upozorňuje CNN.
„Krize na Ukrajině rozbila iluzi, že bezpečnost a stabilita v Evropě jsou zadarmo,“ řekl CNN jeden z vysokých evropských diplomatů. „Když neexistovala žádná skutečná hrozba, geopolitika se zdála vzdálená. Nyní je na naší hranici válka. Už víme, že musíme jednat společně.“
Předseda Evropské rady Charles Michel popsal Zelenského jako „ztělesnění evropských hodnot“. Prezidentovi samozřejmě nemohl dát časový rámec ani závazek: „Je to legitimní požadavek. Musíme se na to podívat velmi zblízka,“ řekl jen neurčitě, protože ví: „V EU na to existuje řada různých názorů.“
To ví i předsedkyně Evropské komise Ursula von Leyenová, která se vyjádřila podobně vágně: Ukrajinský lid je inspirací, ale „je před námi ještě dlouhá cesta. Nikdo v této sněmovně nemůže pochybovat o tom, že ukrajinský národ patří do Evropy.“ Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková rovněž zdůraznila, že vstup do EU nelze vyjednat během několika měsíců.
Zástupci několika členských států – včetně Litvy, Polska, Slovenska, České republiky, Řecka a Irska – se v minulých dnech vyjádřili k žádosti Ukrajiny o členství kladně. Maďarský ministr zahraničí požadoval diskuzi o přistoupení Ukrajiny. Příští týden se v Paříži uskuteční neformální summit EU.
Přijímací řízení podle článku 49 Lisabonské smlouvy je obvykle dlouhé a složité. Po podání žádosti musí 27 členských států jednomyslně pověřit Komisi EU, aby žádost o členství posoudila. Pokud Komise shledá, že jsou přístupová jednání možná, následuje hlasování v Radě EU, v níž jsou zastoupeny vlády členských států. Po jejich schválení získá stát oficiálně status kandidáta.
Vlastní přístupová jednání jsou pak zahájena mezivládní konferencí a mohou trvat mnoho let. Turecko vyjednává od roku 2006, přičemž o členství požádalo již v roce 1987, o 19 let dříve. Černá Hora vyjednává od roku 2012, Srbsko od roku 2014. Severní Makedonie a Albánie jsou také kandidátskými zeměmi, ale kvůli neshodám v rámci EU zatím nemohly zahájit jednání.
Počet obětí v Poltavě po rozsáhlém ruském úderu z 3. září opět vzrostl. Jedna osoba zraněná při raketovém útoku na Institut komunikací zemřela v nemocnici. Celkem bylo podle oficiálních údajů zabito 56 osob a 328 osob bylo zraněno.
Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že by si přál, aby v Německu našlo práci „několik set tisíc“ ukrajinských uprchlíků, uvedla německá média Tagesschau. Více než 200 000 ukrajinských uprchlíků již v Německu našlo práci prostřednictvím vládního programu Jobturbo, uvedl Scholz na konferenci s občany a voliči SPD v Teltowě.
Ukrajina buduje podzemí zařízení pro výrobu zbraní, aby mohla zásobovat armádu zbraněmi v případě zpoždění vojenské pomoci ze zahraničí, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj na Mezinárodním ekonomickém fóru Ambrosetti v Itálii.
S urychleným postupem, jak navrhuje ukrajinský prezident, Evropská unie nepočítá, ale vzhledem k nové geostrategické situaci v Evropě není nic vyloučeno.
EU již dávno uzavřela asociační dohody s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem, což jsou všechno tři bývalé sovětské republiky, které se mají skrze tzv. přidružení přiblížit sociálním a politickým standardům EU. Příslibu, že toto úsilí nakonec povede ke vstupu, se členské státy EU zatím vyhýbají. Pouze NATO v roce 2008 slíbilo Ukrajině a Gruzii, že se někdy skutečně členy stanou.
Přijetí NDR bylo nejrychlejší
Dosud nejrychlejší přijímací řízení bylo dokončeno v roce 1990, když se Německá demokratická republika (NDR) automaticky připojila k Evropským společenstvím (Evropská unie z nich vznikla roku 1992) tím, že se stala součástí Spolkové republiky Německo (SRN). Nebylo třeba dlouhých jednání, protože bývalá NDR přijala všechny zákony SRN prakticky ze dne na den.
Tehdejší spolková vláda pod vedením Helmuta Kohla přesvědčila skeptickou Velkou Británii rozsáhlými finančními sliby: Integrace východního Německa neměla stát Evropu ani haléř.
Ať už bude konečný výsledek ruské invaze na Ukrajinu jakýkoli, prezident Vladimir Putin uspěl v jedné věci: Bezpečnostní mapa Evropy se zásadně změnila a věci se již nikdy nevrátí do starých kolejí, vysvětluje CNN.
Přemýšlení Evropy o obraně, bezpečnosti a zahraničních věcech se během několika dní postoupilo o světelné roky. Nyní se probouzí z desetiletí trvajícího snu, že stabilita poskytovaná propojeným světem zabrání vypuknutí války a že pokud dojde k nejhoršímu, Amerika to vyřeší.
Čeká nás mnoho bolestivých měsíců, bez ohledu na to, jak tato krize skončí. A má-li z nich vyjít Evropa silnější a bezpečnější, pak musí stavět na pokroku, kterého bylo dosaženo v posledních několika týdnech, uzavírá CNN.
