„Je to otázka svobody.“ Zelenskyj před slovenským parlamentem žádal tvrdší sankce proti Rusku
Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to dnes řekl poslancům slovenského parlamentu v projevu, který byl vysílán prostřednictvím videopřenosu. Státy Evropské unie se zatím nedohodly na šestém balíčku protiruských sankcí, jehož návrh předpokládá zákaz dovozu ruské ropy. Vystoupení Zelenského přítomní slovenští poslanci a členové vlády ocenili potleskem ve stoje, část zástupců opozice jeho projev ignorovala.
„Potřebujeme další balík sankcí. Rovněž energetické sankce. Je třeba odmítnout (ruskou) ropu, protože to je otázka svobody,“ uvedl Zelenskyj, jehož země čelí od 24. února vojenské invazi Ruska.
Ukrajinský prezident vyjádřil pochopení, že pro Slovensko by bylo těžké odpojit se od dodávek ruské ropy, na jejímž dovozu je závislé. Bratislava žádá přechodné období pro případ embarga na dovoz ruské ropy, na rozdíl od dosavadního postoje Maďarska ale schválení zákazu jejího dovozu do EU Slovensko podle dřívějších informací blokovat nehodlá.
Zelenskyj připomněl rok 1968
Zelenskyj poděkoval Bratislavě za pomoc během válečného konfliktu na Ukrajině. „Každá země chce žít svobodně a vybrat si svou budoucnost,“ řekl prezident, který v projevu připomněl rok 1968, kdy se odehrála invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do tehdejšího Československa. Podle ukrajinského prezidenta je nyní třeba ruská vojska zastavit, v opačném případě budou postupovat dál, i na Slovensko. Řekl, že hlavním nástrojem, který Ukrajině pomáhá, jsou zbraně. Nepřímo vybídl západní země k dodávkám letadel a vrtulníků. Slovensko dříve předalo Ukrajině například systém protivzdušné obrany S-300.
Projev Zelenského si ve slovenském parlamentu vyslechl také premiér Eduard Heger a členové jeho vlády. Naopak část zástupců opozice už předem ohlásila, že při Zelenského projevu odejde z jednacího sálu sněmovny. Mezi nimi byl i šéf opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) Robert Fico, který v pondělí označil ukrajinského prezidenta za lháře. Bývalý trojnásobný slovenský premiér Fico se po invazi Ruska do sousední země postavil proti dodávkám zbraní na Ukrajinu.
Před samotným vystoupením Zelenského před poslanci šéf sněmovny Boris Kollár v projevu řekl, že Slovensko se zařadilo k zemím, které odsoudily ruskou agresi vůči Ukrajině a že také pomáhá ukrajinským uprchlíkům.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
