„Je to otázka svobody.“ Zelenskyj před slovenským parlamentem žádal tvrdší sankce proti Rusku
Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to dnes řekl poslancům slovenského parlamentu v projevu, který byl vysílán prostřednictvím videopřenosu. Státy Evropské unie se zatím nedohodly na šestém balíčku protiruských sankcí, jehož návrh předpokládá zákaz dovozu ruské ropy. Vystoupení Zelenského přítomní slovenští poslanci a členové vlády ocenili potleskem ve stoje, část zástupců opozice jeho projev ignorovala.
„Potřebujeme další balík sankcí. Rovněž energetické sankce. Je třeba odmítnout (ruskou) ropu, protože to je otázka svobody,“ uvedl Zelenskyj, jehož země čelí od 24. února vojenské invazi Ruska.
Ukrajinský prezident vyjádřil pochopení, že pro Slovensko by bylo těžké odpojit se od dodávek ruské ropy, na jejímž dovozu je závislé. Bratislava žádá přechodné období pro případ embarga na dovoz ruské ropy, na rozdíl od dosavadního postoje Maďarska ale schválení zákazu jejího dovozu do EU Slovensko podle dřívějších informací blokovat nehodlá.
Zelenskyj připomněl rok 1968
Zelenskyj poděkoval Bratislavě za pomoc během válečného konfliktu na Ukrajině. „Každá země chce žít svobodně a vybrat si svou budoucnost,“ řekl prezident, který v projevu připomněl rok 1968, kdy se odehrála invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do tehdejšího Československa. Podle ukrajinského prezidenta je nyní třeba ruská vojska zastavit, v opačném případě budou postupovat dál, i na Slovensko. Řekl, že hlavním nástrojem, který Ukrajině pomáhá, jsou zbraně. Nepřímo vybídl západní země k dodávkám letadel a vrtulníků. Slovensko dříve předalo Ukrajině například systém protivzdušné obrany S-300.
Projev Zelenského si ve slovenském parlamentu vyslechl také premiér Eduard Heger a členové jeho vlády. Naopak část zástupců opozice už předem ohlásila, že při Zelenského projevu odejde z jednacího sálu sněmovny. Mezi nimi byl i šéf opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) Robert Fico, který v pondělí označil ukrajinského prezidenta za lháře. Bývalý trojnásobný slovenský premiér Fico se po invazi Ruska do sousední země postavil proti dodávkám zbraní na Ukrajinu.
Před samotným vystoupením Zelenského před poslanci šéf sněmovny Boris Kollár v projevu řekl, že Slovensko se zařadilo k zemím, které odsoudily ruskou agresi vůči Ukrajině a že také pomáhá ukrajinským uprchlíkům.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
