Ostřelování v Oděse stihlo i šéfa Evropské rady. Zelenskyj kvůli potravinové krizi žádá otevřít přístavy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Napsal o tom na sociální síti Telegram po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který přicestoval do ukrajinského přístavního města Oděsa.
„Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice,“ sdělil Zelenskyj.
V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.
Zelenskyj podle agentury AFP při jednání s Michelem podtrhl, že Ukrajina dodává obilí 400 milionům lidí na planetě a že blokáda vývozu obilí již vedla ve světě ke zvýšení cen potravin. Podle nejmenovaného evropského činitele, na něhož se AFP odvolává, Michel během své návštěvy Oděsy konstatoval „dopad ruské války na globální dodavatelské řetězce“ a podotkl, že kvůli blokádě Černého moře leží „mnoho tun“ obilí v oděském přístavu.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
Cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy bude podle německého kancléře Friedricha Merze pravděpodobně stejně neúspěšná jako ta předchozí.
Ukrajina byla podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny v loňské sezóně čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým vývozcem pšenice. Blokování obilí se považuje za jednu z příčin vysokých cen potravin, které v březnu podle FAO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly rekordního maxima, než v dubnu mírně polevily.
Michel se podle AFP vydal do Oděsy bez ohlášení. Zelenskyj, který s ním mluvil prostřednictvím videokonference, mu podle prohlášení své kanceláře poděkoval za odvahu. Jednání Michela s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Oděse přerušilo ruské ostřelování a oba politici se museli uchýlit do krytu.
Britský list The Guardian dodal, že k bombardování došlo uprostřed schůzky. Ukrajinský úředník pro list doplnil, že podle informací z námořnictva byly rakety cílící na Oděsu vypáleny z moře. Michel tak byl podle úředníka svědkem „svévolného ničení obytných budov a dopadů na nevinné civilisty“.
