Ostřelování v Oděse stihlo i šéfa Evropské rady. Zelenskyj kvůli potravinové krizi žádá otevřít přístavy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Napsal o tom na sociální síti Telegram po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který přicestoval do ukrajinského přístavního města Oděsa.
„Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice,“ sdělil Zelenskyj.
V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.
Zelenskyj podle agentury AFP při jednání s Michelem podtrhl, že Ukrajina dodává obilí 400 milionům lidí na planetě a že blokáda vývozu obilí již vedla ve světě ke zvýšení cen potravin. Podle nejmenovaného evropského činitele, na něhož se AFP odvolává, Michel během své návštěvy Oděsy konstatoval „dopad ruské války na globální dodavatelské řetězce“ a podotkl, že kvůli blokádě Černého moře leží „mnoho tun“ obilí v oděském přístavu.
„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.
Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil.
Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.
Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. „Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ uvedl. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti, je mrháním zdrojů a ztrátou času.
Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při dnešním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel.
Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.
Ukrajina byla podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny v loňské sezóně čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým vývozcem pšenice. Blokování obilí se považuje za jednu z příčin vysokých cen potravin, které v březnu podle FAO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly rekordního maxima, než v dubnu mírně polevily.
Michel se podle AFP vydal do Oděsy bez ohlášení. Zelenskyj, který s ním mluvil prostřednictvím videokonference, mu podle prohlášení své kanceláře poděkoval za odvahu. Jednání Michela s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Oděse přerušilo ruské ostřelování a oba politici se museli uchýlit do krytu.
Britský list The Guardian dodal, že k bombardování došlo uprostřed schůzky. Ukrajinský úředník pro list doplnil, že podle informací z námořnictva byly rakety cílící na Oděsu vypáleny z moře. Michel tak byl podle úředníka svědkem „svévolného ničení obytných budov a dopadů na nevinné civilisty“.
