Ostřelování v Oděse stihlo i šéfa Evropské rady. Zelenskyj kvůli potravinové krizi žádá otevřít přístavy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Napsal o tom na sociální síti Telegram po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který přicestoval do ukrajinského přístavního města Oděsa.
„Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice,“ sdělil Zelenskyj.
V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.
Zelenskyj podle agentury AFP při jednání s Michelem podtrhl, že Ukrajina dodává obilí 400 milionům lidí na planetě a že blokáda vývozu obilí již vedla ve světě ke zvýšení cen potravin. Podle nejmenovaného evropského činitele, na něhož se AFP odvolává, Michel během své návštěvy Oděsy konstatoval „dopad ruské války na globální dodavatelské řetězce“ a podotkl, že kvůli blokádě Černého moře leží „mnoho tun“ obilí v oděském přístavu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes svým výnosem odvolal Andrije Jermaka z čela prezidentské kanceláře. Zelenskyj dříve oznámil, že Jermak požádal o odvolání. Demise následovala poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.
Pětici podezřelých – Ukrajinku a Ukrajince, Bělorusku a dva Bělorusy – zadržela polská kontrarozvědka ABW tento týden ve Varšavě a ve městě Bialystok na východě Polska. Podezřelí, zverbovaní přes sociální síť Telegram, předávali cizí rozvědce snímky objektů kritické infrastruktury a míst klíčových pro bezpečnost země, za což dostávali odměny v kryptoměnách. To je podle ABW typický „modus operandi“ ruských rozvědek.
Ukrajina byla podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny v loňské sezóně čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým vývozcem pšenice. Blokování obilí se považuje za jednu z příčin vysokých cen potravin, které v březnu podle FAO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly rekordního maxima, než v dubnu mírně polevily.
Michel se podle AFP vydal do Oděsy bez ohlášení. Zelenskyj, který s ním mluvil prostřednictvím videokonference, mu podle prohlášení své kanceláře poděkoval za odvahu. Jednání Michela s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Oděse přerušilo ruské ostřelování a oba politici se museli uchýlit do krytu.
Britský list The Guardian dodal, že k bombardování došlo uprostřed schůzky. Ukrajinský úředník pro list doplnil, že podle informací z námořnictva byly rakety cílící na Oděsu vypáleny z moře. Michel tak byl podle úředníka svědkem „svévolného ničení obytných budov a dopadů na nevinné civilisty“.
