Ostřelování v Oděse stihlo i šéfa Evropské rady. Zelenskyj kvůli potravinové krizi žádá otevřít přístavy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Napsal o tom na sociální síti Telegram po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který přicestoval do ukrajinského přístavního města Oděsa.
„Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice,“ sdělil Zelenskyj.
V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.
Zelenskyj podle agentury AFP při jednání s Michelem podtrhl, že Ukrajina dodává obilí 400 milionům lidí na planetě a že blokáda vývozu obilí již vedla ve světě ke zvýšení cen potravin. Podle nejmenovaného evropského činitele, na něhož se AFP odvolává, Michel během své návštěvy Oděsy konstatoval „dopad ruské války na globální dodavatelské řetězce“ a podotkl, že kvůli blokádě Černého moře leží „mnoho tun“ obilí v oděském přístavu.
Mezinárodní měnový fond souhlasil s uvolněním další splátky úvěru pro Ukrajinu, přestože Kyjev nesplnil klíčovou podmínku. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí. Ve válkou vyčerpané zemi v poslední době sílí odpor vůči některým požadavkům MMF.
MMF a kyjevská vláda dosáhly dohody o úrovni expertních týmů. Ukrajině se tak otevřela cesta k získání téměř 700 milionů USD (14,6 miliardy Kč). Dohodu však bude muset ještě příští měsíc schválit výkonná rada MMF.
Na Ukrajině bojuje více než 700 000 ruských vojáků, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin při setkání s účastníky bojů. Připustil, že nálety ukrajinských dronů jsou stále častější a poškozují ruskou ekonomiku, ale všechny škody se podle něj rychle napravují a nepříteli se nepodaří vnést rozkol do ruské společnosti. Rusko podle Putina zareaguje zvýšením počtu útoků proti Ukrajině.
„Sledujeme, že nepřítel rozšiřuje používání této vojenské techniky, a to především proto, aby dosáhl jednoho cíle: vnést rozkol do ruské společnosti, způsobit morální a mravní škody, zasít zmatek mezi ruskými občany a způsobit ekonomické škody. Nic z toho se mu nepovede,“ prohlásil Putin podle ruské státní agentury TASS.
Ukrajinský voják na frontové linii by měl v průměru pobírat 300 000 hřiven měsíčně (asi 140 000 Kč), zatímco minimální plat v armádním týlu by měl činit 30 000 hřiven, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o chystaných změnách v ozbrojených silách země, která se pátým rokem brání ruské agresi. V současnosti ukrajinští vojáci podle agentury Reuters pobírají asi 100 000 až 150 000 hřiven měsíčně.
„Dohodli jsme se na způsobu, jak zvýšit finanční udržitelnost naší obrany a zajistit další transformaci ukrajinské armády,“ řekl šéf státu o výsledku porad, jichž se účastnili premiérka Julije Svyrydenková, ministr obrany Mychajlo Fedorov, ministr financí Serhij Marčenko, hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj a náčelník generálního štábu Andrij Hnatov.
Ukrajina byla podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny v loňské sezóně čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým vývozcem pšenice. Blokování obilí se považuje za jednu z příčin vysokých cen potravin, které v březnu podle FAO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly rekordního maxima, než v dubnu mírně polevily.
Michel se podle AFP vydal do Oděsy bez ohlášení. Zelenskyj, který s ním mluvil prostřednictvím videokonference, mu podle prohlášení své kanceláře poděkoval za odvahu. Jednání Michela s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Oděse přerušilo ruské ostřelování a oba politici se museli uchýlit do krytu.
Britský list The Guardian dodal, že k bombardování došlo uprostřed schůzky. Ukrajinský úředník pro list doplnil, že podle informací z námořnictva byly rakety cílící na Oděsu vypáleny z moře. Michel tak byl podle úředníka svědkem „svévolného ničení obytných budov a dopadů na nevinné civilisty“.
