Ostřelování v Oděse stihlo i šéfa Evropské rady. Zelenskyj kvůli potravinové krizi žádá otevřít přístavy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Napsal o tom na sociální síti Telegram po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který přicestoval do ukrajinského přístavního města Oděsa.
„Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice,“ sdělil Zelenskyj.
V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.
Zelenskyj podle agentury AFP při jednání s Michelem podtrhl, že Ukrajina dodává obilí 400 milionům lidí na planetě a že blokáda vývozu obilí již vedla ve světě ke zvýšení cen potravin. Podle nejmenovaného evropského činitele, na něhož se AFP odvolává, Michel během své návštěvy Oděsy konstatoval „dopad ruské války na globální dodavatelské řetězce“ a podotkl, že kvůli blokádě Černého moře leží „mnoho tun“ obilí v oděském přístavu.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.
Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
Ukrajina byla podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny v loňské sezóně čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým vývozcem pšenice. Blokování obilí se považuje za jednu z příčin vysokých cen potravin, které v březnu podle FAO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly rekordního maxima, než v dubnu mírně polevily.
Michel se podle AFP vydal do Oděsy bez ohlášení. Zelenskyj, který s ním mluvil prostřednictvím videokonference, mu podle prohlášení své kanceláře poděkoval za odvahu. Jednání Michela s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Oděse přerušilo ruské ostřelování a oba politici se museli uchýlit do krytu.
Britský list The Guardian dodal, že k bombardování došlo uprostřed schůzky. Ukrajinský úředník pro list doplnil, že podle informací z námořnictva byly rakety cílící na Oděsu vypáleny z moře. Michel tak byl podle úředníka svědkem „svévolného ničení obytných budov a dopadů na nevinné civilisty“.
