20°C
Zeman se svým bulharským protějškem odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Radev se sejde i s Fialou
Prezident Miloš Zeman přivítal dnes s vojenskými poctami na Pražském hradě bulharského prezidenta Rumena Radeva. Prezidenti kategoricky odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Zeman podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Po setkání prezidentských párů bude následovat jednání delegací. Odpoledne se Radev setká s představiteli Parlamentu a s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Setkání prezidentů začalo na prvním hradním nádvoří v 10:30. Radeva, který do Prahy přijel na oficiální návštěvu, uvítala čestná jednotka Hradní stráže. Po státních hymnách, krátké vojenské přehlídce a představení delegací bude následovat setkání prezidentských párů., po něm jednání národní delegace. Za Česko v nich bude například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nebo ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Tématem by měla být především současná situace na Ukrajině a s ní spojená energetická krize. Bulharsko, stejně jako Česko, Slovensko a Maďarsko, pro sebe požaduje odklad embarga na dovoz ropy. Důležitým tématem je pro Bulharsko i dovoz plynu, jehož dodávky mu ruský Gazprom nedávno zastavil. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že Bulharsko odmítlo platit v rublech.
Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval dnes polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.
„Běloruské a ruské tajné služby měly jasný cíl – získat informace a použít je k vydírání jednotlivců i různých institucí a vést de facto kyberválku,“ prohlásil Gawkowski na tiskové konferenci.
Jako cíl první fáze útoku si podle něho vybrali Polskou antidopingovou agenturu (POLADA), přes kterou chtěli získat přístup do jiných polských institucí. Šlo o místní samosprávy, ale i státní firmy, které mají co do činění s bezpečností. Členové skupiny podle Gawkowského chtěli prostřednictvím vydírání získávat peníze nebo i případné spolupracovníky.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský poděkoval Jižní Koreji za podporu Ukrajiny, která se brání ruské ozbrojené agresi. Přístup země by měl být příkladem pro její sousedy i další státy v regionu, uvedl šéf české diplomacie v komentáři v deníku The Korea Times. Lipavský do Soulu přicestoval v neděli, čeká jej setkání s jeho protějškem a vystoupí také na konferenci k tématu zodpovědného využití umělé inteligence ve vojenské oblasti.
Jižní Korea od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu napadlo, často upozorňuje na vojenskou spolupráci Moskvy se Severní Koreou. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol také loni navštívil Ukrajinu a nabídl jí podporu ve válce. Slíbil tehdy, že Jižní Korea poskytne Ukrajincům humanitární i vojenskou pomoc.
Pro bezpečnost České republiky je v současnosti největší hrozbou ruský imperialismus, Česko tak oceňuje podporu Jižní Koreje vůči Ukrajině, napsal Lipavský. „Nezapomínáme na naši historickou zkušenost, kdy jsme byli napadeni. Podporujeme Chartu OSN, která zakazuje hrozbu nebo použití síly a vyzývá všechny členy, aby respektovali suverenitu, územní celistvost a politickou nezávislost jiných států,“ poznamenal.
Ruská vojska dobyla obec Voďane u Vuhledaru na východě Ukrajiny, uvedl server DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. V Doněcké oblasti ruská vojska dosáhla rovněž nepatrného postupu u měst Časiv Jar a Toreck, ale nedosáhla žádných potvrzených úspěchů u Pokrovska, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války na základě geolokalizovaných záběrů.
Radev: Sankce musí být efektivní
„Kategoricky odsuzujeme ruskou agresi na Ukrajině,“ uvedl Radev. Zeman zdůraznil, že hlavy obou států hodnotí tuto agresi naprosto shodně. „Včetně toho, že oba jsme vyjádřili údiv nad tím, jak velký byl rozdíl mezi reklamou ruské armády a jejími reálnými výsledky,“ poznamenal český prezident. Podotkl rovněž, že za paradoxní pokládá to, že Rusové mluví o slovanském bratrství, přičemž zastavili dodávky zemního plynu Polsku a Bulharsku. Ruská plynárenská společnost Gazprom toto rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.
K navrhovanému novému balíku protiruských sankcí EU, který obsahuje embargo na dovoz ruské ropy, Radev podotkl, že sankce musí být efektivní a „nesmí škodit našim sociálním a ekonomickým systémům“. „Zastavení dodávek ropy se neodrazí dobře v našich ekonomikách. Musíme být velice pozorní, jak budeme uplatňovat tyto sankce, a dívat se i na specifika jednotlivých zemích,“ uvedl bulharský prezident.
Evropská komise v šestém balíku sankcí navrhla zastavit dovoz ropy z Ruska do konce roku. Přechodné období zatím mají mít Česko, a to do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko by pak platilo až do konce téhož roku.
Oba prezidenti mluvili také o vztazích obou zemí, Zeman je označil za excelentní a o Radevovi mluvil jako o svém příteli. Radev zase poukazoval mimo jiné na podle něho rekordní obchodní výměnu mezi oběma zeměmi.
Na programu by mělo být také blížící se české předsednictví Evropské unii a témata, kterými se bude chtít Česká republika v čele EU zabývat. Jedním z avizovaných je vztah Evropské unie k balkánským zemím. Prezidenti by mohli mluvit i o obchodu, bulharské menšině v ČR nebo o turistickém ruchu.
Výsledek jednání prezidenti představí na setkání s médii, následovat bude slavnostní oběd v Rudolfově galerii. Odpoledne se Radev setká s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Poté povečeří s předsedou vlády Fialou. Před středečním odletem má naplánovanou účast na podnikatelském fóru.
Je zajímavé, že Bulhar neodsoudil bulharskou agresi z 21.8.1968. Český protějšek neví, že Bulhar kýve hlavou ano (odsoudil), ale tímto gestem vyjadřuje ne (neodsoudil).