Zahnal se Putin do kouta? Biden se obává, že ruský vůdce nemá, jak vycouvat z války
Americký prezident Joe Biden v noci na dnešek vyjádřil obavy, že ruský prezident Vladimir Putin nemá způsob, jak vycouvat z války na Ukrajině. Biden v této souvislosti prohlásil, že se snaží přijít na to, co s tím udělat, píše agentura Reuters.
Biden na akci na předměstí Washingtonu řekl, že se Putin domníval, že ruská invaze na Ukrajinu povede k roztříštění EU a NATO. Dodal, že Spojené státy a mnoho evropských zemí ale vyjádřilo Kyjevu silnou podporu.
Biden označil Putina za velmi vypočítavého muže. V této souvislosti vyjádřil obavy, že ruský vůdce „právě teď nemá východisko a já se snažím přijít na to, co s tím uděláme“.
Neúspěchy a vysoké ztráty Rusů
Ruský útok na Kyjev byl v březnu odražen díky silnému ukrajinskému odporu. Moskva, která svou invazi na Ukrajinu označuje za „speciální vojenskou operaci“, minulý měsíc vyslala další vojáky na východní Ukrajinu, aby se podíleli na velké ofenzivě, ruské zisky jsou však pomalé. Rusko podle odhadu Západu na Ukrajinu při zahájení útoku vyslalo okolo 150.000 vojáků. Podle Kyjeva jich od té doby přišlo o zhruba 25.650. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit.
Pozornost médií se v pondělí soustředila na moskevské Rudé náměstí, kde se za Putinovy přítomnosti konala vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce. Putin prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska na Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva.
Před přehlídkou se spekulovalo o tom, že by ruský prezident mohl oficiálně vyhlásit Ukrajině válku nebo oznámit všeobecnou mobilizaci. K tomu však nedošlo.
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
