Zahnal se Putin do kouta? Biden se obává, že ruský vůdce nemá, jak vycouvat z války
Americký prezident Joe Biden v noci na dnešek vyjádřil obavy, že ruský prezident Vladimir Putin nemá způsob, jak vycouvat z války na Ukrajině. Biden v této souvislosti prohlásil, že se snaží přijít na to, co s tím udělat, píše agentura Reuters.
Biden na akci na předměstí Washingtonu řekl, že se Putin domníval, že ruská invaze na Ukrajinu povede k roztříštění EU a NATO. Dodal, že Spojené státy a mnoho evropských zemí ale vyjádřilo Kyjevu silnou podporu.
Biden označil Putina za velmi vypočítavého muže. V této souvislosti vyjádřil obavy, že ruský vůdce „právě teď nemá východisko a já se snažím přijít na to, co s tím uděláme“.
Neúspěchy a vysoké ztráty Rusů
Ruský útok na Kyjev byl v březnu odražen díky silnému ukrajinskému odporu. Moskva, která svou invazi na Ukrajinu označuje za „speciální vojenskou operaci“, minulý měsíc vyslala další vojáky na východní Ukrajinu, aby se podíleli na velké ofenzivě, ruské zisky jsou však pomalé. Rusko podle odhadu Západu na Ukrajinu při zahájení útoku vyslalo okolo 150.000 vojáků. Podle Kyjeva jich od té doby přišlo o zhruba 25.650. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit.
Pozornost médií se v pondělí soustředila na moskevské Rudé náměstí, kde se za Putinovy přítomnosti konala vojenská přehlídka k 77. výročí vítězství ve druhé světové válce. Putin prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností - a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska na Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva.
Před přehlídkou se spekulovalo o tom, že by ruský prezident mohl oficiálně vyhlásit Ukrajině válku nebo oznámit všeobecnou mobilizaci. K tomu však nedošlo.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
