7000 tanků USA proti Hitlerovi. Biden udělil Putinovi lekci a podepsal zákon na pomoc Ukrajině
My si konec druhé světové války připomínáme 8. května, Rusko a další postsovětské státy o den později. A právě 9. květen si prezident USA Joe Biden zvolil ke kousavé lekci z historie pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Klíčové slovo: Lend-Lease. Co se pod spojením skrývá a co tím chtěl Biden Putinovi říct? Biden v pondělí podepsal zákon, který umožní urychlit a zjednodušit dodávky zbraní Ukrajině. Obnovuje tak program z druhé světové války.
Biden se rozhodl podepsat zákon o podpoře Ukrajiny, který se jmenuje stejně jako zákon, jímž USA podpořily Sovětský svaz proti Hitlerovi, Lend-Lease, v češtině nazývaný také jako zákon o půjčce a pronájmu.
Zákon umožní urychlit a zjednodušit dodávky zbraní Ukrajině, která se již třetí měsíc brání ruské invazi. Posiluje Bidenovu pravomoc uzavírat dohody s Ukrajinou a dalšími východoevropskými zeměmi, uvedl The Washington Post. Normu již dříve výraznou většinou podpořila Sněmovna reprezentantů i Senát.
Historická paralela
Nebýt dodávek amerických tanků, aut, munice i paliva, Rudá armáda by nacisty neporazila, uznával Nikita Chruščov, zatímco ostatní představitelé SSSR to raději tajili.
Návrh zákona o zbrojní a materiální pomoci Ukrajině přišel do amerického Senátu už v lednu, měsíc před invazí. Senát ho jednohlasně schválil 6. dubna, dolní komora koncem téhož měsíce. „V roce 1941 Amerika vytvořila Lend-Lease na posílení obrany demokracie od diktatury. Dnes jsem podepsala zákon obnovující tento program,“ uvedla na twitteru předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Biden zvolil „kousavě“ symbolické datum
A Biden se rozhodl ho podepsat symbolicky 9. května. „Za rozpočtové roky 2022 a 2023 smí prezident pověřit vládu půjčit nebo pronajmout obranný materiál vládě Ukrajiny či východoevropských zemí, na něž má dopad invaze Ruské federace na Ukrajinu, aby pomohl posílit obranné kapacity těchto zemí a chránit jejich civilní obyvatelstvo před potenciální hrozbou či probíhající agresí ozbrojených sil vlády Ruské federace,“ stojí v textu stručného zákona.
Název záměrně odkazuje na druhou světovou válku. V jejích počátcích zastávaly USA neutrální postoj, od problémů Evropy se snažily izolovat. Prezident F. D. Roosevelt chtěl podpořit Britské impérium, a tak prosadil skulinu: Striktně neutrálně si v USA může zbraně a munici nakoupit kdokoliv, kdo si pro ně přijede a zaplatí hotově. V praxi však Atlantik ovládalo Královské námořnictvo a Hitlerovi by takové transporty zarazilo.
Po roce a půl války na starém kontinentě se mínění americké veřejnosti i politiků více nachýlilo Britům pomoci, 9. února 1941 tak prošel zákon Lend-Lease. Zpočátku šlo o evropské země, brzy na seznam přibyla i Čína a Sovětský svaz či Jižní Amerika. Něco málo dostali i exiloví bojovníci z Československa. V prosinci toho roku zaútočilo Japonsko na Pearl Harbor a USA přímo vstoupily do války; pomoc spojencům ještě narostla.
Pomoc za biliony
Američané posílali zbraně, lodě, letadla, auta, palivo, oblečení, jídlo… Co jen bylo potřeba pro podporu spojenců. Dohromady šlo o 50 miliard tehdejších dolarů - šestinu veškerých válečných výdajů USA. Tři pětiny z toho šly Británii (která však část posílala dalším spojencům), druhým největším příjemcem byl Sovětský svaz.
SSSR obdržel asistenci v objemu 11 miliard dolarů, což v dnešních cenách odpovídá 3,4 bilionu korun. Detailní statistiky ukazují, že Moskva od Washingtonu dostala například 433 967 náklaďáků a džípů, 7287 tanků, 3066 lehkých bombardérů a 865 středních (a jediný těžký), 6695 stíhaček… A palivo, munici, měď, hliník či ocel na provoz a výrobu těch domácích. K tomu 300 tisíc párů bot, dva miliony podvlékaček, jednu přilbu (parašutistickou), čtyři dámské kravaty a tak dále, tabulky zahrnují tisíce položek. Pomoc putovala hlavně po moři, různými cestami přes Atlantik i Pacifik (na ruský Dálný východ).
O asistenci USA Stalin mlčel
„Nejdůležitější v této válce jsou stroje,“ připil Josif Stalin Franklinu Rooseveltovi na Teheránském summitu spojenců v listopadu 1943. „Spojené státy jsou zemí strojů. Bez strojů, jež jsme dostali skrze Lend-Lease, bychom válku prohráli.“
Později o tom ale mlčel. Však bylo zřejmé, že jde jen o společného nepřítele, sovětští komunisté už za druhé světové války chystali, kterak ovládnou velký kus Evropy. A tak se o pomoci od „vrahů z Wall Street“ moc nemluvilo. Poválečné reporty či historická pojednání tuto asistenci označovala za málo významnou.
Rusko a Bělorusko během společných vojenských manévrů nacvičovaly odpálení taktických jaderných zbraní. Dnes to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, podle kterého to byl nácvik, jehož cílem nebylo nikomu vyhrožovat. Předtím ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské strategické bombardéry Tu-160 nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.
„Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat,“ řekl Lukašenko. „Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat,“ dodal.
Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.
Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.
Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti.
Výjimek se našlo málo. „Musíme čestně uznat podíl našich spojenců na porážce Hitlera. Kdyby nám nepomohli, nevyhráli bychom,“ uvedl později v pamětech Stalinův nástupce Nikita Chruščov, za války mj. premiér Ukrajinské SSR. Válečné spojenectví nepovažoval nutně za přátelství, ostatně v 60. letech málem zahájil jadernou válku proti USA, ale roli západní techniky na úspěších Rudé armády přiznával. „Společně, krev našich bojovníků a vybavení od Spojených států a Anglie, vytvořily základ pro vítězství. Samozřejmě ty dodávky obohacovaly kapitalisty a profitovaly na nich americké monopoly. Ale nám pomohly.“
Lančmít pro Rudou armádu
„Od spojenců jsme dostali i mnoho nových zařízení, o kterých jsme vůbec netušili. Pro protiletecké síly jsme z Anglie obdrželi elektronický přístroj - radar,“ zmínil Chruščov. Na druhou stranu šlo i o nejzákladnější potřeby Rudé armády: „Tehdy se hodně vtipkovalo, i nevybíravě, o amerických konzervách. Ale byly vynikající. Bez nich by bylo velmi těžké armádu nakrmit,“ připomněl Chruščov v memoárech, že SSSR za války přišlo o nejúrodnější území - Ukrajinu a severní Kavkaz.
„Za první světové války byla přepravní krize v Rusku, která hodně usnadnila únorovou revoluci, způsobena výpadky produkce kolejí, lokomotiv a vagonů, neboť se průmyslová výroba přesměrovala na munici,“ napsal v eseji pro Rádio Svoboda historik Boris Sokolov. „Za druhé světové války zabránily paralýze železniční dopravy v Sovětském svazu jen dodávky skrze Lend-Lease.“
Zatímco pomoc za války Chruščov oceňoval, po ní už se za americkou výbavu začínal hanbit. To když i na vojenských přehlídkách museli rudoarmějci své kanóny zapřahat za tahače z USA, na amerických podvozcích jezdily i slavné „Stalinovy varhany“, raketomety Kaťuša.
„Skoro všechna naše vojenská technika v NDR byla na amerických studebakerech. Je to ostuda. Kolik let uplynulo od války, ale my pořád jezdíme americkými vozy,“ psal Chruščov.
Pro srovnání, na Ukrajinu USA za dva a půl měsíce války poslaly (nebo odsouhlasily) pomoc v podobě výzbroje a vybavení v celkové hodnotě 3,8 miliardy dolaru (90 mld. Kč), uvádí americké ministerstvo zahraničí. Výcvik vojáků či sdílení satelitní špionáže nepočítaje.
Další ohromnou pomoc USA nabídly spojencům po skončení světové války - Marshallův plán na obnovu rozvrácených ekonomik. Nabídka platila i pro východ Evropy; Československo ji vážně zvažovalo, ale komunisté z Moskvy to zakázali. Právě tím se definitivně narýsovalo rozdělení na dva bloky.
