Neděle 16. června 2024
Svátek slaví Zbyněk, zítra Adolf
Oblačno, déšť 23°C

Ukrajině nyní splácíme dluh, uvedl Zeman. Ukrajinský velvyslanec zmínil fašismus v Rusku

Autor: ČTK - 
8. května 2022
15:42

V řadách Rudé armády bojovala i při osvobozování někdejšího Československa řada Ukrajinců a Česko jim nyní splácí dluh podporou bojující Ukrajině i přijetím uprchlíků před ruskou invazí, Při dnešním uctění památky padlých ukrajinských vojáků Rudé armády v Praze na Olšanských hřbitovech to uvedl prezident Miloš Zeman. Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v souvislosti se současným Ruskem prohlásil, že fašismus znovu propukl tam, odkud dříve nejhlasitěji zaznívala slova o antifašismu.

Zeman v projevu řekl, že v řadách někdejší sovětské armády, konkrétně pěchoty, bojovalo podle údajů historiků 60 až 80 procent Ukrajinců. „A právě tito vojáci osvobozovali moji vlast, tehdejší Československo, a mnozí z nich zde padli. Máme vůči nim dluh, a dluhy se mají splácet. Jsem rád, že Česká republika tento dluh splácí jak podporou dnes bojující Ukrajině, tak i přijetím uprchlíků před válkou,“ uvedl prezident.

Perebyjnis o fašismu v Rusku

„To, co dnes vidíme v Rusku, je obyčejný fašismus, věci je třeba nazývat pravými jmény,“ prohlásil Perebyjnis.V hlavě ruského diktátora, jak označil ruského prezidenta Vladimira Putina, se podle něho zrodila myšlenka vlastní výjimečnosti. Rozhodl podle velvyslance, že může beztrestně rozpoutat válku, okupovat cizí území a vyhlazovat celé národy. Svět obdobně jako před druhou světovou válkou podle Perebyjnise zaspal, když se nechal vlákat do pasti energetické závislosti na Rusku. „Svět se chtěl vyhnout válce a znovu zvolil hanbu. A má, jako vždycky, hanbu i válku,“ řekl velvyslanec.

Je podle něho nutné Putinův režim zničit ekonomicky, Ukrajina spoléhá podle velvyslance na demokratický svět. „Je to ve vašich silách, totální izolace Ruska,“ zdůraznil.

Politici v čele s prezidentem Zemanem a premiérem Petrem Fialou (ODS), vojáci a další lidé si dnes připomněli v Praze u Národního památníku na Vítkově 77. výročí konce druhé světové války v Evropě. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) následně vyrazil na pietu v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku, což je podle něj je i výzvou, aby se v budoucnu společnost chovala férově k jakýmkoli menšinám, řekl dnes ČTK.

Vystrčil: Pietní místa jsou dokumentem bezpráví a nelítostné perzekuce

U tamního nouzového pohřebiště po poledni začalo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu. Úctu, která se při pietě projevuje, si zaslouží všechny oběti nacismu, uvedl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín za místo české hanby a omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali. Dnešní pieta je důležitá i proto, že situace menšin začíná být v ČR před komunálními volbami vyhrocená, řekl ČTK vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti).

„Pietní místa jsou dokumentem bezpráví a nelítostné perzekuce, kterou romská komunita, židovská komunita a další lidé zažívali od fašistů. Je to pro nás memento, abychom dělali vše pro to, aby se takové utrpení neopakovalo. To, že si to připomínáme na místech, kde tomu tak bylo, umocňuje tu výzvu, abychom dělali všechno pro to, aby se v budoucnosti společenství dokázala chovat férově a seriózně k menšinám, ať jsou to etnické, sociální nebo náboženské menšiny, a abychom si uvědomili, že úroveň demokratické společnosti se pozná jednak podle toho, jak se chová k menšinám, a jednak podle toho, zda dokáže, nebo nedokáže přiznat chyby,“ řekl ČTK Vystrčil.

Doplnil, že to vše symbolizuje památník Lety u Písku. Dokazuje podle něj, jak fašisté a komunisté netolerovali menšiny. „A to, že jsme i my udělali chybu, když jsme (včas) nedokázali vykoupit prasečák a zbudovat pietní místo. Trvalo to delší dobu, než by to mělo trvat, kdybychom si dokázali více uvědomit, jak velký význam to pietní místo má,“ řekl Vystrčil.

Pietního aktu se zúčastnili i vicepremiér Bartoš, Baxa nebo bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Baxa uvedl, že Romové zažívali po staletí segregaci a sociální vylučování. „Osud většiny českých Romů se tragicky naplnil v holokaustu. Sociální segregace pokračovala za komunismu v jiné podobě dál. Rád bych řekl, že příběh vylučování Romů ze společnosti skončil s listopadem 1989, trvalo ale víc než dvacet let od revoluce, než padlo rozhodnutí o vykoupení vepřína,“ řekl Baxa.

Bartoš: Historie má tendenci se opakovat. 

Bartoš ČTK řekl, že pieta v Letech je na místě, protože historie má tendenci se opakovat. „Třeba situace, která souvisí se současnou válkou a uprchlíky, v jistém směru kopíruje historii druhé světové války. Památník v Letech, který bude už brzo stát, je důkaz lidské vytrvalosti, lidí, kteří nezapomínají. Paměť a důstojná vzpomínka nám umožňuje předcházet stejným chybám. Situace s výhledem ke komunálním volbám a menšinám v České republice začíná být opět vyhrocená. Musíme v sobě najít lidství, a ne předsudky,“ řekl Bartoš.

Poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura řekl, že stejně jako před 80 lety jde o lidskost. „Překlenout cizost a jinakost, anonymitu, která je mezi lidmi. Události na Ukrajině nám ukazují, že zdánlivě každodenní lidskost je nesamozřejmou hodnotou,“ řekl poslanec. Dodal, že při komunálních i dalších volbách je třeba bránit populismu, když bude někdo „vytahovat romskou kartu“.

Po aktu mohou lidé navštívit farní hřbitov v nedalekých Mirovicích, kde jsou pohřbené především dětské oběti letského tábora.

Pietní akt začal českou hymnou, držela se i minuta ticha za oběti války na Ukrajině. „Romský holokaust je pořád ještě pojmem neznámým, do značné míry. Něco už se ve společnosti ví, ale pořád si z toho společnost nebere ponaučení, a to mě hrozně štve. Snažíme se rozumně společnost informovat,“ řekl ČTK Růžička. Podle něj teď chybí peníze na „to nejdůležitější“, centrum Romů a Sintů v Praze. Z norských fondů mají jeho zakladatelé asi 30 milionů Kč, dodal Růžička.

Místo romského koncentračního tábora v Letech 

V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Později tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13.000 prasat. Na demolici vepřína dal stát 110 milionů korun. Odhadované náklady na vznik památníku překročily 30 milionů, muzeum romské kultury ale očekává, že se s ohledem na rostoucí ceny materiálů nejspíš zvýší. Část uhradí dotace z norských fondů a část státní rozpočet. Nejdřív je nutné zbourat vepřín, pak by měl vzniknout na jeho místě Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který chce muzeum otevřít příští rok. Podle starších informací mělo muzeum na stavbu příslib milionu eur (asi 25 milionů Kč) z norských fondů a půl milionu eur (13 milionů Kč) na expozice a aktivity.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech byla v areálu bývalého vepřína.

21:00
15. 6. 2024

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

20:55
15. 6. 2024

Těžké boje v Doněcké oblasti.

Těžké boje v Doněcké oblasti. Těžké boje v Doněcké oblasti. Těžké boje v Doněcké oblasti.
21:31
15. 6. 2024

Všichni lídři na jedné fotce. Prezident Petr Pavel stojí vedle prezidenta Argentiny Javiera Mileie.

Mírový summit ve Svýcarsku.
Zobrazit celý online

Video  Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem na pietě ke konci 2. světové války  - ČTK
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa