Hyper rakety? Putinova armáda padá na náklaďácích a pneumatikách, údržba trpí korupcí
Hypersonické rakety, neviditelné stíhačky Su-57, nové ponorky… Vladimir Putin investoval do supermoderních zbraní, jimiž se chlubí na vojenských přehlídkách. Jenže páteř ruské armády – obyčejné náklaďáky - jsou v bídném stavu, kvůli korupci, šlendriánu a nemotivovaným brancům. I proto nedokázal Putin dobýt Kyjev. Proč je nákladní vůz tak důležitý a co jejich stav říká o celé ruské armádě, rozebírá analýza CNN.
„O strategii se baví amatéři, profesionálové řeší logistiku,“ prohlásil Omar Bradley, jeden z nejdůležitějších amerických generálů druhé světové války. Platí to dodnes. V moderní válce si člověk představí hlavně vojáky, tanky a rakety. Ale možná důležitější je obyčejný náklaďák, závisí na něm všechny armádní složky. Vojáky vozí na frontu, tankům dovážejí munici a i ty rakety tam přepravují. „Všechno, co armáda potřebuje, přiváží náklaďák,“ shrnuje Trent Telenko, který dřív kontroloval kvalitu dodávek pro Pentagon. Podceňovat armádní náklaďáky se nevyplácí. Ale zjevně právě to se děje v Rusku.
Ruská armáda má vojenskou sílu na obsazení cílů předpokládaných podle scénářů západních stratégů, předvídal v listopadu Alex Vershinin, vysloužilý podplukovník americké armády, na webu War on the Rocks. „Ale nemá logistické síly, aby to zvládla na jeden zátah bez logistické pauzy.“ A z toho vyplývala i jeho rada: „Stratégové NATO by měli vyvinout plány zaměřené na využití ruských logistických problémů, než řešit nerovnováhu v bojové síle. To znamená vtáhnout ruskou armádu hluboko na území NATO a natáhnout ruské zásobovací linie na maximum, cílit na logistickou a dopravní infrastrukturu jako náklaďáky, železniční mosty a ropovody.“
Jeho analýza a rady se týkaly potenciálního ruského vpádu do Polska či baltských členů Severoatlantické aliance, ale právě tak nakonec vypadala obrana před ruským postupem na Kyjev.
Logistické síly ruské armády podle Vershinina nejsou nastavené na rozsáhlé pozemní ofenzivy daleko od jejich železnic. Ruská armáda nemá dost náklaďáků, aby zvládala logistiku dál než 150 kilometrů od skladů. A na Ukrajině jde o násobně větší vzdálenosti.
„Rusové zápasili s logistikou,“ konstatoval v březnu americký ministr obrany Lloyd Austin pro CNN. „Nepostupovali tak daleko a rychle, jak si přáli.“
Praskající pneumatiky
Ruská logistika není jen nedostatečně naplánovaná, vozový park je navíc v bídném stavu. Fotografie poškozených a opuštěných nákladních aut podle vojenských analytiků vypovídají mnohé o poměrech v ruské armádě – a nejenom o logistice. Například snímek protiletadlového raketového systému Pancir-S1 na podvozku KAMAZ-6560 (stroj za desítky milionů korun), který Ukrajinci ukořistili hned v prvních dnech války, koncem února. Rusům se totiž náklaďák zasekl v blátě. Při snahách ho vyprostit se mu rozpadla pneumatika.
„Jeden rok nikdo to vozidlo neudržoval,“ odhaduje Telenko. „Pokud byla ruská armáda příliš zkorumpovaná na údržbu Panciru-S1, byla příliš zkorumpovaná na údržbu všech náklaďáků a kolových obrněných transportérů,“ napsal na twitteru.
Vozy totiž musí jezdit, nebo se s nimi každý měsíc aspoň trochu musí pohnout, přeparkovat je. Jinak trpí pneumatiky, mj. slunečním svitem zkřehnou a snáze pak při námaze praskají. Stejně tak se musí kontrolovat systém centrálního dofukování pneumatik, kterým bývají ruské terénní vozy vybaveny (kompresor dofukuje prostřelenou pneumatiku, rovněž lze za pochodu pneumatiky upouštět – pro terén je vhodnější nižší tlak než pro silnici).
„Na pneumatiky jsem drobet expert. Tohle nejsou radiály pro těžké kamiony ze sovětské éry, ale čínské vojenské pneumatiky, konkrétně myslím Yellow Sea YS20,“ reagoval na twitteru Karl Muth, ekonom a vládní poradce. „Ty jsem prvně viděl v Somálsku a Súdánu; je to špatná čínská kopie excelentního vojenského designu Michelin XZL.“ A kopie Made in China oproti francouzským originálům nemají takovou nosnost, ani neprocházejí takovou kontrolou kvality.
Se správnou údržbou by ruská vozidla mohla zvládnout i pověstnou ukrajinskou „rasputicu“, období, kdy tají sněhy a roviny se změní v bažiny. S takto náchylnými pneumatikami se však ohromné konvoje, mířící v únoru a březnu mimo jiné na Kyjev, musely držet na asfaltu.
Bez silnic to nešlo
„Kolová vozidla vždy jezdí lépe po silnici, tam mají rychlostní výhodu proti pásovým,“ komentovala pro magazín Forbes Cynthia R. Cooková z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Na dlouhé cesty terénem nejsou nutně navržená. A jezdit mimo silnice rovněž znamená náročnější údržbu, musejí je následovat cisterny s palivem, což jsou často těžší vozidla, která musejí operovat na silnicích.“
A tam byly snadným terčem pro ukrajinské drony a dělostřelce, jak ukázala četná videa. „Hlavní část ruské kolony, postupující na Kyjev, zůstala 30 kilometrů od centra města, zdržoval ji ukrajinský odpor, mechanické problémy i zácpa,“ citovala CNN začátkem března britské ministerstvo obrany.
A dál konvoje nedojely – místo útoku na hlavní město se invazní síly musely spokojit s pleněním městeček na předměstí a po pár týdnech odtáhly na východ či zpátky do Běloruska.
Bylo to vidět i v situacích, kdy bojové stroje musely odtahovat porouchaná vozidla do zázemí, někdy i 150 kilometrů. Jedno tzv. praporní úkolové uskupení ruské armády, které může zahrnovat desítky vozidel, má standardně jen jednu těžkou odtahovku a jednu lehčí, konstatoval Vershinin.
Do jisté míry se ruské síly snažily nedostačující vojenské náklaďáky doplnit obyčejnými. „Špatné znamení,“ ohodnotil to Phillips O’Brien, profesor strategických studií na skotské Univerzitě v St Andrews. „Civilní náklaďáky se nevyrábějí s vojenskými specifikacemi. Nejsou stavěné na takové náklady, na převážení takové výstroje,“ uvedl pro CNN. Ne všechny také zvládají jezdit mimo zpevněné cesty.
Putin podle něj udělal velkou strategickou chybu. „Okázalá vojska diktatur se často soustředí na pompézní zbraně, kupují efektní letadla a tanky, ne však ty nudné věci,“ konstatuje profesor a připomíná třeba stíhačky páté generace Su-57 a flotilu 11 moderních ponorek. Na pořádné náklaďáky, respektive jejich náležitou údržbu, armáda důraz neklade.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme v sobotu ráno, dobrou noc.
„Je nemožné ospravedlnit to, co Rusko dělá. Nikdy neodpustíme zabíjení našich lidí, tyto brutální útoky. Při včerejším útoku na Kyjev Rusko zabilo 31 lidí. 179 bylo zraněno. Upřímnou soustrast rodinám, blízkým a všem, kteří ztratili to, co jim bylo nejdražší. Byl to jeden z nejbrutálnějších útoků na hlavní město,“ napsal k dnešnímu útoku na Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že dnes navštívil záchranáře, kteří se podílejí na odklízení škod a rodiny obětí.
It's impossible to justify what Russia is doing. We will never forgive the killing of our people, these brutal strikes. With yesterday’s strike on Kyiv, Russia killed 31 people. 179 were injured. My sincere condolences to the families, the loved ones, and to all who have lost… pic.twitter.com/3Kgo06T8gl
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 1, 2025
Donad Trump oznámil, že nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co označil za provokaci ze strany ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva.
Z větší části už je armáda profesionální, asi čtvrtinu aktuálně tvoří branci sloužící jeden rok (byť podle některých expertů jsou ke vstupu do profesionální armády mnozí dotlačeni). A právě branci se nezřídka starají o vozový park. „Za rok se o údržbě vojenských systémů moc nenaučíte,“ připomíná Telenko. Navíc „bažanti“ nemají zrovna velkou motivaci se snažit.
A druhým faktorem je hluboce zakořeněná korupce, jak píše profesor práv z Harvardovy univerzity Matthew Stephenson. „Korupce v podobě zpronevěry a úplatků může vést k pořizování podřadné výstroje; například přidělením zakázky na vybavení či údržbu méně kvalifikovanému dodavateli, který je však ochotnější dávat úplatky,“ uvedl Stephenson na Globálním antikorupčním blogu. „Zejména pohonné hmoty, kterých by vzhledem ke svému přírodnímu bohatství mělo Rusko mít spoustu, se často prodávají na černém trhu.“ Takové zprávy chodily i z Běloruska, kde cvičení ruské armády znamenalo čekání a chystání pozic na invazi.
Postupující konvoje bojových vozidel pak rychle strádaly, náklaďáky je nestíhaly zásobovat jídlem a cisterny palivem. O spoustu nebojových vozidel už také Rusové přišli. Telenko odhaduje, že nahradit je potrvá alespoň šest měsíců.
„Nedovedu si představit, že by Rusové mohli udržet své stávající pozice, natož podnikat další ofenzivy, se stávajícím vozovým parkem. Náklaďáky jsou páteří každé moderní mechanizované armády – když je nemáte, chodíte pěšky,“ uzavírá pro CNN.
