Putinův nový hlavní cíl je Donbas. Proč se ho snaží dobýt a obklíčit? Co získá?
Rusko po řadě porážek stáhlo svá vojska od Kyjeva a jeho „speciální vojenská operace“ se začíná soustředit na východ Ukrajiny, což může vést k vleklému konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin avizoval záměr „osvobodit Donbas“; co to v praxi bude znamenat? Je to vůbec reálné? ptá se BBC.
Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny už ruské síly zdevastovaly a způsobily tam humanitární katastrofu, ukrajinskou armádu však neporazily. „Budeme bojovat o každý metr naší země,“ hlásal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v očekávání tuhých bojů na východě.
Nejlépe vycvičené jednotky Ukrajiny se tam už nacházejí, osm let tam čelily ozbrojeným separatistům podporovaným Ruskem. Jednotky zřejmě utrpěly těžké ztráty, ale stále jsou pro invazní Putinovu armádu oponentem, s nímž musí počítat.
Co je Donbas?
Pojem Donbas označuje starou uhelnou a ocelářskou oblast na východě Ukrajiny. Putin ale ve svých projevech o osvobozování hovoří o větším území - dvou celých oblastech, Luhanské a Doněcké. Ty se rozkládají od Azovského pobřeží na jihu (včetně Mariupolu) až k ruským hranicím na severu. Obě mají přes 26 tisíc kilometrů čtverečních, dohromady to je plocha jako celé Čechy.
„Klíčové je, že z pohledu Kremlu je tato rusky mluvící část Ukrajiny víc Ruskem než Ukrajinou,“ komentuje pro BBC analytik Sam Cranny-Evans z Královského institutu spojených služeb (RUSI).
Sice tam coby mateřský jazyk ruština převažuje, za Rusy se ale místní většinou nepovažují – a Rusku už nefandí. „Mariupol byl jedno z nejvíc proruských měst na Ukrajině,“ připomíná vojenský analytik Konrad Muzyka. Kruté bombardování to změnilo.
V předvečer invaze Vladimir Putin rozhodl, že Rusko uzná oba separatistické státy za suverénní země – a to v hranicích celé Doněcké a Luhanské oblasti. Z těch přitom ukrajinská vláda ovládala dvě třetiny. „Není naším plánem okupovat ukrajinské území. Nikomu nic nezamýšlíme vnucovat silou,“ uvedl Putin 24. února, v den zahájení invaze. Záměrem byly podle něj demilitarizace a denacifikace Ukrajiny.
Po měsíci ohlásil nové cíle: Osvobození Donbasu. Už před invazí bylo však jasné, že chce celý východ Ukrajiny. Není zřejmé, zda doufá v ovládnutí i celé Chersonské oblasti na jihu či dobytí černomořského pobřeží, dodává BBC.
Jak napsala ruská státní agentura TASS, k 25. březnu ruské síly splnily cíle první fáze operace. „Osvobozeno“ bylo 54 % samozvané Doněcké lidové republiky a 93 % Luhanské.
Kdyby se Donbas podařilo Rusům ovládnout před 9. květnem, mohl by Putin prezentovat válečné zisky na vojenské přehlídce Dne vítězství – výročí porážky nacistického Německa.
Dalším krokem by pak patrně byla anexe celého Donbasu, stejně jako Krymu po diskreditovaném referendu roku 2014. Vůdce Luhanské oblasti, v praxi loutka Kremlu, už hovořil o referendu „v blízké budoucnosti“ o připojení k Rusku, jakkoliv zní pořádání referenda uprostřed bojů absurdně.
Ve skutečnosti však dobytím Donbasu Rusko nebude mít vyhráno. „Je to veliké území, neměli bychom podcenit geografické složitosti,“ varuje Tracey Germanová, jež na londýnské King’s College vyučuje konfliktní a bezpečnostní studia.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
Ani po týdnech bojů Rusové nedokázali ovládnout Charkov, druhé největší město, nedaleko od ruských hranic. Nakonec dobyli aspoň Izjum v Charkovské oblasti, město strategicky položené na dálnici směrem na Donbas. „Když se podíváte, co dělají okolo Izjumu, kopíruje to hlavní linie dálnic; to dává smysl, jelikož přesouvají většinu své techniky po silnicích a železnici,“ dodává Germanová. Dalším velkým cílem na dálnici M03 je Slavjansk. Město se 125 tisíci obyvateli už separatistické síly nakrátko ovládly roku 2014, než ho opět osvobodily ukrajinské síly. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) bude toto město klíčové – bez něj ruská kampaň na ovládnutí Donbasu nejspíš selže.
Zákopy a dobrá morálka
„Rusko tady využije výhodu kratších zásobovacích linií – které byly problémem v jeho neúspěšné ofenzivě na hlavní město,“ konstatuje reportér BBC Jonathan Beale. „Máme dobré zbraně a dobrá opevnění, pokud na nás Rusko zaútočí, prohraje,“ řekl mu u zákopů mladý voják Andrej. Morálka obránců je dobrá, navzdory únavě.
Na začátku invaze měly ukrajinské síly na východě deset brigád, zocelených osmi lety bojů se separatisty a s nejlepším výcvikem a výzbrojí. „Nyní počty ukrajinských sil neznáme,“ konstatuje analytik Cranny-Evans. Utrpěly tam značné ztráty, ale v minulých týdnech je posílilo nemálo dobrovolníků.
Naopak na druhé straně je morálka zřejmě špatná. Ruské síly se skládají z místních branců (muži na územích separatistických republik se mnohdy před násilným odvodem snaží schovávat) i z vojáků ruské armády.
Zatímco ukrajinští vojáci připravují zákopy, civilisté východní oblasti evakuují, píše BBC. „Musí se to zvládnout nyní, později budou lidé pod palbou a čelit smrtelným hrozbám,“ vyzvala začátkem dubna vicepremiérka Iryna Vereščuková. „S tím pak nic neudělají a my nebudeme schopni pomoci.“ To se ukázalo už v Mariupolu, kde Rusové slibovali otevřít humanitární koridory pro prchající lidi, avšak sliby nedodrželi, evakuace se komplikovala a civilisté umírali.
