Válka je „nejlepší přítel“ infekčních nemocí, varují experti. Udeří na Ukrajinu vlna covidu?
Při vypuknutí konfliktu na Ukrajině svět téměř zapomněl, že je tu stále pandemie covidu-19. Odborníci ale varují, že válka je „nejlepším přítelem“ infekčních nemocí. Portál Time uvedl, že před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu bylo proti covidu-19 proočkováno jen 35,6 % ukrajinské populace a jen přes jedno procento mělo posilující dávku. Lidé se tísní v krytech, starost o rozestupy a roušky jde stranou a zdravotní experti se obávají, že spolu s tím přijde další vlna koronaviru, kterou zkomplikuje i péče o zraněné. Navíc je možné, že vznikne nová varianta koronaviru.
Sedmidenní průměr případů nemocných covidem-19 na Ukrajině k 24. únoru, kdy Rusové zahájili invazi, činil 26 740 nových případů denně. Na Ukrajině žije 4,4 milionů obyvatel a odborníci se domnívají, že čísla nakažených mohla být daleko vyšší. Oficiální statistiky navíc uvádějí, že svou první dávku vakcíny dostalo zhruba 35,6 procenta celkové ukrajinské populace. K 20. únoru 2022 mělo druhou dávku očkování 34,3 procenta a 1,6 procenta mělo třetí dávku. Do poloviny února navíc bylo 60 % testů pozitivních a země se potýkala s nárůstem případů varianty omikron. Ačkoliv se vláda snažila lidi k vakcinaci motivovat, převládala hlavně nedůvěra ve vakcíny.
Hrozí vznik nových variant?
Tak nízká proočkovanost nestačí brzdit šíření viru, varují odborníci. Navíc pokud se k tomu přidá válka, je tu možné riziko prudkého a nekontrolovatelného nárůstu infekcí, ale také hrozí vznik nových variant, což může být problém pro celý svět. Zároveň nošení roušek, rozestupy a hygiena jsou zásadními zbraněmi proti šíření covidu-19, ale to samozřejmě nelze dodržet, pokud v zemi zuří ozbrojený konflikt.
„Válka je ‚nejlepším přítelem' infekčních nemocí,“ řekl pro portál Time Michael Osterholm, ředitel Centra pro výzkum a politiku infekčních nemocí z univerzity v Minnesotě. Válka narušuje programy péče o veřejné zdraví, omezuje lékařskou péči pro ty, kteří jsou vážně nemocní, a je důsledkem přenosu virů. Pokud se lidé tísní v krytech a ve vlacích, může přijít další problém, dodal Osterholm.
Lidé ve válečných zónách jsou zranitelnější vůči nemocem
Před deseti lety vědci ze Světové zdravotnické organizace zjistili, že až 65 % ohnisek vážných infekčních chorob, které se objevily v 90. letech, bylo v oblastech válečných konfliktů, ale také mezi uprchlíky.
Les Roberts, profesor z Kolumbijské univerzity, který strávil čas ve válečných zónách právě řešením ohnisek nemocí, poznamenává, že populace ve válečných zónách jsou obzvláště zranitelné vůči virovým onemocněním, jako je např. i covid-19.
Dobré ráno, drazí čtenáři. „Rafinerie Kirišinefteorgsintez (KINEF), jedna z největších v Rusku, hoří poté, co ji brzy ráno zasáhlo několik ukrajinských dronů,“ hlásí na sociální síti X Tatarigami, specialista na zpravodajské informace z otevřených zdrojů a analýzy. „Závod, který se nachází více než 700 km od Ukrajiny, má roční produkci téměř 20 milionů tun.“ Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v sobotu, dobrou noc. Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.
„Pokud jste ve stresu, váš imunitní systém je oslabený. Nemůžete se řádně stravovat a stejně tak nemůže čelit různým nemocem. V dobách konfliktu lidé končí v protileteckých krytech, suterénech nebo náklaďácích, které jsou přeplněné a je tam špatná cirkulace vzduchu. Lidé si často neuvědomují, že válka je ideální semeniště pro nemoci,“ dodává Roberts.
Od začátku války opustilo Ukrajinu podle odhadů více než 670 tisíc lidí a podle odborníků to jistě povede k nárůstu případů covidu-19, zejména v zemích jako Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Moldavsko.
Přijde narušení zdravotní péče v EU?
Zdravotní experti jsou podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky znepokojeni zejména situací v Polsku, kam uprchla téměř polovina Ukrajinců. „Covid-19 se právě teď šíří jako blesk,“ říká Jeffrey Shaman, profesor epidemiologie z univerzity v Columbii. V místech, jako je např. Polsko a západní Ukrajina, má teď virus ideální „příležitost“ napáchat velké škody. Pokud poroste počet nemocných, bude to nápor pro zdravotnictví. Nemocnice nyní zavalí uprchlíci a válečná zranění budou mít přednost před covidem-19, což jen usnadní šíření viru. To povede k narušení zdravotnické péče, protože se nakazí zdravotníci a ti nebudou moci pracovat.
„Nemocnice budou zahlcené kvůli zraněným, časem to povede ke zhoršení úrovně zdravotní péče. Pokud dojde k podobné situaci v dalších zemích, zkolabuje zdravotnictví v celé Evropě,“ myslí si Shaman a doporučuje, aby země přistoupily k opatřením, aby se covid-19 nešířil i přes nápor uprchlíků.
Na očkování není čas ani myšlenky
Další odborníci se také obávají dlouhodobých dopadů válečného konfliktu na kontrolu šíření covidu-19. Studie ukázaly, že imunita po očkování vydrží maximálně 6 měsíců. Pokud ale bude konflikt na Ukrajině pokračovat, nebude prostor na očkování obyvatel.
Jaké je řešení této situace? Odborníci se neshodnou. Jelikož byla narušena suverenita státu, je těžké prosazovat programy na ochranu veřejného zdraví. Světová zdravotnická organizace nemá dostatek zdrojů na rychlé nasměrování dodávek vakcín a personálu do krizových oblastí, jako je právě Ukrajina. Navíc nyní jsou potřebnější jiné věci, než vakcína proti covidu-19. Organizace, jako jsou Lékaři bez hranic a další humanitární skupiny, také hrají klíčovou roli, ale ty se mohou orientovat pouze na lokální péči. Proto je důležité, aby konflikt co nejdříve skončil.
