7°C
V Praze se léčí uprchlíci s nádory krve, nejmladšímu je 19 let. Lékař řekl víc
Šest pacientů z Ukrajiny s Hodgkinovým lymfomem se začalo léčit na I. interní klinice. Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK v Praze. Lymfom je společný název pro několik desítek nádorových onemocnění. Ačkoliv dvě třetiny všech lymfomů jsou typické pro starší věk, jedná se o pacienty, z nichž nejmladšímu je 19 let. Lékaři ze specializovaných center počítají s převzetím i dalších nemocných uprchlíků. MUDr. Marek Trněný Blesk Zprávám řekl, že přerušení léčby u této nemoci znamená velké riziko.
Lymfom je společný název pro několik desítek nádorových onemocnění. Typy se liší průběhem, prognózou i léčbou. Charakteristické je postižení mízních uzlin, které jsou často zvětšené, ale nebolestivé. Nemocný nemusí mít na začátku žádné příznaky. Lymfom může vzniknout kdekoli v těle. Jde o onkologické onemocnění jednoho druhu bílých krvinek, které tvoří lymfatickou tkáň. Projeví se nejčastěji únavou, hubnutím, pocením, horečkou bez infekční příčiny. Mohou se objevit také bolesti břicha, zhoršený dech nebo kašel. Nemoc má genetickou příčinu.
Péče o nemocné s lymfomy se v ČR soustřeďuje do specializovaných center, kterých je pro dospělé osm. Pro děti jsou k dispozici dvě centra s transplantační jednotkou a šest bez ní.
Mladí uprchlíci s nádory krve
Jak řekl Blesk Zprávám předseda KLS prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., který je také přednostou I. interní kliniky – hematologie VFN a 1. LF UK v Praze, nyní se na pražské klinice léčí 6 uprchlíků z Ukrajiny.
„Jsme v kontaktu s vedením onkologického ústavu v Kyjevě stejně jako s mezinárodní pacientskou organizací. Deklarovali jsme připravenost převzít péči o nemocné, kteří museli kvůli válce opustit zemi,“ uvedl MUDr. Marek Trněný. „Počítáme s převzetím těch, kteří to budou potřebovat. Jsme přesvědčeni, že část prostředků z nebývalé solidarity s Ukrajinou stejně jako případná dotace z EU by měla směřovat do nákladů na tuto péči.“ Během tří týdnů do Prahy dorazilo 6 pacientů.
„Tři pacienti, kteří se u nás léčí, mají Hodgkinův lymfom, což je choroba, která se vyskytuje převážně u mladších pacientů. Nejmladší pacientce je 19 let, druhé ženě 39 let a muži 45 let. Nemáme tu žádného pacienta nad 70 let, jak to vídáme u nás,“ vysvětluje Trněný. Dvě třetiny všech lymfomů jsou typické pro starší věk, typickému pacientovi s tímto onemocněním je kolem 60 let věku.
Lékař uvedl, že pacienti dorazili do Česka v dobrém stavu. „Jedna pacientka začala první cyklus léčby, druhá byla teprve před zahájením léčby. Ukrajinští kolegové jim naplánovali léčbu tak, že se pod ni mohu podepsat,“ dodal k tomu Trněný.
Nedokončená léčba může být problém
Problém může nastat ve chvíli, kdy je léčebná terapie u lymfomů přerušená, k čemuž může ve válečném stavu na Ukrajině dojít.
„Obecně princip léčby nádorů spočívá v tom, že vy se snažíte dosáhnout toho, čemu říkám remise – tedy ústup onemocnění a my chceme dosáhnout kompletní remise,“ řekl MUDr. Trněný. U každého pacienta, který remise dosáhl, ale přetrvává určitá „zbytková nemoc“, proto může léčebná terapie pokračovat např. další dva roky, říká se jí udržovací terapie.
„V okamžiku, kdy úvodní terapie není dokončená, často nebylo dosaženo ani té úrovně zbytkové nemoci, tak u těchto lidí je vysoké riziko, že jejich choroba vzplane znovu,“ upozorňuje hematolog.
Nemocnice jsou podle jeho slov schopné léčbu ukrajinských uprchlíků zvládnout.
Větší část pacientů podle vedoucí lékařky lymfomové skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno doc. MUDr. Andrey Janíkové, Ph.D., do ČR teprve přijde. „Jsme připraveni pacienty přijmout. Naše povinnost je postarat se o ty, kteří za nás na Ukrajině bojují,“ komentuje situaci doc. Janíková.
Počet pacientů s lymfomem se v Česku ztrojnásobil
Počet pacientů s lymfomem nebo chronickou lymfocytární leukémií se za 30 let ztrojnásobil. V Česku nyní žije přes 26 000 lidí, kteří se s lymfomem léčili nebo léčí. Ročně lékaři tuto diagnózu řeknou více než 2500 lidem, kolem 900 lidí nemoci každý rok podlehne.
Přesnou příčinu nárůstu počtu pacientů lékaři neznají, roli podle nich hraje životní styl a stárnutí populace. „Dvě třetiny všech lymfomů jsou typické pro starší věk, je to tedy do jisté míry daň za dlouhověkost,“ řekla Andrea Janíková.
Díky moderním léků mortalita u lidí s lymfomy stagnuje či mírně klesá. Lékaři si ale stěžují na pomalý vstup nových léků na trh. Od registrace Evropskou agenturou pro léčivé prostředky (EMA) trvá uvedení na trh v Česku podle Davida Belady ze 4. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové často rok i déle.
Témata:
Související
