Podle ředitele Domu dětí a mládeže Jablunkov Václava Pospíšila, kde Ukrajincům v dopoledních hodinách uvolnili prostory, aby mohli být pospolu, je důležité prolomit počáteční nedůvěru ke všemu novému.
Zatímco maminky chystaly v kuchyni svačiny, nejmenší děti si hrály a starší tvořily se dřevem, zpívaly i tančily. „Kromě toho každý dostal vizitku se jménem a procvičovali jsme - já jsem, já mám, prostě hlavně základní slovesa být a mít,“ dodal.
Vytvoříme malotřídku
Čeština Ukrajincům celkem jde, ale podle pedagogů je jim ještě bližší polština, se kterou se tady v polsko-českém příhraničí taky bez problémů domluví. I když se říká, že na aklimatizaci v cizí zemi jsou potřeba zhruba ti měsíce, Pospíšil si myslí, že to uprchlíci zvládnou rychleji.
VIDEO: Blesk Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice.
Blesk Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice Jiří Marek
„Uvažujeme v domě dětí utvořit malotřídku, zdejší pedagogové jsou na tento způsob výuky z okolních vesnic zvyklí,“ sdělil ředitel. Teď se prozatím všichni cizinci přesouvají do místní Charity, kde budou s přípravou na školu a zaměstnání pokračovat. Jen je ještě potřeba zmapovat, kolik Ukrajinců na Jablunkovsku přebývá. Charita jich eviduje kolem 50, ale úřad práce už přes 90.
Rozumím, mluvit je horší
Žena, která se synem prchla z ukrajinského města Dnipro, byla profesí makléřka. „Chci se co nejrychleji naučit česky, abych mohla do práce. Když na mě někdo mluví pomalu, rozumím, horší je to, když mám odpovědět,“ přiznala Lýdia (44).
Natalija z Kyjeva (37) je ráda, že se dcera Valerie (10) zatím může vzdělávat online. „Nebojím se, že by si tady ve škole neporadila, děti si zvykají rychle. Mně to tak rychle nepůjde. Přes mobil si každý den opakuji česká slovíčka a jednoduché věty. Po večerech zkoušíme debatovat v češtině s rodinou, u které bydlíme,“ podotkla Ukrajinka.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
