Podle ředitele Domu dětí a mládeže Jablunkov Václava Pospíšila, kde Ukrajincům v dopoledních hodinách uvolnili prostory, aby mohli být pospolu, je důležité prolomit počáteční nedůvěru ke všemu novému.
Zatímco maminky chystaly v kuchyni svačiny, nejmenší děti si hrály a starší tvořily se dřevem, zpívaly i tančily. „Kromě toho každý dostal vizitku se jménem a procvičovali jsme - já jsem, já mám, prostě hlavně základní slovesa být a mít,“ dodal.
Vytvoříme malotřídku
Čeština Ukrajincům celkem jde, ale podle pedagogů je jim ještě bližší polština, se kterou se tady v polsko-českém příhraničí taky bez problémů domluví. I když se říká, že na aklimatizaci v cizí zemi jsou potřeba zhruba ti měsíce, Pospíšil si myslí, že to uprchlíci zvládnou rychleji.
VIDEO: Blesk Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice.
Blesk Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice Jiří Marek
„Uvažujeme v domě dětí utvořit malotřídku, zdejší pedagogové jsou na tento způsob výuky z okolních vesnic zvyklí,“ sdělil ředitel. Teď se prozatím všichni cizinci přesouvají do místní Charity, kde budou s přípravou na školu a zaměstnání pokračovat. Jen je ještě potřeba zmapovat, kolik Ukrajinců na Jablunkovsku přebývá. Charita jich eviduje kolem 50, ale úřad práce už přes 90.
Rozumím, mluvit je horší
Žena, která se synem prchla z ukrajinského města Dnipro, byla profesí makléřka. „Chci se co nejrychleji naučit česky, abych mohla do práce. Když na mě někdo mluví pomalu, rozumím, horší je to, když mám odpovědět,“ přiznala Lýdia (44).
Natalija z Kyjeva (37) je ráda, že se dcera Valerie (10) zatím může vzdělávat online. „Nebojím se, že by si tady ve škole neporadila, děti si zvykají rychle. Mně to tak rychle nepůjde. Přes mobil si každý den opakuji česká slovíčka a jednoduché věty. Po večerech zkoušíme debatovat v češtině s rodinou, u které bydlíme,“ podotkla Ukrajinka.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu.
„V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
