Podle ředitele Domu dětí a mládeže Jablunkov Václava Pospíšila, kde Ukrajincům v dopoledních hodinách uvolnili prostory, aby mohli být pospolu, je důležité prolomit počáteční nedůvěru ke všemu novému.
Zatímco maminky chystaly v kuchyni svačiny, nejmenší děti si hrály a starší tvořily se dřevem, zpívaly i tančily. „Kromě toho každý dostal vizitku se jménem a procvičovali jsme - já jsem, já mám, prostě hlavně základní slovesa být a mít,“ dodal.
Vytvoříme malotřídku
Čeština Ukrajincům celkem jde, ale podle pedagogů je jim ještě bližší polština, se kterou se tady v polsko-českém příhraničí taky bez problémů domluví. I když se říká, že na aklimatizaci v cizí zemi jsou potřeba zhruba ti měsíce, Pospíšil si myslí, že to uprchlíci zvládnou rychleji.
VIDEO: Blesk Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice.
Blesk Podcast: Putin jako unavený geroj? Ztratil glanc a kontakt s realitou, říká odbornice Jiří Marek
„Uvažujeme v domě dětí utvořit malotřídku, zdejší pedagogové jsou na tento způsob výuky z okolních vesnic zvyklí,“ sdělil ředitel. Teď se prozatím všichni cizinci přesouvají do místní Charity, kde budou s přípravou na školu a zaměstnání pokračovat. Jen je ještě potřeba zmapovat, kolik Ukrajinců na Jablunkovsku přebývá. Charita jich eviduje kolem 50, ale úřad práce už přes 90.
Rozumím, mluvit je horší
Žena, která se synem prchla z ukrajinského města Dnipro, byla profesí makléřka. „Chci se co nejrychleji naučit česky, abych mohla do práce. Když na mě někdo mluví pomalu, rozumím, horší je to, když mám odpovědět,“ přiznala Lýdia (44).
Natalija z Kyjeva (37) je ráda, že se dcera Valerie (10) zatím může vzdělávat online. „Nebojím se, že by si tady ve škole neporadila, děti si zvykají rychle. Mně to tak rychle nepůjde. Přes mobil si každý den opakuji česká slovíčka a jednoduché věty. Po večerech zkoušíme debatovat v češtině s rodinou, u které bydlíme,“ podotkla Ukrajinka.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
