Studenti v Praze: To, že jsme Rusové, neznamená, že podporujeme Putina. Je sociopat a diktátor, zaznělo
Invaze na Ukrajinu vyvolává v celé české společnosti nejen ostrou kritiku režimu Vladimira Putina, ale vyvolává i protiruské nálady, což často končí i nenávistnými útoky na Rusy žijící v Česku. Skupina studentů z Ruska, kteří studují na pražských uměleckých školách, natočila společné prohlášení, kde mluví o tom, že být součástí ruského národa rozhodně neznamená, že podporují tamní režim.
O tom, že by se konflikt neměl přenášet do prostředí škol, mluvil nedávno i ministr školství Petr Gazdík (STAN), šikanu ruských studentů důrazně odmítli i pražští radní. Rusové studující na pražské FAMU, DAMU nebo UMPRUM ve svém vzkazu mluví hlavně o svém odporu proti válce. „Odjela jsem z Ruska za svým snem studovat na umělecké univerzitě a svobodně tvořit bez žádného tlaku ze strany státu,“ říká v něm Anastasia Seryuk, která studuje na UMPRUM. Mluví v něm také o tom, že se teď necítí bezpečně kvůli rostoucí agresivitě lidí vůči Rusům i v prostředí vysokých škol.
Elvira Dulskaia z FAMU zase upozorňuje na to, že v Rusku se lidem od mala opakuje, jaké hrůzy přinesla 2. světová válka, jak je důležitý mír a proč nemělo by se nic takového opakovat. „Ale válka se stala,“ poznamenala. Nejhorší jí na této válce přijde to, že Ukrajina je Rusku svojí kulturou velmi blízká a Rusové tam mají také mnoho přátel. „Jsem přesvědčena, že neexistuje žádná výmluva pro někoho, kdo začne válku,“ říká.
„Nikdy mě nenapadlo, že ve 21. století bude svědkem války ve východní Evropě, ale nejvíc mě šokuje a znechucuje, že tuhle vyvolala země, jejíž jsem občanem, “ říká další ze studentů FAMU Vadim Kuskov. Mluví také o tom, že Putinova propaganda označuje Ukrajince za fašisty a nepřátele. „Vidím, že spousta Rusů je proti válce, ale Putina nezajímá jejich názor,“ dodává.
Je to neštěstí pro všechny
Obavy Rusů v Česku zmínila také Varva Shatunova, podle které je válka neštěstím pro všechny, jak pro Ukrajince, tak pro Rusy nebo Bělorusy. „Být součástí určitého národa, neznamená souhlasit s režimem,“ říká. Mezi jejími krajany v Česku teď podle ní panují obavy, že jim například nebudou prodloužená víza a upozorňuje na to, že v Rusku se poskytnutí humanitární pomoci oficiálně označuje za velezradu a trestá se 20 lety vězení.
Studenti také chtějí upozornit na to, že se rozhodně nejedná o válku Rusů proti Ukrajincům a spousta lidí v Rusku válku odmítá. Další ze studentů Savva Dolomanov podobně jako ostatní říká, že sám Putina nikdy nevolil. „Považuji jeho diktaturu za katastrofu pro naši zemi,“ dodal.
Je to sociopat, říká o Putinovi
Ostrá slova na adresu ruského prezidenta zvolil také Efim Groutsky, který ho považuje za sociopata a diktátora, kterému také v životě nehodil hlas ve volbách. „Už jen to, že mluvím a píšu Rusky, tak se za to neskutečně moc stydím. Nemůžu za to, ale stejně mě to s*re. Chtěl bych všem svým spolužákům, kamarádům známým kolegům z práce, zkrátka všem, co pochází Ukrajiny, strašně moc omluvit a říct, že na ně a jejich rodiny a blízké neskutečně moc myslím,“ řekl.
Akademie múzických umění v Praze zřídila transparentní účet pro dary na podporu stávajících ukrajinských studujících AMU a studentů a akademiků nově příchozích na AMU ze země zasažené válečným konfliktem.
Prezident Petr Pavel bude v Praze s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořit o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Novinářům to dnes sdělila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Polská hlava státu přijede do Česka 24. listopadu na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovodí manželka Marta. U příležitosti návštěvy Nawrocki promluví na Univerzitě Karlově, tématem přednášky bude střední Evropa.
Nawrocki se podle dřívějších informací polské tiskové agentury PAP sejde i s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Pavel ho přijme dopoledne.
Ruský plyn se na dodávkách pro hlavního prodejce plynu na Slovensku podílí 33 procenty, řekla ministryně hospodářství Saková. Dříve byl dominantní.
Ruské síly dnes ráno zaútočily bezpilotními letouny na tržnici v jihoukrajinském přístavním městě Čornomorsk, přičemž zabily dva lidi a sedm dalších zranily. Na platformě Telegram to uvedl Oleh Kiper, šéf správy Oděské oblasti, kde se Čornomorsk nachází. Poznamenal, že informace o obětech nemusí být definitivní, někteří zranění lidé jsou totiž ve vážném stavu.
„Úder poškodil náměstí, fasády obchodů a soukromou dopravu. Tlaková vlna vybila okna v nedaleké vysoké škole,“ napsal regionální činitel, který poznamenal, že na místě pracují záchranáři a další příslušné složky. U svého příspěvku zveřejnil fotografie, na kterých jsou vidět mimo jiné poničené automobily, trosky na zemi nebo budova s rozbitými okny.
