Studenti v Praze: To, že jsme Rusové, neznamená, že podporujeme Putina. Je sociopat a diktátor, zaznělo
Invaze na Ukrajinu vyvolává v celé české společnosti nejen ostrou kritiku režimu Vladimira Putina, ale vyvolává i protiruské nálady, což často končí i nenávistnými útoky na Rusy žijící v Česku. Skupina studentů z Ruska, kteří studují na pražských uměleckých školách, natočila společné prohlášení, kde mluví o tom, že být součástí ruského národa rozhodně neznamená, že podporují tamní režim.
O tom, že by se konflikt neměl přenášet do prostředí škol, mluvil nedávno i ministr školství Petr Gazdík (STAN), šikanu ruských studentů důrazně odmítli i pražští radní. Rusové studující na pražské FAMU, DAMU nebo UMPRUM ve svém vzkazu mluví hlavně o svém odporu proti válce. „Odjela jsem z Ruska za svým snem studovat na umělecké univerzitě a svobodně tvořit bez žádného tlaku ze strany státu,“ říká v něm Anastasia Seryuk, která studuje na UMPRUM. Mluví v něm také o tom, že se teď necítí bezpečně kvůli rostoucí agresivitě lidí vůči Rusům i v prostředí vysokých škol.
Elvira Dulskaia z FAMU zase upozorňuje na to, že v Rusku se lidem od mala opakuje, jaké hrůzy přinesla 2. světová válka, jak je důležitý mír a proč nemělo by se nic takového opakovat. „Ale válka se stala,“ poznamenala. Nejhorší jí na této válce přijde to, že Ukrajina je Rusku svojí kulturou velmi blízká a Rusové tam mají také mnoho přátel. „Jsem přesvědčena, že neexistuje žádná výmluva pro někoho, kdo začne válku,“ říká.
„Nikdy mě nenapadlo, že ve 21. století bude svědkem války ve východní Evropě, ale nejvíc mě šokuje a znechucuje, že tuhle vyvolala země, jejíž jsem občanem, “ říká další ze studentů FAMU Vadim Kuskov. Mluví také o tom, že Putinova propaganda označuje Ukrajince za fašisty a nepřátele. „Vidím, že spousta Rusů je proti válce, ale Putina nezajímá jejich názor,“ dodává.
Je to neštěstí pro všechny
Obavy Rusů v Česku zmínila také Varva Shatunova, podle které je válka neštěstím pro všechny, jak pro Ukrajince, tak pro Rusy nebo Bělorusy. „Být součástí určitého národa, neznamená souhlasit s režimem,“ říká. Mezi jejími krajany v Česku teď podle ní panují obavy, že jim například nebudou prodloužená víza a upozorňuje na to, že v Rusku se poskytnutí humanitární pomoci oficiálně označuje za velezradu a trestá se 20 lety vězení.
Studenti také chtějí upozornit na to, že se rozhodně nejedná o válku Rusů proti Ukrajincům a spousta lidí v Rusku válku odmítá. Další ze studentů Savva Dolomanov podobně jako ostatní říká, že sám Putina nikdy nevolil. „Považuji jeho diktaturu za katastrofu pro naši zemi,“ dodal.
Je to sociopat, říká o Putinovi
Ostrá slova na adresu ruského prezidenta zvolil také Efim Groutsky, který ho považuje za sociopata a diktátora, kterému také v životě nehodil hlas ve volbách. „Už jen to, že mluvím a píšu Rusky, tak se za to neskutečně moc stydím. Nemůžu za to, ale stejně mě to s*re. Chtěl bych všem svým spolužákům, kamarádům známým kolegům z práce, zkrátka všem, co pochází Ukrajiny, strašně moc omluvit a říct, že na ně a jejich rodiny a blízké neskutečně moc myslím,“ řekl.
Akademie múzických umění v Praze zřídila transparentní účet pro dary na podporu stávajících ukrajinských studujících AMU a studentů a akademiků nově příchozích na AMU ze země zasažené válečným konfliktem.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
Česko finančně podpoří vznik vzdělávacích center v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, která mají zajistit přístup ke vzdělávání i dětem, které jsou v nemocnicích. Dohodu dnes v Kyjevě podepsali ředitelka Nadace Oleny Zelenské Nina Horbačovová a český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského.
Nadace manželky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začala působit před třemi lety, spolupracuje s ní zhruba 30 partnerů včetně Česka, Evropské unie, Spojených států či Austrálie. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem a mladistvým, ale i jejich rodinám. Týká se přístupu k výuce nebo psychologické podpory.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul odmítl případné odstoupení části ukrajinského území Rusku. Na síti X v pondělí večer napsal, že podporuje amerického prezidenta Donalda Trumpa ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině, násilí ale podle něj nesmí posouvat hranice.
„V těchto důležitých dnech stojíme na straně Ukrajiny, v úzké koordinaci s EU a transatlantickými partnery,“ uvedl Wadephul. Výsledkem snah o zastavení války na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, musí podle něj být „spravedlivý a trvalý mír“.
