Putinův sen o velké říši: Od Vladivostoku po Lisabon. Ruské imperiální choutky odkryl Medveděv
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prozradil, jak si současný vládce Vladimir Putin představuje úspěšný konec války. Chce vybudovat ruské impérium od Vladivostoku až po portugalský Lisabon, a dát tak vzniknout nové „otevřené Eurasii“, prohlásil. Mezi Ukrajinci se podle Medveděva říší bezdůvodná rusofobie, za jejíhož původce označil „nacisty, vrahy a kolaboranty“.
Putin, kterého Západ při mnoha příležitostech označil za pomateného a šíleného, podle Medveděva plánuje rozšířit ruské hranice o téměř celou Evropu. Uvedl to v příspěvku zveřejněném na sociální síti Telegram, informoval server DailyMail.
Rusko má údajně za cíl sjednotit tehdejší Sovětský svaz a přinést mír Ukrajině. Medveděv ve svém prohlášení obvinil „nacisty, vrahy a kolaboranty“ z rozdmýchávání „rusofobie“, kterou dle jeho slov cpou Ukrajincům už od rozpadu SSSR v roce 1991.
SSSR přes celou Eurasii
To, jak dopadne „speciální vojenská operace v zájmu denacifikace Ukrajiny“, nebude rozhodnuto jen na bojišti, dodal. „Nejdůležitějším cílem je změnit to krvavé povědomí Ukrajinců točící se kolem nepravdivých mýtů,“ prohlásil Medveděv.
„Náš cíl je pro dobro míru příštích generací samotných Ukrajinců a představuje příležitost konečně vybudovat otevřenou Eurasii od Vladivostoku po Lisabon,“ dodal.
Putin si myslí, že vpád na Ukrajinu je legitimní
Jak ve svém textu připomíná profesor Tokijské univerzity Joširó Ikeda, v dobách ruského impéria až do počátku 20. století nebyli Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jasně odlišenými skupinami. Hlavní město Ukrajiny Kyjev je dodnes považováno za kořen ruské kultury, která spojuje tři etnické skupiny již od dob středověkého státu Kyjevská Rus. Mnoho Rusů dnes uznává Ukrajinu jako zemi uvnitř ruské sféry vlivu.
Vliv Putinova „Rasputina“
„V tuto chvíli nevidíme Putinovi do hlavy,“ řekla Marlene Laruelleová, historička Ruska a politoložka z Univerzity George Washingtona portálu Los Angeles Times. „Ale existuje celá řada poradců, formálních i neformálních, a myšlení, které ho obklopovalo v průběhu let, na které se můžete podívat, abyste pochopili jeho pohled," dodala historička.
Že jako „imperiální lid“ mohou Rusové vést „světovou říši“, napsal jeden z nejvýznamnějších zastánců ruského eurasianismu, Alexander Dugin (60), kterého někteří označují za Putinova „Rasputina“.
O Duginovi, bývalém profesorovi Moskevské státní univerzity, není známo, že by se pravidelně scházel nebo mluvil s Putinem nebo jeho nejbližším okolím, ačkoli ruského vůdce velmi chválil. Mnohé z jeho krajně pravicových, antisemitských spisů jsou příliš extrémní na to, aby je dokonce Kreml veřejně přijal. Když se mu však po pádu Sovětského svazu nepodařilo významně formálně zasáhnout, Dugin se úspěšně zaměřil na získání vlivu mezi politiky, armádou a ruskou rozvědkou, z nichž každému dopřává Putin sluchu.
Dugin: Ukrajina nemá žádný význam
Jeho myšlenky, rozvíjené v desítkách knih a plodných vystoupeních v ruských a západních médiích, se zdá, že odpovídají současnému Putinovu rozpoložení, když ruský vůdce pokračuje ve svém útoku na sousední Ukrajinu a zanechává města v troskách, tisíce mrtvých civilistů a miliony uprchlíků, i když jeho pozemní síly si zrovna nevedou úspěšně. Spisovatelovo pojednání z roku 1997 „Základy geopolitiky: Geopolitická budoucnost Ruska“ místy působí jako přehled nedávné ruské historie, jak ji dnes vyjádřil Putin.
Ukrajina je podle Dugina „státem, který nemá žádný geopolitický význam, žádný zvláštní kulturní import nebo univerzální význam, žádnou geografickou jedinečnost, žádnou etnickou exkluzivitu“. Představuje „obrovské nebezpečí pro celou Eurasii a bez vyřešení ukrajinského problému je obecně nesmyslné mluvit o kontinentální politice“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci po svém projevu na Valném shromáždění OSN reagoval také na několik konkrétnějších obvinění proti Rusku: že záměrně útočí na civilní cíle (to bylo opakovaně zdokumentováno během války na Ukrajině a předtím v Sýrii) a že ruské drony a rakety létají do dalších evropských zemí. Lavrov obojí popřel, píše Kyiv Independent.
„Nikdy neútočíme na civilní cíle. Incidenty se stávají, ale nikdy nestřílíme cíleně. Nikdy nemíříme našimi drony ani raketami na evropské země – členy Evropské unie nebo Severoatlantické aliance,“ cituje ruského ministra agentura TASS.
Na jakoukoliv agresi proti Rusku bude následovat rozhodná odpověď, řekl Lavrov. Popírá úmysly zaútočit na země NATO a EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil: „Hrozby použitím síly proti Rusku, které je obviňováno z praktického plánování útoku na země NATO a EU, jsou stále častější. Prezident Vladimir Putin takové provokace opakovaně vyvracel. Rusko takové úmysly nikdy nemělo a nemá.“
„Opakovaně jsme navrhovali hlavním městům NATO, aby respektovaly své závazky a dohodly se na právně závazných bezpečnostních zárukách. Naše návrhy byly ignorovány a ignorovány jsou dodnes,“ cituje Lavrova agentura TASS.
Zelenskyj navrhl pomoc Slovensku a Maďarsku s hledáním alternativ k ruské energii. V říjnu podle něj společně zasedne slovenská a ukrajinská vláda.
Putin proto pravděpodobně nepovažuje svou invazi na Ukrajinu za útok na suverénní stát, ale spíše za intervenci v regionu, který právem patří Rusku. Proto by svět měl zkoumat Putinovo historické chápání a jeho následné kroky navzdory všeobecnému odsouzení. Pokud tak neučiní, riskuje, že špatně posoudí jeho skutečné záměry a ztratí schopnost čelit ruským výpadům.
Rusko spustilo svou krvavou invazi 24. února, armáda okupantů dosud podle odhadů ukrajinských úřadů přišla o 20 tisíc vojáků. Jednotky se stahují na východ země a mezi západními zeměmi panují obavy z koncentrovaného útoku na Luhansk a další východoukrajinské oblasti.
