Zelenskyj: „Sliby nestačí! Ukrajina v EU musí být absolutní skutečností.“ Dojde i na Moldavsko?
Ukrajina se musí přiblížit Evropské unii brzkým získáním postavení kandidáta na členství. Účastníkům dnešní dárcovské konference ve Varšavě to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se připojil přes videospojení. Nestačí podle něj sliby a perspektivy, nutné jsou praktické kroky. Za Česko se konference účastní ministr zahraničí Jan Lipavský.
Sjednocená Evropa může být silnou odpovědí na ruskou agresi, míní Zelenskyj. „Členství Ukrajiny v Evropské unii musí být absolutní skutečností. Nestačí sliby a perspektivy, ale praktické kroky. Vím, že jsme na tyto kroky připraveni, a vy to víte též,“ řekl prezident země, která už od konce února čelí ruské agresi.
Konferenci dnes ve Varšavě spolupořádají Polsko a Švédsko, účastní se též předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady Charles Michel.
Status kandidáta získají v červnu?
Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise. Podle dřívějšího vyjádření zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihora Žovkvy Kyjev předpokládá, že status kandidátské země Ukrajina získá na summitu EU 23. či 24. června.
Ukrajina podle Zelenského už nyní připravuje rozsáhlý plán poválečné obnovy. „Potřebujeme strategický mezinárodní podpůrný plán pro Ukrajinu, který bude analogický k Marshallovu plánu,“ poznamenal. Americký Marshallův plán pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.
„Bude to investice do stability celé střední a východní Evropy. Agresor bude vědět, že neprolomí sílu Evropy a všech svobodných zemí,“ uvedl Zelenskyj. Investice musí být rychlé a dostatečné, aby se miliony uprchlých Ukrajinců mohly vrátit domů, dodal.
Šéfka eurokomise: Rusko páchá válečné zločiny každý den
„Brutalita ruské agrese šokuje svět,“ řekla šéfka Evropské komise Von der Leyenová i s ohledem na svou nedávnou návštěvu Kyjeva a Buči, kde byly povražděny stovky civilistů. „Rusko páchá válečné zločiny na každodenní bázi,“ uvedla.
Evropská unie může Ukrajině podle Von der Leyenové pomoci svou ekonomickou silou. A to jak sankcemi, tak finanční podporou. Na dnešní dárcovské konferenci přislíbila za Evropskou komisi dalších 200 milionů eur (zhruba 4,92 miliardy korun) na pomoc vnitřně vysídleným Ukrajincům.
Europoslanci chtějí kandidátský status pro Moldavsko
Poslanci Evropského parlamentu dnes vedle toho vyzvali k udělení kandidátského statusu Moldavsku. EU by podle nich měla podpořit Kišiněv tváří v tvář uprchlické krizi i možnému ohrožení ze strany Ruska. V usnesení volají také po urychleném začlenění Moldavska do jednotného trhu EU i poskytnutí makroekonomické pomoci.
„Naším cílem musí být porážka ruského agresora a odchod okupantů z ukrajinského území. Je to v bytostném zájmu celé Evropy, stejně jako musíme rozhodně čelit ruským provokacím v podobě dronů a vojenských letadel ve vzdušném prostoru zemí NATO. Je důležité, že Donald Trump je s námi v tomto na jedné lodi,“ reagoval premiér Petr Fiala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Ukrajina s podporou Evropské unie a Severoatlantické aliance mohla dobýt zpátky veškerá území, která ztratila v ruské invazi.
Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Novorossijsk na jihu Ruska, uvedl tamní gubernátor Kondratěv.
Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to dnes řekl ČTK na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.
„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.
Moldavsko podalo stejně jako Ukrajina a Gruzie začátkem března přihlášku ke vstupu do EU. Země se potýká s mohutnou uprchlickou vlnou z Ukrajiny - do země s 2,6 miliony obyvatel přišlo na 450.000 ukrajinských uprchlíků, což je v poměru k celkové populaci nejvíce v celé Evropě. Moldavsko je rovněž zcela závislé na dodávkách ruských energetických surovin.
Znepokojení kvůli Podněstří
Podle europoslanců si Moldavsko jasnou evropskou perspektivu zaslouží svou příkladnou solidaritou s ukrajinskými běženci. V dnešní rozpravě, která hlasování předcházela, rovněž ocenili, že po letech politické nestability se země pod prezidentkou Maiou Sanduovou vydala jasně proevropským směrem a začala provádět potřebné reformy. Moldavsko se podle poslanců nesmí znovu dostat do ruské sféry vlivu a EU mu musí pomoci vymanit se ze závislosti na ruských energiích.
Europoslanci také vyjádřili znepokojení z vývoje kolem Podněstří. Řada incidentů v tomto separatistickém moldavském regionu v posledních dnech vyvolala obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit také do Moldavska. Předseda Evropské rady Charles Michel při své středeční návštěvě Kišiněva uvedl, že EU významně zvýší svoji vojenskou podporu této zemi.
Moskva před několika týdny uvedla, že její cíl je vytvořit na Ukrajině spojnici s Podněstřím. V tomto proruském regionu je trvale umístěna ruská posádka o zhruba 1500 vojácích.
