V Podněstří opět došlo ke střelbě. Zelenskyj varoval před snahou ruských tajných služeb
Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v separatistickém Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním prohlášení. Podněsterské úřady zároveň ohlásily další bezpečnostní incident: z Ukrajiny byla podle nich ostřelována pohraniční vesnice. Kyjev vyjadřuje obavy, že ruské síly se chystají území neuznávané proruské republiky Podněstří používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu.
„Dobře chápeme, že je to (incidenty) jeden z kroků Ruské federace. Speciální služby už tam pracují,“ uvedl Zelenskyj. „Je jasné proč - aby se destabilizovala situace a bylo ohroženo Moldavsko. Dávají jim najevo, že pokud Moldavsko podpoří Ukrajinu, budou následovat určité kroky,“ dodal.
Podněsterské ministerstvo vnitra dnes podle agentury RIA Novosti uvedlo, že v noci na dnešek byla u hranic s Ukrajinou ostřelována vesnice Cobasna (Kolbasna), kde se nacházejí vojenská skladiště. V úterý večer byly podle nich zpozorovány nad Podněstřím tři drony vypuštěné z Ukrajiny. Jedná se o další z řady incidentů, které tento týden podle podněsterských úřadů cílily na tamní civilní i vojenskou infrastrukturu.
Rusko a jeho plány pro Podněstří
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v úterý poukázalo na skutečnost, že incidenty se odehrály poté, co velení ruské armády minulý týden avizovalo plán ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit tak pozemní most s Podněstřím. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko nicméně uvedl, že Moskva by se ráda vyhnula scénáři, kdy by tento region byl vtažen do dění na Ukrajině.
V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině. Prezidentka Maia Sanduová po úterním zasedání bezpečnostní rady uvedla, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Zelenskyj v prohlášení uvedl, že hodnocení Sanduové plně sdílí.
Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr se zhruba půl milionem obyvatel, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.
Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi Moskvou podporovanými separatisty a vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský sbor zhruba 1500 vojáků. Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že ukrajinská armáda si je vědoma schopností ruské armády v tomto regionu, je však připravena a nebojí se jí.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
