V Podněstří opět došlo ke střelbě. Zelenskyj varoval před snahou ruských tajných služeb
Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v separatistickém Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním prohlášení. Podněsterské úřady zároveň ohlásily další bezpečnostní incident: z Ukrajiny byla podle nich ostřelována pohraniční vesnice. Kyjev vyjadřuje obavy, že ruské síly se chystají území neuznávané proruské republiky Podněstří používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu.
„Dobře chápeme, že je to (incidenty) jeden z kroků Ruské federace. Speciální služby už tam pracují,“ uvedl Zelenskyj. „Je jasné proč - aby se destabilizovala situace a bylo ohroženo Moldavsko. Dávají jim najevo, že pokud Moldavsko podpoří Ukrajinu, budou následovat určité kroky,“ dodal.
Podněsterské ministerstvo vnitra dnes podle agentury RIA Novosti uvedlo, že v noci na dnešek byla u hranic s Ukrajinou ostřelována vesnice Cobasna (Kolbasna), kde se nacházejí vojenská skladiště. V úterý večer byly podle nich zpozorovány nad Podněstřím tři drony vypuštěné z Ukrajiny. Jedná se o další z řady incidentů, které tento týden podle podněsterských úřadů cílily na tamní civilní i vojenskou infrastrukturu.
Rusko a jeho plány pro Podněstří
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v úterý poukázalo na skutečnost, že incidenty se odehrály poté, co velení ruské armády minulý týden avizovalo plán ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit tak pozemní most s Podněstřím. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko nicméně uvedl, že Moskva by se ráda vyhnula scénáři, kdy by tento region byl vtažen do dění na Ukrajině.
V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině. Prezidentka Maia Sanduová po úterním zasedání bezpečnostní rady uvedla, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Zelenskyj v prohlášení uvedl, že hodnocení Sanduové plně sdílí.
Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr se zhruba půl milionem obyvatel, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.
Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi Moskvou podporovanými separatisty a vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský sbor zhruba 1500 vojáků. Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že ukrajinská armáda si je vědoma schopností ruské armády v tomto regionu, je však připravena a nebojí se jí.
„Naším cílem musí být porážka ruského agresora a odchod okupantů z ukrajinského území. Je to v bytostném zájmu celé Evropy, stejně jako musíme rozhodně čelit ruským provokacím v podobě dronů a vojenských letadel ve vzdušném prostoru zemí NATO. Je důležité, že Donald Trump je s námi v tomto na jedné lodi,“ reagoval premiér Petr Fiala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Ukrajina s podporou Evropské unie a Severoatlantické aliance mohla dobýt zpátky veškerá území, která ztratila v ruské invazi.
Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Novorossijsk na jihu Ruska, uvedl tamní gubernátor Kondratěv.
Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to dnes řekl ČTK na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.
„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.
