V Podněstří opět došlo ke střelbě. Zelenskyj varoval před snahou ruských tajných služeb
Ruské tajné služby se snaží destabilizovat situaci v separatistickém Podněstří a odradit Moldavsko od podpory Ukrajiny, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním prohlášení. Podněsterské úřady zároveň ohlásily další bezpečnostní incident: z Ukrajiny byla podle nich ostřelována pohraniční vesnice. Kyjev vyjadřuje obavy, že ruské síly se chystají území neuznávané proruské republiky Podněstří používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu.
„Dobře chápeme, že je to (incidenty) jeden z kroků Ruské federace. Speciální služby už tam pracují,“ uvedl Zelenskyj. „Je jasné proč - aby se destabilizovala situace a bylo ohroženo Moldavsko. Dávají jim najevo, že pokud Moldavsko podpoří Ukrajinu, budou následovat určité kroky,“ dodal.
Podněsterské ministerstvo vnitra dnes podle agentury RIA Novosti uvedlo, že v noci na dnešek byla u hranic s Ukrajinou ostřelována vesnice Cobasna (Kolbasna), kde se nacházejí vojenská skladiště. V úterý večer byly podle nich zpozorovány nad Podněstřím tři drony vypuštěné z Ukrajiny. Jedná se o další z řady incidentů, které tento týden podle podněsterských úřadů cílily na tamní civilní i vojenskou infrastrukturu.
Rusko a jeho plány pro Podněstří
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v úterý poukázalo na skutečnost, že incidenty se odehrály poté, co velení ruské armády minulý týden avizovalo plán ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit tak pozemní most s Podněstřím. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko nicméně uvedl, že Moskva by se ráda vyhnula scénáři, kdy by tento region byl vtažen do dění na Ukrajině.
V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině. Prezidentka Maia Sanduová po úterním zasedání bezpečnostní rady uvedla, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Zelenskyj v prohlášení uvedl, že hodnocení Sanduové plně sdílí.
Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr se zhruba půl milionem obyvatel, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.
Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi Moskvou podporovanými separatisty a vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský sbor zhruba 1500 vojáků. Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že ukrajinská armáda si je vědoma schopností ruské armády v tomto regionu, je však připravena a nebojí se jí.
Ministři zemí unie by na svém dnešním jednání v Bruselu měli podle šéfky diplomacie Kaji Kallasové schválit nové sankce proti osobám i subjektům odpovědným za nezákonné deportace ukrajinských dětí většinou do Ruska nebo do Rusy ovládaných území. Po skončení schůzky se uskuteční ještě setkání Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí. „Budeme diskutovat o tom, co dalšího může mezinárodní společenství udělat. Protože, co dělají těmto dětem, je naprosto hrozné,“ řekla šéfka unijní diplomacie.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se ukázalo, že příměří na Ukrajině, které chtěl ruský prezident Vladimir Putin, bylo jen cynické a určené k tomu, aby ochránilo ruskou vojenskou přehlídku. Kallasová zároveň odmítla Putinův návrh, aby se zprostředkovatelem rozhovorů o ukončení války Ruska proti Ukrajině stal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes přijel na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě bude jednat o spolupráci mezi oběma zeměmi, zejména co se týče vývoje nejmodernějších bezpilotních systémů. Informuje o tom agentura DPA.
„Německo a Ukrajina jsou strategičtí partneři, ze spolupráce profitují obě země,“ řekl Pistorius. Nejdůležitější je podle něho společný vývoj moderních bezposádkových systémů různého dosahu, včetně těch schopných zasáhnout důležité cíle hluboko na území nepřítele. Evropští členové NATO mají v takové výzbroji mezery, a proto je podle Pistoriuse nutné to co nejrychleji změnit.
