Podněstřím otřásají výbuchy. Chystá Putin invazi do Moldavska? Rád by, podle expertů na to ale nemá
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že invaze do jeho země „je jen začátek“ a Vladimir Putin míří dál. Měl tím nejspíš na mysli sousední Moldavsko, kde Rusko podporuje separatistický region – samozvaný stát Podněstří. Ve Washingtonu berou tato varování vážně.
„Po zahájení druhé fáze speciální operace, která začala doslova před dvěma dny, je jedním z úkolů ruské armády nastolit plnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou,“ řekl minulý pátek generálmajor ruské armády Rustam Minněkajev. Ovládnout pobřežní části Ukrajiny si přeje mj. kvůli pozemnímu propojení na Krym, ale také na Podněstří na východě Moldavska.
V separatistické oblasti prý jsou známy případy šikany rusky mluvícího obyvatelstva. Generál přitom ignoroval fakt, že v Podněstří se obecně mluví rusky a moldavský stát (Moldavané mluví většinou rumunsky) nemá území na druhém břehu Dněstru pod kontrolou. Podobné záminky už Kreml nasadil pro vojenské operace na Ukrajině i v Gruzii. Lze očekávat provokace, prohlášení o genocidě, operace pod falešnou vlajkou… Tento týden se šíří zprávy o explozích v Podněstří.
Výbuchy v Podněstří
Dva výbuchy například v úterý ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Prezidentka Moldavska Maia Sanduová v reakci na tento a další incidenty z poslední doby svolala bezpečnostní radu státu.
Incident přichází den poté, co ministerstvem státní bezpečnosti v Podněstří otřásla série výbuchů. Tamní ministerstvo vnitra podle televize TSV sdělilo, že neznámí útočníci na budovu v Tiraspolu - hlavním městě separatistického regionu - stříleli z granátometů. V Moldavsku panují obavy, že by se válka na Ukrajině mohla přenést také do této malé východoevropské země.
Separatistické Podněstří uvedlo pak, že se v tomto regionu za dva dny odehrály tři teroristické útoky. Cílem jednoho z nich byla vojenská jednotka. Kromě pondělní střelby na budovu ministerstva bezpečnosti a dnešního zničení vysílačů byla terčem útoku také vojenská jednotka u obce Parcani (Parkany), uvedla dnes bez bližších detailů tisková služba podněsterského prezidenta Vadima Krasnoselského. Členové rady zároveň zvýšili stupeň teroristického nebezpečí na kritický, což předpokládá posílení bezpečnostních opatření v tomto regionu.
Velvyslanec na koberečku
Moldavské ministerstvo zahraničí a evropské integrace si povolalo na kobereček ruského velvyslance, aby mu tlumočilo „hluboké znepokojení“ z generálových poznámek. „Tato prohlášení se nezakládají na skutečnosti a jsou v rozporu s pozicí Ruské federace podporující suverenitu a územní celistvost Moldavské republiky v jejích mezinárodně uznávaných hranicích,“ stojí pak v prohlášení ministerstva.
Na kobereček musel opakovaně - jen den předtím musel vysvětlovat plamenné výroky mluvčí ruského ministerstva zahraničí; Marija Zacharovová se totiž tvrdě pustila do moldavské vlády, která přišla se zákazem symbolů jako Z či svatojiřská stuha, vyjadřující podporu ruské invazi. „Každý, kdo si dovolí taková vyjádření o symbolech, za které lidé pokládali své životy, aby další mohli žít, ujišťuji vás, sami skončí na skládce dějin,“ horlila Zacharovová s tím, že to Kišiněv bude bolet, napsal server Balkan Insight.
Rusko má sice v Podněstří odhadem 1500 vojáků, prý aby střežili ohromný muniční sklad z časů Sovětského svazu, ale samozvanou republiku neuznalo – podobně jako Abcházii a Jižní Osetii, které podporuje proti Gruzii, a na rozdíl od Luhanské lidové republiky a Doněcké, které těsně před invazí na Ukrajinu za suverénní státy uznalo.
Ukrajina je jen začátek
„Potvrzuje to, co jsem řekl už mnohokrát: Ruská invaze na Ukrajinu byla zamýšlena toliko jako začátek, poté chtějí ovládnout další země,“ reagoval na generálovy poznámky ukrajinský prezident Zelenskyj. „Pokud někdo, kdo může být další na řadě, chce dnes zůstat neutrální, aby nic neztratil – to je nejriskantnější sázka. Protože ztratíte všechno,“ varoval vágně a apeloval na pomoc Ukrajině.
Jeden z vůdců separatistické Doněcké lidové republiky Denis Pušilin řekl, že po dosažení hranic Doněcké oblasti je třeba zahájit další etapu operace s ohledem na dění v Podněstří a ostřelování ruských regionů hraničících s Ukrajinou, informoval list Ukrajinska pravda.
Podle takových plánů na pozemní spojení by Rusové museli dobýt nejen Mariupol, ale i Cherson, Melitopol a hlavně Oděsu.
V neděli o takové hrozbě jednali ukrajinští představitelé s americkými. „Od měst jako Oděsa jsou daleko, od Moldavska jakbysmet,“ komentoval Jon Finer z týmu bezpečnostních poradců prezidenta Joea Bidena v televizi NBC News. „Je před nimi ještě spousta bojů a my myslíme, že Ukrajinci budou velmi efektivní v jejich odrážení.“
Změní se něco pro americkou strategii, pokud Rusové na Moldavsko zacílí? „Spojené státy prokázaly schopnost jednat pohotově, přizpůsobit svou asistenci a přístup, jak se ruské válečné záměry vyvíjejí,“ dodal Finer. „V tom budeme nadále pokračovat, v závislosti na vývoji na bojišti.“
S moldavským protějškem před týdnem jednal Antony Blinken, ministr zahraničí USA, který pak o víkendu vyrazil do Kyjeva.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni tak, jak je uvádí ukrajinská strana. Informace nelze v průběhu války spolehlivě ověřit.
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla dnes ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na dnešek vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. „Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí,“ uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
A co si o možnosti postupu na Moldavsko myslí experti? „Je to jistá možnost, v tom smyslu, že by to odpovídalo Putinově strategii co možná nejvíc obnovit Sovětský svaz v podobě ruské sféry vlivu – jako základ pro velmocenské postavení Ruska,“ vyjádřil se pro Newsweek Stefan Wolff, profesor mezinárodní bezpečnosti Birminghamské univerzity. „Co se dělo na Ukrajině od roku 2014 a v minulosti v Gruzii, odpovídá přístupu, že jakmile se vyčerpají ostatní formy vlivu v sousedních zemích, uchýlí se k uchvácení území. Aby to fungovalo v Moldavsku, potřebuje Putin pozemní spojení. Nyní to nevypadá, že dělají nějaký pokrok, ani na Donbase.“
Podle něj je to tedy zatím nereálné, ale kdyby se situace obrátila, znamenalo by to přiblížení konfliktu k hranicím NATO a EU, konkrétně Rumunska.
„Že Moldavsku hrozí invaze, poznáme z toho, že Kreml sáhne do svého manuálu a začne moldavskou vládu obviňovat z ‚genocidy‘ na podněsterském obyvatelstvu. Ač tato obvinění nepřesvědčí nikoho vně Ruskem kontrolovaný informační prostor, poskytují zástěrku a generují podporu občanů Ruské federace,“ uvedl David Rivera, politolog z Hamilton College.
„Pozemní most spojující Rusy napříč Ukrajinou a Moldavskem by Putinovi zajistil domácí krytí, které potřebuje,“ dodal k tomu William Muck z North Central College. „Svým způsobem se Putin lapil do vlastní propagandy. Takřka totální kontrola médií ve výsledku radikalizovala široké segmenty Rusů. Když nedosáhne slavného vítězství, může to být riskantní pro jeho politickou budoucnost.“
