Škody na ukrajinských budovách: 100 miliard korun za týden! EU chce pomoci s obnovou
Kyjevská škola ekonomiky (KSE) vyčísluje škody ruské invaze na Ukrajinu. Dělostřelecké granáty, rakety a nálety likvidují domy, továrny i silnice tempem v přepočtu desítek miliard korun za týden. A celkové škody na ekonomice Ukrajiny budou astronomické.
Od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin poslal svá vojska na Ukrajinu, do 2. května vycházejí škody na zničené ukrajinské infrastruktuře na 92 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč). Statistiky vypracovali odborníci KSE, stojí za nimi i úřad prezidenta a ministerstva ekonomiky, infrastruktury a reintegrace dočasně okupovaných území.
Statistiky započítávají různé kategorie infrastruktury. Obytných domů bylo zničeno o souhrnné ploše 333,7 milionu čtverečních metrů, v hodnotě skoro 30 miliard dolarů (700 mld. Kč). Stejně vysokou hodnotu mají silnice, o které Ukrajina přišla - o délce 23 800 kilometrů.
Dále například 195 továren a průmyslových podniků; 940 středních a vysokých škol, 543 školek; 82 úředních budov a 97 náboženských; 24 obchodních domů a 151 skladišť; 90 tisíc aut; 11 civilních letišť a stejně tolik vojenských; 231 zdravotnických institucí. A také největší – a unikátní - přepravní letoun světa, An-225 Mrija v hodnotě 300 milionů dolarů.
Jen za poslední týden, končící druhým květnem, údajně škody vyšplhaly na 4,5 miliardy dolarů (105 mld. Kč). A to ještě autoři dodávají, že se vše zničené registrovat nestíhá: „Tyto odhady nejsou kompletní, informace o četných škodách a likvidacích mohou chybět kvůli nemožnosti občanů, místních i státních úřadů rychle zaznamenat škody v každém městě, obci, vesnici atd.“
Už teď takto vyčíslené přímé škody představují 60 % hrubého domácího produktu Ukrajiny. Za rok 2020 činil HDP 155,6 miliardy dolarů (3,6 bilionu Kč; Česká republika ho měla o polovinu vyšší).
Ovšem to se jedná jen o přímé škody na budovách a technice. Ukrajinská ekonomika trpí i prostě tím, že lidé nemohou chodit do práce – muži odešli na frontu, ženy z ohrožených oblastí zase dál do bezpečí, ať už na západ Ukrajiny, nebo dál do Evropy. A nemálo jich samozřejmě bylo raněno nebo zahynulo. V dubnu tak Mezinárodní měnový fond odhadoval, že se za letošek ekonomika propadne zhruba o 35 % a dopady budou znát ještě několik let.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
„Podle odhadů ministerstva hospodářství a KSE celkové ekonomické ztráty Ukrajiny kvůli válce, beroucí v potaz jak přímé ztráty kalkulované tímto projektem, tak nepřímé ztráty (pokles HDP, zastavení investic, odchod pracovních sil, dodatečné náklady na obranu a sociální podporu atd) se pohybují od 543 k 600 miliardám dolarů,“ neboli až 14 bilionů korun. To znamená skoro čtyřnásobek ukrajinského HDP – tedy součet všeho zboží a služeb, co země s více než 40 miliony obyvatel vyprodukuje za čtyři roky.
Jak připomněl deník Guardian, MMF už poskytl 1,4 miliardy dolarů nouzové pomoci, Světová banka mobilizuje finanční podporu cca 2,5 miliardy. Britský premiér Boris Johnson hovořil o „Marshallově plánu pro Ukrajinu“, s odkazem na hospodářské úsilí obnovy (západní) Evropy po 2. světové válce, financované z USA.
A k obdobné pomoci nyní vyzvala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Navrhuji začít pracovat na ambiciózním balíčku obnovy pro naše ukrajinské přátele. Měl by přinést masivní investice, jež by pokryly potřeby i nezbytné reformy,“ ohlásila 4. května (spolu s dalším balíčkem sankcí na Rusko včetně ropného embarga). Stejně jako Marshallův plán by i ten pro Ukrajinu měl pomoci s reformami, aby se ukrajinská ekonomika přiblížila ke standardům EU. „Balíček obnovy přinese stabilitu a jistotu potřebnou k tomu, aby se země stala atraktivní destinací pro přímé zahraniční investice. A nakonec to vydláždí cestu pro budoucnost Ukrajiny v Evropské unii.“
