Putin zničí polovinu ukrajinské ekonomiky. Jak jí pomoci a zamezit důsledkům pro celý svět?
Válka na Ukrajině už zuří dva měsíce, boje přímo i nepřímo likvidují tamní ekonomiku. Na zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu se to stalo jedním z hlavních témat - jak pomoci Ukrajině a zamezit i globálním důsledkům invaze.
Hospodářství vázne i tam, kde se přímo nebojuje. Množství mužů odešlo do bojů a četné ženy naopak braly děti do bezpečí směrem na západ. Národní banka Ukrajiny očekává za letošek propad HDP o 45 %, meziroční inflace v březnu vyskočila na 13,7 %. Vláda pociťuje výpadek příjmů z daní.
Mezinárodní měnový fond a Světová banka už před čtvrtečním zasedáním schválily pomoc Kyjevu v podobě úvěrů v objemu přes dvě miliardy dolarů (cca 45 mld. Kč). Světová banka k tomu minulý týden prohlásila, že chystá 1,5 miliardy dolarů na podpoření základního fungování ukrajinské vlády a státních služeb. „Další fondy budou nutné, aby ekonomika zůstala funkční a aby se zabránilo vystřelení inflace,“ prohlásila minulý víkend šéfka MMF Kristalina Georgievová.
Ruští vojáci dobyli další dvě ukrajinské vesnice, Nečajivku v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě a Cehelne v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Tvrdí to ruské ministerstvo obrany. O den dříve Moskva uvedla, že Rusové dobyli tři východoukrajinské vsi - Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti.
Pondělní ani dnešní informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů a ukrajinská strana je nekomentovala.
Vše ukazuje na to, že za sabotáží na polské železnici stály ruské tajné služby, uvedl dnes mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb. O víkendu trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska, která se mimo jiné používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, poškodil výbuch - podle premiéra Donalda Tuska šlo o sabotáž. Nikdo nebyl zraněn. Polská prokuratura zahájila vyšetřování.
„Ti, kdo si sabotáž objednali - a vše ukazuje na to, že to byly ruské zvláštní služby - by si velice přáli dozvědět se, kterým směrem se vyšetřování ubírá,“ řekl mluvčí ministra-koordinátora zvláštních služeb Jacek Dobrzyński podle serveru Onet po jednání vládního výboru pro národní bezpečnost. Novináře vybídl k opatrnosti a varoval, že informace z neznámých zdrojů mohou být „typickými ruskými dezinformacemi“, sloužícími ke znejistění společnosti, k nahánění strachu.
Polské zpravodajské služby už vědí, kdo zakoupil SIM-karty do mobilních telefonů, které měly posloužit k odpálení dvou náloží na kolejích, uvedla rozhlasová stanice RMF-24 s tím, že novinky z vyšetřování se její reportér dozvěděl neoficiálně. Na trati byly dvě nálože, ale jedna z neznámých důvodů nevybuchla, a tak bylo možné zajistit SIM-kartu polského operátora. Její kupec, jehož osobní údaje se podařilo získat, ještě nemusí být pachatel.
„Připravujeme oživení jednání a připravili jsme řešení, která nabídneme našim partnerům,“ ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zítřejší návštěvu Turecka. Ukončení války je pro jeho zemi zásadní prioritou. „Pracujeme také na obnově výměn válečných zajatců,“ uvedl dále Zelenskyj. Turecko pomáhalo jako prostředník při jednání s Ruskem, s nímž má oproti všem ostatním členům NATO dobré vztahy.
„Tyto sumy k zajištění finanční stability zjevně nestačí,“ uvedl pro DW ukrajinský ekonom Oleksandr Kravčuk. A co hůř: „Skoro všechny peníze poskytnuté mezinárodními partnery byly půjčky – byť s malým úrokem. To znamená, že dluhová závislost země a dluhové břemeno jenom porostou a tyto dluhy bude velmi obtížné splatit.“ Proto apeluje na věřitele, aby Ukrajině smazali některé dřívější dluhy.
Už před válkou činil zahraniční dluh Ukrajiny 78,8 % jejího HDP. To je v relativních číslech skoro dvakrát víc, než dluží Česká republika, ale průměr Evropské unie je cca 100 %. Jenže pokud dluh zůstane a HDP se propadne na polovinu, relativní zadluženost Ukrajiny vyskočí na dvojnásobek… Těžko očekávat, že v takovém rozvratu bude Kyjev dluhy normálně splácet.
Přitom už po konfliktu na východní Ukrajině, který vypukl roku 2014, věřitelé Ukrajině ulevili. MMF odložil splátky o tři roky a pětinu dluhu odpustil. Zároveň přidal podmínku, že když HDP slušně poroste, bude Kyjev splácet rychleji. „Oprátka kolem krku ekonomiky,“ komentoval ekonom Kravčuk. Jakmile totiž boje ustanou a začne obnova, HDP by se z propadu měl zase vracet k dřívějším úrovním. Dohánět je sice bude roky, ale optikou růstu HDP to budou vysoká procenta.
„Je obtížné si představit, jak by se Ukrajina mohla obnovovat po této katastrofě a ještě splácet všechny své dluhy – bez nějaké restrukturalizace dluhu,“ dodal Jerome Phelps z britské kampaně Jubilee Debt, která apeluje na odpouštění dluhů nejchudším zemím. „Otázkou je, zda to proběhne nějakým plánovaným, strukturovaným způsobem, který bude férový vůči všem věřitelům, nebo to bude chaos, který uškodí ukrajinskému národu.“
Vláda se zatím snaží fungovat a držet občany nad vodou – nadále vyplácí sociální dávky v nezmenšené výši, zároveň po dobu konfliktu snížila některé daně, zastropovala ceny vybraných potravin či paliv… Státní kasa tak každý měsíc navyšuje dluh o 110 až 160 miliard korun.
Na tyto účely Světová banka přislíbila na čtvrtečním zasedání grant přes dvě miliardy korun, jak na twitteru informoval ukrajinský ministr financí Sergij Marčenko. S guvernérem Národní banky Kyrylem Ševčenkem a premiérem Denysem Šmyhalem se zasedání banky a MMF ve Washingtonu také zúčastnili a na okraj se setkali s řadou protějšků a kolegů z americké vlády i řady dalších, nejen západních zemí.
Na celý svět má dopad propad zemědělství Ukrajiny, která je předním vývozcem například pšenice, ječmene či slunečnicového oleje. Asi pětinu zemědělské půdy obsadili v počátcích invaze Rusové, uvedl Dmytro Los, předseda Ukrajinského svazu podnikání a obchodu. Velké rozlohy se nyní nesklidily, a tak Los očekává propad obilného vývozu 30-50 %. Navíc obilí se exportuje hlavně po Černém moři – ale začátkem března bylo v ukrajinských přístavech jen pětina takových lodí oproti měsíci před tím.
„Rozsáhlá ruská invaze rozvrací zemědělský sektor Ukrajiny a ohrožuje globální dodávky potravin,“ upozorňuje Agentura USA pro mezinárodní rozvoj, která proto připravila nejen finanční pomoc pro farmáře – a pro její čerpání provozuje mobilní aplikace.
„Kupní síla obyvatel je teď velmi nízká a ještě aspoň rok, dva bude, než zemi obnovíme. Vývoz je zdrojem financím pro naši zemi, pro firmy, pro zaměstnance,“ řekla reportérce DW na ovocnářském veletrhu v Berlíně šéfka ukrajinského stánku Irina Kuchtynová.
Muži na Ukrajině bojují, zemi teď na veletrhu reprezentovaly ženy, ba děti, které většinou před válkou do Německa uprchly. Třeba jako Angelina Vynohradová z firmy Danube Agrarian: „Snažíme se dřít, jak jen to půjde, i v těchto těžkých časech. Mnozí lidé jsou připraveni pracovat, chtějí podpořit Ukrajinu a udržet naši ekonomiku v chodu,“ uvedla.
