Drahé potraviny? Bude ještě hůř. Válka je zdraží až o 37 procent, odhaduje šéf Světové banky
Válka na Ukrajině zdraží potraviny až o 37 procent a nastupující potravinová krize způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. V rozhovoru s BBC to řekl prezident Světové banky (SB) David Malpass. Pokud se krizi nepodaří zastavit, hrozí podle něj chudoba a podvýživa stovkám milionů lidí.
Světová banka předpovídá, že krize nejvíce dolehne na ty nejchudší, kteří budou jíst méně a budou mít i méně peněz na další věci, včetně například zaplacení školného. Kvůli dopadům na nejchudší je to podle Malpasse „svým způsobem nefér krize“, stejně jako to bylo za pandemie covidu-19.
„Je to lidská katastrofa, znamená to horší dostupnost potravin. Zároveň se to ale stává politickým tématem pro vlády, které s tím nemohou nic dělat. Ony to nezpůsobily a teď jen sledují, jak se ty ceny zvyšují,“ řekl Malpass na okraj jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky ve Washingtonu.
Ceny se zvyšují prakticky všude a jejich růst je velmi výrazný, upozornil šéf SB. „Ovlivňuje to jídlo všeho druhu, oleje, obilí, a pak se to promítá i do dalších plodin,“ řekl. Růst cen ovlivňuje i kukuřici, která zdražuje, když zdražuje pšenice, dodal Malpass.
Šéf Světové banky upozornil, že ve světě je dost potravin pro všechny a podle srovnání se situací v minulosti jsou i vysoké zásoby potravin. Je ale potřeba změnit způsob distribuce, aby se potraviny dostaly tam, kde jsou potřeba. Jedním z hlavních úkolů Světové banky je snažit se ve světě zmírňovat chudobu.
Malpass ale nedoporučuje, aby státy dotovaly produkci potravin nebo se snažily zastropovat ceny. Místo toho je podle něj potřeba se v celém světě zaměřit na zvýšení dodávek hnojiv i potravin, spolu s cílenou pomocí těm nejchudším.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
