Drahé potraviny? Bude ještě hůř. Válka je zdraží až o 37 procent, odhaduje šéf Světové banky
Válka na Ukrajině zdraží potraviny až o 37 procent a nastupující potravinová krize způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. V rozhovoru s BBC to řekl prezident Světové banky (SB) David Malpass. Pokud se krizi nepodaří zastavit, hrozí podle něj chudoba a podvýživa stovkám milionů lidí.
Světová banka předpovídá, že krize nejvíce dolehne na ty nejchudší, kteří budou jíst méně a budou mít i méně peněz na další věci, včetně například zaplacení školného. Kvůli dopadům na nejchudší je to podle Malpasse „svým způsobem nefér krize“, stejně jako to bylo za pandemie covidu-19.
„Je to lidská katastrofa, znamená to horší dostupnost potravin. Zároveň se to ale stává politickým tématem pro vlády, které s tím nemohou nic dělat. Ony to nezpůsobily a teď jen sledují, jak se ty ceny zvyšují,“ řekl Malpass na okraj jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky ve Washingtonu.
Ceny se zvyšují prakticky všude a jejich růst je velmi výrazný, upozornil šéf SB. „Ovlivňuje to jídlo všeho druhu, oleje, obilí, a pak se to promítá i do dalších plodin,“ řekl. Růst cen ovlivňuje i kukuřici, která zdražuje, když zdražuje pšenice, dodal Malpass.
Šéf Světové banky upozornil, že ve světě je dost potravin pro všechny a podle srovnání se situací v minulosti jsou i vysoké zásoby potravin. Je ale potřeba změnit způsob distribuce, aby se potraviny dostaly tam, kde jsou potřeba. Jedním z hlavních úkolů Světové banky je snažit se ve světě zmírňovat chudobu.
Malpass ale nedoporučuje, aby státy dotovaly produkci potravin nebo se snažily zastropovat ceny. Místo toho je podle něj potřeba se v celém světě zaměřit na zvýšení dodávek hnojiv i potravin, spolu s cílenou pomocí těm nejchudším.
Všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let. Na dnešní tiskové konferenci po summitu NATO v Haagu to řekl český prezident Petr Pavel.
Shoda spojenců podle něj znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co za peníze bude pořízeno, doplnil.
Členské státy Severoatlantické aliance se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po aliančním summitu v nizozemském Haagu to řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.
Kvalita a forma míru, až ho jednou bude na Ukrajině dosaženo, bude mít podstatný vliv na bezpečnost každého občana v Evropě, dodal prezident.
Evropská unie se přeměňuje ve vojenský pakt zaměřený proti Rusku, a proto by vstup Ukrajiny do unie představoval pro Rusko přímé nebezpečí, uvedl dnes bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečností rady.
„Ještě před 15-20 lety u nás (v Rusku) neměl nikdo nějaké zvláštní námitky proti plánům Kyjeva na vstup do Evropské unie,“ napsal Medveděv na sociální síti. Tehdy se podle něj nezdálo, že by taková ekonomická spolupráce mohla Rusko nějak ohrožovat, „zvláště když ukrajinské šance na vstup do EU byly téměř nulové“. Zásadní prý bylo zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jejíž rozšiřování až k ruským hranicím „bylo a zůstává přímou hrozbou pro národní bezpečnost Ruska“, dodal.
