23°C
Pronásledovaný lídr Krymských Tatarů: Putin není normální, pořád lže. Chce napadnout i Polsko
Válka na Ukrajině se nedotýká jen Ukrajinců, ale také Krymských Tatarů, kteří obývají především okupovaný Krymský poloostrov. S invazí jejich domova nesouhlasili už v roce 2014 a nesouhlasí s ní ani nyní. Řada se jich dokonce rozhodla posílit jednotky ukrajinských vojáků, byť je to pro ně nebezpečnější než pro kohokoliv jiného. Lídr Krymských Tatarů a sovětský disident Mustafa Džemilev tvrdí, že svůj boj za svobodu nikdy nevzdají. V rozhovoru pro magazín New Lines popsal, že ruský prezident Vladimir Putin „není normální člověk“ a v 99 procentech případů lže.
Krymští Tataři jsou národ turkického původu a muslimského vyznání, který Krym obývá od 13. století. Rusové je perzekuují dlouhá staletí, nejhorší bylo jejich násilné vyhnání nařízené Josifem Stalinem v roce 1944. Tehdy bylo z poloostrova deportováno na 220 000 Krymských Tatarů, skončili převážně v gulazích ve Střední Asii a na Sibiři. Historikové odhadují, že půlka z toho na místo určení ani nedojela, lidé zemřeli během nehumánních transportů.
Na Krym bylo Tatarům dovoleno vrátit se až na konci 80. let minulého století, reálně to ale většina z nich udělala až po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Jakmile se nicméně vrátili, konečně pro ně nastalo období relativního míru a pokoje. Lidé doufali, že tento stav už vydrží.
Jenže nevydržel. Zvrat nastal v roce 2014, kdy Putin provedl násilnou anexi Krymu a Tataři se opět ocitli pod nadvládou Rusů, o kterou neměli zájem. Krymská tatarština se sice stala jedním ze tří oficiálních jazyků v regionu, menšina je však od té doby neustále pronásledována, unášena a vystavována teroru, dokonce jsou její muži násilně verbováni do ruské armády, popsala v roce 2015 televize BBC.
Krymští Tataři se s žádostí o pomoc obrátili i na Organizaci spojených národů (OSN), avšak marně. O rok později se dočkali akorát toho, že Nejvyšší krymský soud, ovládaný Rusy, označil krymsko-tatarský parlament medžlis za extremistickou organizaci a zakázal jej.
Když proto letos na konci února Putin vtrhl i do dalších částí Ukrajiny, nespokojenost Krymských Tatatů se jen prohloubila a mnoho se jich rozhodlo ukrajinské armádě pomoci – moc dobře vědí, jaké to je, když jsou násilně potlačována něčí práva. Jedním z nejhlasitějších odpůrců současné invaze se zároveň stal neoficiální lídr Krymských Tatatů Mustafa Džemilev, který je členem ukrajinského parlamentu.
Džemilev toho ve svém životě zažil hodně. Sověti ho kvůli protirežimnímu chování 15 let věznili v pracovních táborech, v jeden moment se dokonce rozhodl pro 303 dní dlouhou protestní hladovku. Za svůj boj za lidská práva byl několikrát nominován na Nobelovu cenu míru. Dnes už na Krym ani nemůže vstoupit, Rusové mu to do roku 2034 zakázali, pobývá tak v Kyjevě.
Vstup na Krym? Sebevražda
Zde přiznal, že před startem současné války si nic dobrého o ukrajinském prezidentu Volodymyru Zelenském nemyslel. Nevolil ho. „Ale vidím, že poté, co konflikt vypukl, se choval velmi dobře. Byl velmi odhodlaný a velmi statečný. Sám jsem mu do očí řekl, že jsem pyšný na svého prezidenta,“ řekl v rozhovoru pro magazín New Lines.
Že by se ale Zelenskému podařilo vyjednat mír, si nemyslí. Ruské požadavky označil za směšné – Ukrajinci podle něj nikdy nepřistoupí na odevzdání Krymu, uznání samostatnosti Luhanska a Doněcka a nikdy nepřestanou usilovat o členství v EU a NATO.
Strašná situace tak nejspíš bude pokračovat. Džemilev popsal, že když ještě běžely boje v Mariupolu, jeho kamarád působil v ocelárnách Azovstal jako zdravotník. „Říkal, že tam není žádný materiál, žádné léky, nic. Lidé mu umírali v náručí,“ popisoval tatarský vůdce. Od vojenského lídra Mariupolu také dostal vzkaz s žádostí o pomoc, prosil, ať Džemilev kontaktuje tureckého prezidenta Recepa Tayyip Erdogana a ten ať pošle pomoc. Turecká strana tak neučinila.
Rusové podle Džemileva vykonávají hrozná zvěrstva, ve městě Buča v Kyjevské oblasti stříleli děti do hrudi. „Co je tohle za lidi, tedy stvoření, tomu pravdu nerozumím,“ kroutil hlavou krymsko-tatarský lídr. V Doněcku podle něj navíc naplno jedou mobilní krematoria.
Vše to vychází z toho, že Putin není „normální člověk“. „Nepřemýšlí o Rusku ani o Rusech. Kdyby o jejich budoucnosti přemýšlel, nikdy by neprovedl invazi na Krym,“ vysvětluje Džemilev, jenž souhlasí s dřívějším komentářem německé exkancléřky Angely Merkelové, že Putin je mentálně zaseknutý v 15. či 16. století.
Co je cílem celé „speciální vojenské operace“, se podle aktivisty těžko odhaduje. Džemilev nicméně hádá, že Rusko chtělo ovládnout město Cherson, aby mohlo s invazí pokračovat do moldavského separatistického regionu Podněstří. Doněck pak potřebuje proto, aby Rusové vytvořili koridor na Krym. „Chtějí udělat Ukrajinu zcela bezmocnou,“ upozorňuje lídr.
10:08
Dnes
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy ukrajinské armády. V Německu si léčili zranění, jež utrpěli v boji. Podle portálu Ukrajinska pravda to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podezřelý z vraždy je 57letý Rus, policie ho zadržela ve městě Murnau am Staffelsee. Bavorská policie zatím nemá důkazy o tom, že by čin souvisel s ruskou invazí na Ukrajinu.
Ukrajinska pravda v neděli večer napsala, že pracovníci ukrajinského konzulátu zjišťují, u jakých jednotek muži sloužili a že navážou kontakt s jejich příbuznými.
Muži ve věku 23 a 36 let žili v okrese Garmisch-Partenkirchen, ve kterém leží i město Murnau. V sobotu byli s bodnými ranami nalezeni v areálu tamního nákupního centra. Jeden z nich zranění podlehl na místě, druhý krátce nato v nemocnici. Muže podezřelého z dvojnásobné vraždy policie ještě ten den večer zadržela u něj doma. Podle dosavadních zjištění se s oběťmi znal.
9:49
Dnes
Končí čtyřdenní návštěva ukrajinských expertů na umělou inteligenci v Praze a okolí. V jejím rámci se třináctičlenná skupina ukrajinských odborníků z firem i univerzit setkala se svými českými protějšky a absolvovala také program AI Fóra Česko & Ukrajina, které se konalo ve středu 24. dubna na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Organizátorem celé mise bylo sdružení CzechInno, ze svých fondů ji podpořily Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
„Intenzivní spolupráci s ukrajinskými partnery na poli podpory pronikání digitálních inovací do praxe ve firmách i veřejném sektoru jsme zahájili bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022,“ komentuje historii vzájemné spolupráce výkonná ředitelka sdružení CzechInno Tereza Šamanová. „Překvapila nás nejen technologická vyspělost ukrajinských firem, které mohou svými novinkami vyvinutými i za podmínek, které na Ukrajině aktuálně panují, směle konkurovat svým zahraničním protějškům, ale zejména houževnatost a konzistentní přístup našich ukrajinských partnerů ke vzájemné spolupráci.“
9:25
Dnes
„Já proti tomu nebojuji, ať si každý občan Slovenské republiky dělá se svými penězi, co chce, je to jeho rozhodnutí,“ komentoval premiér Robert Fico sbírku na nákup zbraní pro Ukrajinu. „Samozřejmě je to symbolické, tři miliony eur (75 milionů Kč) do války na Ukrajině... Víte, co říkají Češi? ‚Prd do Stromovky‘, promiňte ten výraz,“ prohlásil před několika dny v rozhovoru pro Joj. Od té doby Slováci vybrali další milion.
„Je to o 4 miliony eur víc, než poslala na nákup zbraní pro Ukrajinu jeho vláda,“ kontruje iniciativa Dárek pro Putina a nabízí tričko proti Ficovi.
Má rovněž zprávy o zvláštních událostech na Krymu. Rusové na poloostrov odváží zboží a materiál, který nakradli na zbytku Ukrajiny a pak ho tu levně prodávají. Podle něj jde o kamiony plné mobilních telefonů, praček apod. Navíc všichni obyvatelé Krymu byli podle Džemileva instruováni, aby se připravili na válku, v televizích neustále běží jen propaganda. Opuštění či vstup na poloostrov se stalo téměř nemožným. „Pokud sem vstoupíte, buď se z vás stane mrtvola, nebo vrah. Tak to nedělejte,“ radí krymsto-tatarský lídr.
Džemilev také upozornil, že pokud Ukrajina válku prohraje, dalším cílem Putina bude Pobaltí a pak Polsko. Ruský prezident se s tím podle něj ani netají. A že oficiálně tvrdí něco jiného? „99 procentech slov, která říká, jsou lži,“ říká o Putinovi aktivista.
Témata:
Související
