Putin řídí válku přímo! Zasahuje do práce i zkušeným generálům
Západní vojenské rozvědky pravidelně nabízejí rozbory toho, co se s největší pravděpodobností děje v ruské armádě. Jejich poslední analýza se týkala toho, kdo a jak udílí rozkazy. S odkazem na svoje zdroje uvedly, že do všech rozkazů zasahuje i prezident Vladimir Putin, dokonce udílí příkazy, které jinak přísluší výrazně nižším šaržím.
To, o čem jinak rozhodují plukovníci, případně velitele brigád, řeší v případě války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo v únoru a ve které se mu nedaří podle představ, sám Putin, informoval s odkazem na vojenské zdroje deník The Guardian. „Činí taktická a operativní rozhodnutí, která jinak přísluší nižšímu velení,“ uvedly západní zdroje. „Zasahuje třeba i do toho, kudy se budou různé jednotky pohybovat,“ vysvětlily zdroje.
Rusku se válka dál nedaří
Putinovým jednotkám válka na Ukrajině skutečně nevychází, když se počátkem roku spekulovalo o tom, jak by mohl konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vypadat, vojenští experti nedávali Ukrajincům velké šanci. V současné době ti samí odborníci podotýkají, že Ukrajina zatím ve válce vyhrává. Putin své vojáky stáhl na východní Ukrajinu s tím, že jejich cílem je Donbas. Ukrajinci je vyhnali z Charkova, denně se množí zprávy o ruských neúspěších.
Putin úzce spolupracuje hlavně s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, což kontrastuje s tvrzením ukrajinské armády, podle které Putin odsunul Gerasimova do pozadí. „Domníváme se, že Putin a Gerasimov jsou zapojeni do všech taktických rozhodnutí od nejnižších stupňů po ty nejvyšší,“ komentoval jeden z vojenských zdrojů.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
Hlava státu by se měla starat o politiku
Moskvě se zatím ani na Donbasu nepodařilo dosáhnout žádného většího úspěchu. Vojenské zdroje neposkytly žádné další detaily o Putinově vlivu na postup armády. Experti podotkli, že v americké či britské armádě většinou taktická rozhodnutí dělají velitelé brigád (brigáda je jednotka složená z několika pluků). Ruská armáda funguje trochu jinak, rozkazy posílají generálové, ti se ale v rámci tohoto konfliktu ocitli na frontě. Ukrajinské zdroje navíc dodávají, že se jejich jednotkám podařilo „zlikvidovat“ až 12 ruských generálů.
„Hlava státu by se měla zabývat jinými věcmi než vojenskými rozhodnutími. Měl by se věnovat politickým rozhodnutím, a ne každodennímu pohybu armády,“ zhodnotil bývalý britský velitel brigády Ben Barry, který nyní působí jako vojenský analytik ve výzkumném ústavu Mezinárodní institut pro strategická studia.
Za posledních 24 hodin Rusové pokračovali v ostřelování ukrajinské fronty na Donbasu, soustředili se hlavně na oblast Severodoněcku. Zaměřují se dál i na civilní cíle, gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v pondělí informoval o tom, že ruské střely zasáhly také nemocnici.
Ukrajina vyhrává
Šéf britského generálního štábu admirál Tony Radakin prohlásil, že podle jeho hlediska Ukrajina v této chvíli válku vyhrává. Jako důvod uvedl to, že „si Putin chtěl podmanit celou Ukrajinu“ a „nastolit v zemi svůj režim“, což se nezdařilo, podotkl Radakin. „Ukrajina vyhrává, vyhrává z toho důvodu, že se musela postavit existenční hrozbě. Ukrajina a její národ to přežije,“ domnívá se admirál.
Americký think-tank Institut pro studium války ve své analýze uvedl, že „ruské síly s největší pravděpodobností odstoupily od svého úmyslu celkově obklíčit ukrajinské jednotky po trase od Doněcku po Izjum a soustřeďují se na dobytí zbytku Luhanské oblasti“. Experti se domnívají, že může dojít na dlouhé boje o Severodoněck. Specialista na zpravodajství z otevřených zdrojů Konrad Muzyka, který je zakladatel společnosti Rochan Consulting, dodal, že dobytí Severodoněcku je otázkou několika týdnů. „Moskva momentálně nemá lidskou ani technickou sílu k tomu, aby město dobyla rychle,“ řekl ve své pravidelné analýze průběhu války.
